3 fotky 
Vznikli v roce 1996 ve Velké Británii. V současné době se pohybují v metalcoreových vodách a jen dokazují to, co je obecně známo. Metal je na vzestupu, neboť je schopen pojmout velké množství rozdílných posluchačů. Každý si v něm zkrátka najde to své. Přesvědčit se o tom můžete i na festivalu Rock for People 2011.
Bullet for My Valentine prý nehrají emo, ale metal! Zdroj: oficiální stránky
Začalo to víno, ženy, zpěv – skončilo to kurvy, rum a řev. I to je metal! Svou neuvěřitelnou variabilitou den za dnem rozšiřuje řady posluchačů, neboť je jedním z mála hudebních žánrů, který má stále co nabídnout. A pokud se někdo domníval, že metal stárne, mýlil se. Čím dál tím více mládne a roste do krásy. Jak moc to je či není starým, zapřisáhlým fanouškům po chuti, záleží na vašem posouzení. Stejně jako Bullet for My Valentine, které mnoho z nás škatulkuje k uplakaným emodětem. Do jaké míry je to pravda? To ví asi jen kapela!
Psal se rok 1996, když do stále se rozvíjejícího metalového spektra vstoupila známá kapela lokálního významu. Pro začátek zvolila příhodný název – Trauma. Pokud vám uvedený nástin připomíná historii kdejaké metalové skupinky, pak věřte, že podobnost je čistě náhodná. Příběh měl pokračování, které se vidí jen málokdy.
Britské kapele Trauma vydržel ten krásný název pouze jediný rok. A tak jsme od roku 1997 na koncertních pódiích vídali mladou, začínající čtyřku pod hlavičkou Jeff Killed John. Hráli především covery svých o mnoho slavnějších předchůdců. Jak se ukázalo, byla to sázka na jistotu – odkaz Kurta Cobaina i thrash-metal v podání veleslavné Metallicy lákají začínající rockery dodnes.
První příležitost k nahrání dema přišla v roce 2003. A bohužel byla v předvečer zmařena nečekaným odchodem baskytaristy Nicka Crandleho. Protentokrát se tedy nahrávání nekonalo a Jeff Kill John se rozpadla. Zdá se, že tady příběh skončil, ale realita byla zcela jiná. Tady příběh začal. Nick byl nahrazen Jasonem Jamesem. A po dalších několika změnách vznikla Bullet for My Valentine.
Poslední změna jména se zcela očividně osvědčila, jelikož název jim vydržel až do dnešních dní. Prý nehrají emo, hrají metal. Na schody do (emo) metalového nebe je vynesla píseň Hand Of Blood pocházející z debutového alba The Poison (2005). Píseň je známá téměř všem, kteří někdy se svým autem stanuli na závodních drahách proslulé akční hry Need For Speed.
BFMV hráli zpočátku na festivalech. Za bicí se posadil Michael Thomas, kytaru a vokály na sebe vzal další Michael (Padget) a Jason James. No a s kytarou na krku a mikrofonem u úst celou skupinu doplnil zpěvák Mathew Thuck. Po úspěchu prvního alba se přestěhovali z pódií festivalových na pódia svých mnohem slavnějších metalových předchůdců. Předskakovali například Iron Maiden, Guns´n´Roses nebo svým dřívějším vzorům – Metallice.
Recept na úspěch?
Ve svých šlépějích kráčela kapela i nadále a kromě alba The Poison vydala ještě další dvě. První, respektive druhé album spatřilo světlo světa v roce 2008. Mnozí o něm hovořili jako o důstojném následovníku alba prvního. Bulleti zkrátka drželi svůj směr a vydupávali si cestu ke slávě. V podobném duchu se neslo také album třetí.
Fever vyšlo teprve v roce 2010, ale stejně jako v případě prvních dvou placek i toto prý s úctou následuje předchozí dvě. A to je ten problém. Někteří viní velšskou partičku z toho, že úspěšně vykrádá sama sebe. Zkrátka a dobře – opakují se. Do jisté míry to zaručuje další a další úspěch, na druhou stranu však mohou úspěch celkem dobře zahubit.
Bulleti na Rock for People
Říká se, že risk je zisk. Kapely jako Lostprophets nebo AFI vsadili na risk a svým způsobem prohráli. Možná právě z tohoto důvodu se Bullet for My Valentine drží osvědčené kvality. Jak dlouho jim to vydrží, je ale ve hvězdách. Na vlastní oči se můžete přesvědčit již na začátku července, kapela totiž vystoupí na královéhradeckém festivalu Rock for People.
