V České republice se první Miévillova kniha objevila v roce 2003 a rázem si tu získala tolik fanoušků, že nakladatelství Laser-books začalo jeho romány vydávat jako na běžícím pásu a návdavkem se rozhodlo vytvořit ve světě zcela ojedinělou edici, která by sdružovala autory píšící se stejným záměrem jako tento britský vizionář – změnit fantastiku k nepoznání a představit čtenářům nové světy, nespoutané zavedenými konvencemi. Pojďme se podívat na profil nejvýznamnější ikony New Weirdu, Nového podivna.
China Miéville
China Miéville se narodil 6. září 1972 v anglickém Norwichi. Vyrůstal na předměstí Londýna se svou matkou a sestrou, protože jeho rodiče se krátce po jeho narození rozešli, a po střední škole odešel učit angličtinu na rok do Egypta, kde přišel na chuť arabské kultuře a politice Blízkého Východu. Po návratu ze Středomoří vystudoval sociální antropologii na univerzitě v Cambridge a mezinárodní vztahy na Londýnské škole ekonomie a politologie. Kromě toho studoval i rok na americkém Harvardu a co se týče jeho dalších cest do Afriky, nějaký čas pobýval i v Zimbabwe.
Je známý svým levicovým politickým přesvědčením, jež se čas od času objevuje i v jeho knihách (Král krysa, Železná rada). Má členství v největší z britských levicově-revolučních stran Socialist Workers Party, za kterou i v roce 2001 kandidoval do britského parlamentu, a kvůli svým názorům je na mnohých conech středem politických diskuzí. Ze stejného důvodu publikoval i několik non-fiction pojednání, z nichž nejvýznamnější je asi Between Equal Rights: A Marxist Theory of International Law (2006).
Jeho fantastické dílo je charakteristické svou snahou o inovaci a nové nápady nebo pohlížení na stará pravidla jinými pohledy. Sám svá díla označuje jako weird fiction, tedy názvem, který používali fantastičtí autoři ve dvacátých a třicátých letech minulého století, což je znakem toho, že se Miéville chce vrátit ke starým tradicím žánru. Jako své největší vzory považuje M. Johna Harrisona (autor série Viriconium), Michaela Moorcocka (Kníže mečů, Královna mečů, Král mečů) či Tima Powerse (Brány Anubisovy, Plout na vlnách podivna) a v jeho díle jsou znát i vlivy H. P. Lovecrafta, Mervyna Peakea nebo Geneho Wolfa. Známý je i jeho odpor k tradiční high fantasy, zejména k J. R. R. Tolkienovi, na jehož dílo napsal rozsáhlou kritiku, kde označil profesora lingvistiky jako „bouli na zadku fantasy literatury“. Za svoje počiny byl oceněn mnoha literárními cenami, namátkou cenou Arthura C. Clarka, British Fantasy Award či Locusem a nominacemi na Huga, Bram Stoker Award, Philip K. Dick Award nebo World Fantasy Award.
China Miéville prorazil už svým debutovým románem Král Krysa (King Rat, 1998, č. Laser-books, 2006), kde sugestivně až téměř hororově popisuje Londýn jako město plné prachu a špíny kanálů. Jako hlavní hrdina zde vystupuje syn prazvláštního Krále Krysy, vládce všech Londýnských hlodavců, a lidské ženy, který se musí vyrovnat se svým děsivým dědictvím a porazit ekvivalent legendárního Krysaře, který přišel do Londýna zničit všechny jeho pobratimy. Z románu čpí osamělá atmosféra šedých londýnských ulic, drumm’n’basové hudby, jejímž je autor fanouškem, a nevybitých pocitů, které v sobě hlavní hrdina dusí, což výborně podtrhuje česká obálka knihy namalovaná Lesem Edwardsem.
Po úspěšném debutu se Miéville kompletně odpoutal od reálného světa a stvořil svoji vlastní realitu nazvanou Bas-Lag v čele s monstrózním městským státem Nový Krobuzon, kam zasadil svou druhou knihu Nádraží Perdido (Perdido Street Station, 2000, č. Laser-books, 2003). V tomto románu, kterým se autor definitivně proslavil, nám představuje geniálního vědce Isaaca Dan der Grimnebulina, který pracuje na mnohdy nelegálních zakázkách svých bohatých klientů. Jeho život nenadále naruší příchod podivného příslušníka ptačího národa, jenž přišel o křídlo a chtěl by znovu létat. Paralelně s tím se v Novém Krobuzonu objeví pětice uprchlých nočních stvoření, která se živí lidskými myšlenkami. Na ulicích tak po nich zůstávají pouze trosky s vymytými mozky.
