Sherlock Holmes, kdo by ho neznal. Pro někoho skutečná osoba a pro někoho jen fikce. Jak to s ním vlastně je? Má tato osoba reálný základ nebo se jedná jen o vymyšleného hrdinu ze slavných detektivek?
První dílo Sherlock Holmes a Dr. Watson vyšlo v roce 1887. Tam se také poprvé používá lupa jako nástroj k vyšetřování. Zpočátku nepřitahovalo toto dílo velkou pozornost a ani jeho pokračování Znamení čtyř. Až vydání první povídky od autora Doyla z července 1891, která konečně vynesla Holmesovi větší popularitu. Čtenáři samozřejmě chtěli vědět, kdo se stal základem pro tento nový druh kriminalistického vyšetřování. Podle mnohým nemohl Doyle vymyslet tohoto excentrického, brilantního a logického myslitele jen tak z ničeho. Po více než století od vydání Sherlocka Holmese se poprvé objevily i důkazy, které ukazují, že postava Holmese mohla skutečně existovat.
Kde se vzal slavný detektiv?
Sir Arthur Ignatius Conan Doyle studoval lékařství na univerzitě v Edinburghu v roce 1877. V tuto dobu jeho pozornost zaujal profesor a doktor Joseph Bell. Jeho přednášky byly pro mladého Doyla úžasné, zábavné a fascinující. Ohromovaly ho jeho úžasné deduktivní schopnosti v určování diagnóz. Doyle ho obdivovat a vzhlížel k němu. Ve své autobiografii velmi často svého profesora citoval.
V průběhu druhého roku studia si Bell vybral Doyla jako ambulantního úředníka v Edinburgh Royal Infirmary, který k Bellovi vodil pacienty, zakládal jejich karty, atd. V podstatě se stal jeho Watsonem. O deset let později se poprvé vrh na psaní a vznikla slavná postava Sherlocka Holmese. Sám autor později v rozhovoru o svém životě přiznal, že Sherlock Holmes je literární ztělesnění jeho vzpomínek na oblíbeného profesora medicíny na univerzitě v Edinburgu.
Dr. Joseph Bell není jedinou inspirací Arthura Doyla. Jeho osobnost měl ovlivnit i známý rodák z Edinburghu Henry Littlejohn. Ten sloužil jako policejní chirurg a zdravotnický poradce koruny ve Skotsku v trestních věcech. Často byl povolán jako znalec. Byl zapojen do vyšetřování různých nehod, tragických úmrtí i vražd, které se v Edinburghu staly. Propagoval používání moderních metod, jako jsou otisky prsů a fotografické důkazy při vyšetřování.
V době, kdy psal Doyle dílo The Final problém v roce 1893, byl obviněn Alfred John Monson ze zastřelení svého dvacetiletého studenta během lovecké výpravy. Podle obhajoby šlo jen o náhodu, podle Littlejohna to měla být vražda. K této vraždě byl povolán Dr. Bell jako soudní znalec a prokázal ve spolupráci s Littlejohnem značné deduktivní schopnosti. Doyle tento proces i použité forenzní vyšetřovací metody využil jako inspiraci pro část postavy Sherlocka Holmese.
Autor jako ztělesnění hlavní postavy
Nyní se dostáváme i k samotnému autorovi. V dopise kdysi sám Bell napsal: „Ty jsi sám Sherlock Holmes a dobře to víš.“ V prosinci 1908 byl ubit k smrti Marion Gilchrist během ozbrojeného přepadení. Za tento zločin byl obviněn a odsouzen německý židovský přistěhovalec Oscar Slater. V roce 1909 byl odsouzen k trestu smrti a rok poté napsal skotský právník William Roughead The Trial Oscar Slater, podle kterého měl být Slater nevinný.
V roce 1912 napsal Arthur Doyle svou vlastní synopsi Případ Oscara Slatera, kde na více než sto stranách pečlivě zvýraznil podrobnosti i okolnosti, které jednoznačně hovořili ve Slaterovu nevinu, byly mistrovským a velmi inteligentním dílem. Nedá se zcela jednoznačně určit, zda na tom měl Doyle svůj podíl či ne, ale v roce 1928 byl Slater propuštěn.
A jak vzniklo samotné jméno Sherlock Holmes? Holmes byl prominentní kolega a lékař, Oliver Wendell Holmes a Sherlock byl převzat z příjmení oblíbeného autorova hudebníka Alfreda Sherlocka.
Jaká je tedy odpověď? Samotný Sherlock Holmes neexistoval, ale žil v lidech, kteří na autora výrazněji zapůsobili a měli vlastnosti, které pak přiřknul i svému slavnému detektivovi. Sestavil osobnost, na kterou nelze zapomenout, a tak detektivní příběhy z pera slavného Arthura Doyla nikdy nezemřou.
