2 fotky 
Nic není nemožné. Všechno jde, když se chce a pokud je dostatek financí.
Ambiciózní projekt plovoucích ostrovů
Joe Quirk říká, že se mu přihlásilo mnoho dobrovolníků, kteří by rádi žili a pracovali na plovoucích ostrovech, které jeho společnost plánuje postavit v laguně na jižním pobřeží Tahiti.
„Stojí teď před námi výzva, jak správně vybrat první průkopníky,“ říká jednapadesátiletý výkonný ředitel Blue Frontiers z Kalifornie. „Tisíce lidí vyplnily náš online průzkum o tom, proč právě oni jsou ti praví.“
Plovoucí města mohou nezasvěceným znít jako sci-fi, ale pokud Blue Frontiers dosáhnou svého, mohlo by žít asi 250 lidí na přibližně patnácti ostrovech už v roce 2020. Společnost doufá, že do roku 2030 nainstalují celkem 45 ostrovů a budování civilizace na moři bude v plném proudu.
Ekonomická svoboda
Ve společnosti Blue Frontiers se zabývají také inovativními modely řízení. Na Tahiti chtějí lokalizovat své ostrovy v nově vytvořené speciální ekonomické zóně, která nabízí prostor pro experimentování s novými způsoby řízení společenství.
„Nikdo nenavrhuje, abychom neměli vůbec žádná pravidla a předpisy,“ říká Quirk, „ale je pravda, že věříme v ekonomickou a osobní svobodu.“
Budou mít plovoucí města negativní dopad na životní prostředí?
Plovoucí ostrovy by měly být k životnímu prostředí šetrné. Budou poskytovat útočiště pro mořský život vytvářením stínů na mořském dně, což podpoří fotosyntézu a obnovu korálů díky mírnému snížení teploty moře.
Finanční rozpočet
Cena první fáze projektu se odhaduje přibližně na 60 milionů dolarů. Pan Quirk připouští, že byty, rodinné domy i komerční prostory budou drahé, ale ne tak jako třeba na Manhattanu.
„První mobilní telefony stály také hodně. Jakmile se však technologie rozvinula a mobily se staly samozřejmou součástí našeho každodenního života, ceny se výrazně snížily.“
Adaptace na vodu
Není až tak překvapivé, že Francouzská Polynésie je tomuto přelomovému projektu otevřená. Zvyšující se hladiny moří znamenají, že do konce tohoto století by region mohl ztratit až třetinu své půdy. Podle holandského architekta a zakladatele společnosti Waterstudio, jež se specializuje na projektování plavajících budov, Koena Olthuise budou města budoucnosti založena jak na vodě, tak i na půdě.
Olthuis řekl: „Líbí se mi iniciativa a myšlení Blue Frontiers, ale pro mě jsou na konci procesu a my jsme na začátku. Oni jsou sto let dopředu, my deset. Plovoucí města vidíme jako další krok ve vývoji budov. Osídlili jsme vysoké hory se strmým stoupáním. Nyní je čas přizpůsobit se vodě.“ Pro Olthuise představují plovoucí města příležitost. „Voda vám dává prostor, bezpečnost a flexibilitu. Pokud dokážete rozpohybovat budovu, můžete ji přesunout z jednoho místa na druhé, dokonce z jednoho města do jiného. Komunity založené na vodě by mohly reagovat na roční období, kdy se budovy v teplém letním počasí navzájem oddělují, zatímco v zimě se shlukují kvůli teplu.“
Waterstudio,
Press image from: Waterstudio.NL – Ankie Stam
Klesající cena plovoucích domů
Přibližně 16 tisíc domů v Nizozemsku je na vodě. Koen Olthuis odhaduje, že asi 500 domů je postaveno na plovoucích základech.
„Ve skutečnosti není velký rozdíl v nákladech,“ řekl. „Plovoucí dům je asi o 15 až 20 procent dražší.“
Jak vzrostla popularita plovoucích domů, cena jejich stavby klesla. Olthuis také uvedl, že díky snižujícím se cenám si je mohou dovolit i lidé střední vrstvy.
„Cenově dostupné domy pro každého však budou chvilku trvat. Největší překážkou plovoucích budov je byrokracie. Je těžké vejít se do stávajících stavebních předpisů a zákonů,“ řekl architekt.
Městské vlády na ně hledí a ptají se, zda se jedná o loď nebo dům a jakým způsobem konkrétní objekt danit.
Příležitost pro chudé
Olthuis věří, že plovoucí domy mohou také pomoci řešit otázku pomoci těm nejchudším, jelikož nabízí prostor pro expanzi. Jedna miliarda lidí z celého světa žije ve slumech, které se většinou nachází v záplavových oblastech. Společnost Waterstudio ve spolupráci s UNESCO vytvořila šest plovoucích škol s připojením k internetu, jež jsou nyní na cestě do slumů v Bangladéši, Ugandě a Venezuele. Podobné jednotky by mohly sloužit i jako zdravotnická centra nebo internetové kavárny.
Pan Olthuis tvrdí: „Budeme-li používat tuto technologii k modernizaci slumů, můžeme změnit životy milionů lidí.“
Je budování měst na volném moři pouhé sci-fi?
Profesor lodní dynamiky a inženýrství na Univerzitě v Southamptonu Philip Wilson říká, že města na moři nejsou nic nového, v pobřežních vodách již máme ropné plošiny a výletní lodě. Budování plovoucích měst v příbřežních oblastech je dle něj lehce proveditelné, ale města v hlubokém oceánu jsou mnohem komplikovanější záležitostí.
„Mohlo by to jít,“ domnívá se profesor, „ale záleží na tom, kolik peněz bude k dispozici. Je to jako stavět na Měsíci nebo Jupiteru. Pokud by to stálo miliony liber na osobu, nebude se to dělat.“
Podmínky, které jsou daleko na moři, nejsou ideální, aby se tam usadili lidé v plovoucích komunitách.
„Někde v okolí Thajska by to problém nebyl. Moře je zde mělké, teplé a klidné. Ale teplota v Severním moři je často jen 10 °C pod bodem mrazu a vlny mohou být vysoké až 30 metrů,“ vysvětluje profesor Wilson. „A je tu ještě jeden problém,“ dodává profesor, „plovoucí město se na moři bude pohybovat s vlnami nahoru a dolů. To znamená, že mnozí jedinci mohou trpět mořskou nemocí a ti na takovém místě pravděpodobně nebudou chtít žít.“
Dokážete si představit život v plovoucím městě, nebo je pro vás nemyslitelné vzdát se pevné půdy pod nohama?
