Cirkus Humberto aneb "Vaškuuu!"

Ještě dnes, když slyším název knihy Cirkus Humberto, mi v hlavě zní dokonalá melodie Karla Svobody. Eduard Bass napsal Cirkus Humberto v roce 1941 a chtěl jím pozvednout ducha českého národa.

Ilustrační foto, Zdroj: commons.wikimedia.org

Eduard Bass tehdy možná ani netušil, jak oblíbená jeho knížka bude a že se dokonce roku 1988 dočká seriálového zpracování pod vedením režiséra Františka Filipa. Příběh několika generací spojený s osudem Cirkusu Humberto popisuje nejen život jedné rodiny, ale život všech lidí pracujících v cirkuse a hlavně chod cirkusu samotného. Ukazuje jejich každodenní povinnosti, radosti, ale třeba i pověry, které ovlivňují jejich životy. Víte, že smrt chodí třikrát? Ne? Chyba.

Vašek

Po smrti Vaškovy maminky se jeho tatínek Antonín Karas rozhodne přijmout práci v Cirkusu Humberto. Vašek si cirkus zamiluje a naučí se od všeho něco. Když vyroste, ožení se s Helenkou, dcerou majitele cirkusu, který potřebuje spolehlivého nástupce, a proto si vybral právě Vaška. Vašek a Helenka se tedy neberou z lásky. Mají spolu jediné dítě a to syna Petra Antona Karase.

Cirkus Humberto začíná mít finanční potíže. Vašek je vyřeší tak, že cirkus rozpustí a ponechá si jen pár věrných pracovníků, s nimiž založí v Praze Theâtre Varieté Humberto. Začínají sice od nuly, ale nakonec se z jeho podniku stane prestižní firma známá po celém světě. Zatím však Vašek zestárl, nyní je mu již kolem padesátky. Jeho syn slaví úspěchy ve světě matematiky a má i manželku Emilku.

Ilustrační foto, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz

Vaškova manželka Helena od nich již dávno utekla a umřela, když na ni spadl kůň. Vašek ví, že Varieté nemá dědice, avšak pak se narodí vnučka Liduška, kterou Vašek vychovává. Z mladé dívky vycvičí prvotřídní tanečnici, která se provdá za majitele stáje s lipicány, kam se později uchýlí i její dědeček Vašek Karas.

Lipicáni jsou koně převážně bílé barvy, které úzce spojujeme s vídeňskou Španělskou jezdeckou školou, avšak v minulosti byli chování téměř po celé Rakousko-Uherské monarchii. Plemeno oblíbených koňů pochází původně z města Lipica ve Slovinsku, odkud také dostalo svůj název. Lipicáni jsou vytrvalí, poslušní, učenliví, ale ne příliš rychlí.

Rozsáááááhlýýýý román

Již z rozsahu díla může být čtenáři jasné, že se jedná o obsáhlý román. Byl určen k povzbuzení českého národa, Eduard Bass jím chtěl českým čtenářům zvednout sebevědomí. Čech je zde vyzdvihován, chválen pro svou zručnost, Bass nás představuje světu jako svědomitý, pracovitý a upřímný národ, který je čistý a zároveň cílevědomý – všechny tyto vlastnosti se snoubí v postavě Vaška. Zvolil zřejmě záměrně románovou formu, aby mohl postihnout všechny etapy Vaškova života, která je každá něčím cenná.

Ilustrační foto, Foto: Martin Koubek, Topzine.cz

Proč měl vlastně Eduard Bass pocit, že český národ potřebuje povzbudit? Odpověď bude zřejmě jednoduchá – všimneme-li si roku, ve kterém byla kniha vydána, zjistíme, že se jednalo o období okupace. Za dob okupace byl každý takovýto počin velice chvályhodný, ale také nebezpečný. I dnes má však jeho Cirkus Humberto své nezaměnitelné místo v historii české literatury.

Rozhodně doporučuji přečíst

Existuje pár vyvolených knížek, které nám utkví v srdci a na které již nikdy nezapomeneme. Zanechají v nás hluboký dojem. Přesně k takovým patří i Cirkus Humberto Eduarda Basse. Pečlivost a soustředěnost, s jakou Eduard Bass provází malého Vaška celým jeho životem, mě k této knížce upoutaly. Při čtení jsem měla pocit, že jsem přímo v ději. Prokousat se objemnou knihou stálo rozhodně za to.

„Stáj Humberto!“ vykřikl sedmdesátiletý Vašku. „Stáj Humberto! Děti, to ještě jednu skleničku k jejímu zdaru. To je opravdu velkolepé, jak to jméno jde a žije a přetváří se znovu a znovu jako určené pro nesmrtelnost. Hotový fénix! Zvěřinec, cirkus, varieté, tanec a teď závodní stáj. Pořád něco, kde hoří ohýnek dokonalosti. Pořád něco, kde se nežije jen pro tu skývu denního chleba. Pořád něco, kde se chce výš! To je vlastně, co jsem v tom jméně ctil a miloval. Na zdraví, děti! Svět je krásný, plameny nehasnou – Cirkus Humberto bude žít věčně!“