2 fotky 
Temná doba, která nám nepřinesla žádný užitek, zato byla v ostrém kontrastu s národním obrozením. Ano, s něčím podobným se setkáváme ve středoškolských učebnicích a referuje o tom i Alois Jirásek ve svém románu Temno. Ve skutečnosti české baroko přineslo také kulturní rozmach českým zemím a naše díla splňovala i náročná evropská měřítka.
Temné baroko - skutečnost, či fabulace?, Foto: Barbora Bednaříková, Topzine.cz
Baroko bylo po dlouhá desetiletí spojováno s duchovním útlakem, nevolnictvím, hospodářským úpadkem a nadvládou katolické církve, zákeřnými jezuity a kulturním poklesem českého národa. K tomu přispěl i Jiráskův román Temno, který měl mít paralelní pojmenování pro období pobělohorské až po národní obrození. Baroko přitom představuje evropský vrchol a stalo se dobou rozmachu, přestože je odpovědné za nepopiratelné ztráty česky hovořící populace.
Nejen katolická nadvláda
Důsledkem bitvy na Bílé hoře bylo násilné pokatoličtění země, což vedlo k hromadné emigraci evangelíků. Někteří bez delšího váhání přijali novou víru. Větší význam měli ti, kteří vlast neopustili (Komenský byl objeven až Palackým), například Bohuslav Balbín, skladatel a varhaník Adam Michna z Otradovic, hrabě František Antonín Špork nebo lékař Jan Marek Marci z Kronlandu.
V převýchově měla církev rychlé výsledky, představitelé jezuitského řádu se stali takřka postrachem obyvatel. Přesto měl tento řád vynikající školství. Ježíšovo tovaryšstvo vychovávalo nejlepší elitu mezi vzdělanci. Navíc jezuité byli lidé znalí a časté kontakty s cizinou zabezpečily rychlé šíření informací, poznatků a zpráv. Mezi jinými řády existoval řád piaristů, jenž se orientoval na vybudování modernějšího školství (nutno podotknout, že byl úspěšný).
Proč oslavy na počest svatých?
Významnou složkou barokní zbožnosti byla projevovaná úcta ke svatým. Ta se týkala hlavně domácích světců, v první řadě svatého Václava, Víta, sv. Ludmily. Celé období je provázeno kultem svatého Jana Nepomuckého. Spekuluje se o tom, že se vládnoucí vrstva snažila vymítit z povědomí lidí Jana Husa, možná však chtěla nastolit nového světce českého katolictví, který by odvrhl národ kacířů a rebelů.
Jedna z četných barokních kultovních sošek
Barokní literatura byla velmi bohatá a rozrůzněná, při určování si proto musíme dávat pozor, kým byla literatura psána a komu určena. Sociálně diferencovaná společnost měla totiž vliv i na povahu jednotlivých děl. Někdy se literatura této doby rozděluje na oficiální, kterou představuje literatura katolická, a na lidovou a pololidovou, představovanou nekatolickými představiteli.
Čtěte také: Evropské baroko vzniklo jako účinný prostředek církevní manipulace
S českou barokní literaturou je neodmyslitelně spjato jméno Jana Amose Komenského. Ten byl biskupem jednoty bratrské, pedagogem, historikem, a samozřejmě autorem mnoha významných děl. Mezi jinými napsal Velkou didaktiku, která je považována za základ pedagogiky jako vědy vůbec. Kniha byla přeložena do všech světových jazyků a stala se přelomovým dílem ve světové didaktice.
Odpověděli jsme si?
Zda je české baroko opravdu propastnou a úpadkovou etapou našich dějin, není tak lehké rozhodnout. Je však důležité zopakovat, že přestože se českému jazyku příliš nedařilo a prakticky se o něm jako o českém nedalo pro příměsi dalších románských jazyků hovořit, přesto některá z našich děl dosáhla evropských rozměrů (zejména zásluhou Komenského) a nelze tedy hovořit o době po všech stránkách nepřínosné. Když si připomeneme dílo Bohuslava Balbína, je jasné, že jsme se katolickému nátlaku jen tupě nepodřídili, ale bojovali jsme za svůj jazyk a za své literární dějiny i v této obtížné době.
Zdroj: PROKOP, Vladimír: Dějiny literatury od starověku do počátku 19. století. Sokolov: O.K.-Soft 2004.
