Zastánců trestu smrti je v Česku nadále více než jeho odpůrců. Pro fungování nejvyššího trestu v českém právním systému se v červnu vyslovilo 58 procent, naopak proti bylo 35 procent lidí, tedy podobně jako v uplynulých letech. Nemění se ani názory veřejnosti na právo na interrupci a eutanazii. Souhlasí s nimi dvě třetiny občanů. Vyplynulo to z dnes zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Trest smrti byl na českém území zrušen v roce 1990 a nahrazen doživotím. Poslední poprava se v českých zemích konala 2. února 1989, kdy byl v Praze oběšen pětinásobný vrah Vladimír Lulek. Ještě v první polovině 90. let minulého století souhlasilo s existencí trestu smrti přes 70 procent lidí, posléze jejich počet klesl a od roku 2003 se držel kolem tří pětin, kromě let 2005 a 2011, kdy byl o něco vyšší. V letech 2011 až 2014 zastánců opět ubývalo a nyní je jejich podíl v podstatě stabilní, uvedli autoři průzkumu.
S uzákoněním eutanazie podle aktuálního průzkumu souhlasí 66 procent lidí, proti možnosti ukončit život nevyléčitelně nemocného člověka se vyslovilo 24 procent občanů. Desetina neví, jaké stanovisko k této otázce zaujmout. Pět let tak zůstávají názory veřejnosti na toto téma víceméně stabilní, proti loňskému roku ale přibylo těch, kteří s eutanazií „rozhodně souhlasí“, a to o pět procentních bodů.
Od roku 2010 se příliš nezměnily ani názory Čechů na umělé přerušení těhotenství. Právo rozhodnout se o přerušení těhotenství přiznává ženám 68 procent Čechů. Podle 18 procent lidí by interrupce měla být povolena jen s přihlédnutím ke zdravotním a sociálním ohledům na dítě a ženu a podle sedmi procent jen v případě ohrožení života těhotné ženy. Pro úplný zákaz se vyslovila tři procenta dotázaných.
CVVM provedlo průzkum v době od 3. do 20. června mezi tisícovkou lidí starších 15 let.
Autor ČTK