Po obrovském úspěchu své druhé knihy se autor rozhodl pokračovat v rozjetém univerzu Bas-Lagu a stvořil příběh Jizva (The Scar, 2002, č. Laser-books, 2004) překladatelky Bellis Chladnovíny, která se snaží prchnout z Nového Krobuzonu a najít si klidné místo pro svůj nový život. Kvůli nájezdu pirátů na její loď se však nedobrovolně stává kořistí a je odvezena na obrovské plovoucí město mořských vyvrhelů zvané Armada. Po období zvykání na svůj osud tu nachází práci a začíná zapadat do prapodivného pletence stvořeného z lodí pospojovaných můstky. Jenže zvrat v jejím životě jí i přes zdánlivý mír nové existence nedává spát a Bellis plánuje útěk.
Třetím románem ze světa Bas-Lagu se stala kniha Železná rada (Iron Council, 2004, č. Laser-books, 2005), kde město Nový Krobuzon pomalu doplácí na rozpoutanou válku s jemu podobným gigantem Tešem. Vládě začínají docházet peníze a v ulicích se objevují nepokoje obyvatelstva. Nadějí by mohla být legenda o obřím uprchlém vlaku zvaném Železná rada, jenže nikdo neví, kde tomu by mohl být konec. Za jeho přízrakem se vydává přes mnoho kontinentů různorodá výprava, jejíž členové nás v různých částech svého života provázejí celým románem.
V tomto bodě si autor řekl dost, zanechal svůj vymyšlený svět na několik let a soustředil se na tvorbu pro děti. Do té spadá román Un Lun Dun (Un Lun Dun, 2007, č. Laser-books 2007), kde se dvojice kamarádek tady po několika příhodách ocitá v paralelní verzi Londýna, Un Lun Dunu, která vypadá naprosto odlišně od své předlohy. Ožívají zde kupy odpadků, ulicemi se procházejí vražedné žirafy a nabídnout pomoc mohou jenom ozbrojené popelnice. Žijí tu krejčí, kteří mají špendlíky místo vlasů, existují létající dvoupatrové autobusy a mnohé další podivnosti. Tato kniha u nás vyšla dvakrát – jednou jako dospělácký paperback a jednou jako dětský hardback, pokaždé s jinou obálkou.
Většinu svých nejznámějších kratších prací včetně novely Amalgám (The Tain, 2002) shrnul China Miéville do povídkové sbírky Pátrání po Jakeovi a jiné příběhy (Loking for Jake and Other Stories, 2005, č. Laser-books, 2006). Zde se objevily mimo jiné povídky Jednotlivosti (Details), Familiár (Familiar), Hlášení o jistých událostech v Londýně (Reports of Certain Events in London), Odlišná nebe (Different skies) nebo komiksový příběh Cestou na frontu (On the Way to Front). Pokud se o jeho povídkách dá říct něco s určitostí, bezpochyby je to fakt, že na kratším prostoru mnohem více vynikne jednotlivá podivnost místy hraničící až s děsivostí a tajemnem.
Posledním románem, který v Británii vyšel v květnu letošního roku je román Město a Město (The City and the City, 2009), který nakladatelství Laser-books již operativně přidalo na svůj ediční plán a plánuje ho vydat ještě do konce června opět v edici New Weird. Jako ochutnávku vám přinášíme krátkou anotaci převzatou z anglického vydání.
Když je v pozoruhodném a dekadentním městě Beszel kdesi na okraji Evropy nalezeno tělo zavražděné ženy, vypadá to jako všední případ pro inspektora Tyadora Borlúa z Oddělení těžkých zločinů. Ale jakmile se Borlú pustí do pátrání, důkazy začínají napovídat, že je na stopě konspiraci mnohem podivnější a nebezpečnější než si jen dokázal představit. Brzy se v ohrožení ocitne nejen on, ale i jeho rodina. Borlú musí navštívit jedinou pozemskou metropoli stejně zvláštní jako je ta jeho vlastní. Jeho cesta vede skrze krajně neobvyklé hraniční pásmo. Jde o putování stejně tak duševní jako fyzické, o posun ve vnímání, vidění neviděného. Cílem je sousední bohaté a prosperující město Ul Qoma, s nímž Beszel již dlouho soupeří. S odstíny Franze Kafky, P. K. Dicka, Raymonda Chandlera a románu 1984 je Město a Město detektivním příběhem, jež nás zavede do metafyzických a uměleckých výšin.
China Miéville je autorem, který za své dosavadní desetiletí působení ve fantastické literatuře udělal díru do světa. Svým nekonvenčním pohledem změnil náhled mnoha lidí na příběhy s fantasy a sci-fi tématikou a otevřel cestu novým výjimečným autorům, kteří by se jinak asi stěží protloukali a k nám by se nedostali vůbec. Za všechny jmenujme Kirsten J. Bishopovou se svým Vrytým městem, Steph Swainstonovou s Hradebními mýty, Jaye Lakea či Iana R. MacLeoda. Bude rozhodně zajímavé sledovat, jak si všichni tito zajímaví spisovatelé povedou do budoucna.
