!Exkluzivní rozhovor!Třinecká alternativně popová skupina Charlie Straight vyrazila na podzimní turné, dokončila natáčení nového klipu k písni Coco a chystá novou desku. Na první zastávce podzimního turné kluci po koncertě ochotně prozradili víc nejen o svých plánech do budoucna.
Festivalová sezóna je u konce, hudební akce se přesouvají do klubů. Vy jste toho přes léto sjezdili poměrně hodně a tímto koncertem v Plzni jste odstartovali své podzimní turné. Vyhovuje vám spíše ta letní festivalová euforie i kolikrát před anonymním publikem, nebo máte raději hraní pro čistě své fanoušky?
Michal Šupák: Pokaždé je tomu řekl bych jinak. Každá kapela ráda hraje před tisícema lidí, což je kouzlo letních festivalů. Pak se ale vždycky už ke konci těšíme do klubů, kde jsou lidi blíž a hraní je tam pro nás víc osobnější a přirozenější.
Jak byste charakterizovali publikum Charlie Straight?
Albert Černý: Já myslím, že naše publikum je docela náročné a dávají to najevo třeba tím, že přijdou na nás a ne třeba na Kabáty. Možná to zní svým způsobem namyšleně, ale tím nám dají najevo svou podporu. Určitě to nejsou nějací průměrní posluchači a také se vyznačují tím, že poslouchají hudbu v angličtině. Taky je asi znát, že na nás chodí víc holky než kluci, což je mi ale víc sympatické, než kdyby chodili jen kluci.
Během turné, které dnes odstartovalo v Plzni, vás čeká ještě dalších šest měst. Vyvrcholením je pražský koncert v Sasazu, kam chystáte překvapení. Prozradíte víc?
Albert: Hlavně půjde o netradiční podobu našich písní, tak jak je lidé z našich dosavadních koncertů znají. Některé budou v akustické verzi.
Loni jste vyprodali Palác Akropolis, je to důvod, proč jste se i kapacitně rozhodli pro větší klub?
Albert: Určitě. Je to změna i co se týče velikosti pódia a po úspěchu v Akropoli je to pro nás velká výzva. Jak nám řekl Yemi, musíme pushovat svoje limity!
Když jste zmínili Yemiho: s ním jste natočili klip k písni School Beauty Queen v New Yorku. Hodně lidí ho ale pokládá jen za dobrého tanečníka. Jak se stalo, že usedl na režisérkou židli a natočil klip právě vám?
Albert: Potkali jsme se s ním na předávání cen MTV. Přišel za námi a řekl, že se mu líbí, jak hrajeme. Potom za námi dokonce dorazil do Třince, což jsou čtyři hodiny z Prahy, a zašel se na nás podívat, jak hrajeme v klubu. Je to člověk, který už dlouho spolupracuje s lidmi jako je Kanye West, dělá choreografii, design pódií i kostýmy.
Honza Cienciala: Tohle sice byl jeho první klip, kde on byl režisér, ale přesvědčivě nám podal jeho vizi, jak chce, aby to vypadalo.
Albert: Yemi je super osobnost a pro nás i určitý vzor v mnoha věcech. Má velké zkušenosti a nadhled.
Čtěte také: Charlie Straight vyrážejí na turné. S choreografií jim pomůže Yemi AD
Jak na vás při natáčení dýchla atmosféra New Yorku? A jak moc se to liší od našeho prostředí?
Michal: Já nevím, jak kluci, ale já jsem se snažil nasávat, co nejvíc to šlo. (smích) Samozřejmě tu atmosféru. Užíval jsem si to. Například jsem chodil i v noci sám po ulicích. Ale hlavně si myslím, že pro muzikanty je New York město zaslíbené. Člověk vystoupí z vlaku a vidí bubeníky hrát na ulici nebo celou jazzovou kapelu v Central Parku.
Dokázali byste říct, jak se ta naše tuzemská scéna liší v mezinárodním kontextu?
