3 fotky 
Vysoký devatenáctiletý homosexuální mladík, kterého si zahrál osmatřicetiletý Sacha Baron Cohen, se prochází filmovým plátnem jako po přehlídkovém mole na melodie známé skupiny Scooter a ze všech sil se snaží, aby se jeho sexuální orientace otočila o sto osmdesát stupňů. O tom je Bruno, nová americká šokující komedie.
Co je Brunovým snem? Stát se největší rakouskou celebritou od doby Hitlera. Zoufale pracuje na tom, aby jeho popularita stoupala každým dnem. Toho se snaží dosáhnout nejprve v módní branži, po neúspěchu v tomto oboru se ale dává na charitu a rozhodne se, že zachrání vyhynulé zvíře.
Zdroj: Bontonfilm, a. s.
Bruno (mimochodem jakési pokračování Borata) se prezentuje jako humorný snímek, při němž prý divákovi nezmizí křečovitý úsměv z tváře. Nerada přiznávám, že tomu tak je. (Ačkoli tento druh humoru není zrovna můj šálek kávy; a že nic jiného, než kafe, snad už ani nepiji.) Scény, které film tvoří, jsou naprosto stupidní, trapné a pubertální, ale všechny tyto přívlastky jsou vygradované takovým způsobem, že člověku nic jiného, než smích, nezbývá.
Příkladnou scénou je imaginární felace ducha zesnulého Milli z kapely Milli Vanilli u psychiatra, kterému Bruno přezdívá Reverend Orál. Tento okamžik je tak snad skoro hmatatelně nedospělý a skandální, že vám dá hodně námahy udržet oči v důlcích a zastavit hysterický smích.
Sacha Baron Cohen opravdu válí. Po zhlédnutí Bruna jen těžko uvěříte, že samotný herec doopravdy není čtyřprocentní. Jeho pohyby, mimika i tón hlasu jsou tak přesvědčivé, že se pánům v kinosále zaručeně stahují půlky pro případ, že by hlavní hrdina zčistajasna vystoupil z filmového plátna a chystal se skočit na prvního muže, který mu přijde do cesty. Získá za tuto roli také Zlatý glóbus pro nejlepšího herce, stejně jako za Borata?
Kdybych měla tento film popsat třemi slovy, řekla bych „Pitomost, pitomost, pitomost!“. Ale vykouzlí úsměv.