Michal: Určitě jsou tam všichni daleko otevřenější než tady. Sami Američani říkají, že samotný New York je od ostatních států odlišný, protože nikdo se tam necítí jako cizinec. Všichni přišli odněkud něco dokázat a jdou si tam za svým cílem. Sice je tam i daleko větší konkurence, ale víc zdravá. A taky se stane, že jdeš po ulici s kytarou a hned se s vámi dají do řeči.
Albert: Jsou opravdu hodně přátelští. Při natáčení se štábem v Harlemu se nám stalo, že se u nás zastavila mladá černoška, které se líbila naše hudba. Povídala si s námi a najednou odešla a za chvíli se vrátila zpátky se snídaní pro nás.
Před rokem jste uvedli, že vaše skupina má mezinárodní cíle. Na jaký trh se tedy v současnosti zaměřujete?
Honza: Maďarsko. (smích)
Michal: Rumunsko. (smích)
Albert: Náš hlavní cíl je hlavně hrát tak, abychom jednoho dne mohli zahrát například v nějakém klubu v New Yorku s repertoárem, který normálně hrajeme a nestyděli bychom se za to. Hrát prostě muziku v takové formě, aby obstála, kdekoli budeme koncertovat. Když my zahrajeme půlhodinový set a až to takhle bude, bude jedno, jestli na stejný set přijdou lidi k Zachovi nebo do klubu v New Yorku.
Proč si myslíte, že se nedaří českým kapelám v zahraničí prorazit?
Albert: Protože se málo snaží. Víc si stěžují na to, jak je to těžké někde prorazit, ale kdyby tomu věřili a šli si za tím, tak by se jim to podařilo.
Michal: Musíš pro to také hodně obětovat. Přijde doba, kdy si musíš říct: jdeme do toho nebo nejdeme? Nás zatím omezuje ještě hodně věcí okolo v tom, abychom to mohli dělat úplně naplno, a proto jsme také vlastně ještě nic nedokázali. Sice už hodně hrajeme v Německu, ale pořád je to běh na dlouhou trať.
Kam kráčí Charlie Straight tedy teď?
Michal: Rádi bychom, aby se nám podařilo v budoucnu jezdit a hrát po Evropě a v Americe a aby na nás chodili lidi.
Albert: Já bych chtěl říct, že si myslím, že by člověk neměl brát drogy. Chtěl bych vzkázat všem kapelám, aby řekli ne, až jim někdo drogy přinese.
V současné době chystáte nové CD, z kterého už některé písně běžně hrajete. Je to záměr postupně poodhalovat nové věci, nebo je to jen čistě z důvodu obměnění repertoáru?
Michal: Naše první deska vlastně vznikla v roce 2009. Písně z ní hrajeme už roky a složili jsme během té doby nové, tak jsme si řekli, že je budeme hrát. Jedná se o tři, čtyři nové věci, co už jsou venku a zbytek se zrodí ve zkušebně.
Přečtěte si také reportáž z plzeňského koncertu Charlie Straight
S vaším prvním albem jste dokázali vyhrát rovnou tři ceny Anděl 2010. Cítíte závazek uspět i s tím nadcházejícím?
Michal: Na to se nesmí koukat. To je blbost.
Albert: Musíš si říct: čím my jsme vlastně uspěli? Dělali jsme to v podstatě tak, jak nám to bylo přirozené. Měli jsme na paměti jedinou zodpovědnost a to, abychom byli pořád sami sebou. Je pro nás důležitější hrát pro lidi, kteří na nás chodí, než pro ty, co nás hodnotí v žebříčkách.
Honza: Je to pěkné uvědomovat si předchozí úspěch, ale pro mě je důležitější, aby nová deska byla krok dopředu a posunuli jsme se dál. Aby výsledkem bylo něco, čím se budu rád prezentovat kdekoli – ať už v Kodani nebo v Tokiu.
Na závěr váš komentář na překladatelskou verzi k vašemu klipu od Rudy z Ostravy s názvem Holka z učňáku?
Albert: Nás to samotné překvapilo, jak do toho šel, a nevěděli jsme o tom. Přišel za námi kamarád a říkal: Hele, asi jste slavný, když si vás Ruda takhle vybral.