4 fotky 
Hrdinka románu Brooklyn spisovatele Colma Tóibína opouští rodné Irsko a hledá své štěstí v zámoří. Odejít z domu a postavit se na vlastní nohy však není snadné. Když vás navíc od rodiny dělí celý širý oceán, je to ještě těžší. Další románový střípek z edice Moderní světové prózy vyšel v nakladatelství Mladá fronta.
Brooklynský most je dominantou města Zdroj: wikipedia.org
Irský spisovatel Colm Tóibín patří ve světě k nejuznávanějším a nejčastěji oceňovaným autorům. Přesto mu cesta k českým čtenářům zabrala více než dvě desetiletí. Autorův zatím poslední román Brooklyn (2009) byl oceněn významnou britskou literární cenou – Costa Book Award – a dočkal se řady pochvalných recenzí. O jeho kvalitě se nyní mohou přesvědčit i čeští čtenáři.
Emigrace není jen ztrátou přátel
Mladá dívka Eilis Laceyová žije společně s matkou a starší sestrou Rose v irském městě Enniscorthy. Její bratři odešli za prací do Británie, Eilis se však musí spokojit s tím, co jí nabízí rodné hrabství Wexford. A to je v poválečném Irsku pouze pozice prodavačky v jednom místním krámu. Když jí sestra Rose zprostředkuje možnost odejít za prací do Ameriky, Eilis sice váhá, jenže podobně jako její matka i sestra si i ona dobře uvědomuje, že za stávajících okolností je to její jediná šance na lepší život.
Vystřízlivění z představy slibné budoucnosti přichází už na lodi do New Yorku. Mořská nemoc Eilis poprvé upozorní na to, s jakou bezmocí se člověk setkává, když čelí samotě tváří v tvář. Zatímco v rodném Enniscorthy měla Eilis kamarádky a rodinu, v pronajatém pokoji v Brooklynu, kde taktéž začíná na pozici prodavačky, ji navečer nikdo přívětivým slovem nevítá.
Eilis však neztrácí odchodem z Irska pouze rodinu a známé, ale i samu sebe. Přichází o možnost být toutéž dívkou, jakou znali obyvatelé Enniscorthy. Cizí velkoměsto, v němž nikoho dobře nezná a nikdo nezná ji, připravuje dívku o její vlastní identitu a nechává ji budovat si novou skrz bolest a stesk po domově. A když se pro ni Brooklyn konečně stává něčím, co by optimista mohl nazvat domovem, přichází další rána osudu.
Tady nebyla nikým. Nešlo jen o to, že tu neměla přátele ani rodinu; ve svém pokoji, stejně jako na ulici cestou do práce nebo v oddělení si připadala jako duch. Místnosti v domě v Klášterní jí patřily, jak si teď uvědomovala; když se po nich pohybovala, byla to skutečně ona. Když procházela cestou na nákup nebo do večerní školy městem, vzduch, světlo i zem byly konkrétní a jako by k ní patřily, i když nepotkala nikoho známého. Tady k ní nepatřilo nic.
Život jako dokument doby
Pro svůj nejnovější román zvolil irský spisovatel Colm Tóibín hrdinku z davu. Eilis ničím výrazně nevyniká, nemá tak vysoké sebevědomí jako její sestra Rose, a přestože rozhodně není škaredá, chlapci pod jejími okny árie nepějí. Pravda, Eilis má zjevné matematické nadání, v Irsku ale nedostává příležitost jej patřičně zúročit. Příchod do Brooklynu jí otevírá nové pracovní možnosti, současně je však pro mladou dívku i definitivním krokem k ženskosti a samostatnosti.
Přesto je Eilis v mnohém jiná než její vrstevnice, s nimiž ve Státech sdílí podnájem u konzervativní postarší Irky. V různých perspektivách jednotlivých slečen reflektuje Tóibín sociální změny společnosti. Eilisiny spolubydlící nesou s nelibostí, když bílí američtí obchodníci začnou respektovat černošskou klientelu, rozděluje je pohled na mravní život sebe samých a jsou místy až posedlé třídním rozdělením společnosti.
Eilis jako by stála mimo jejich svět. Není vyhraněná vůči žádné společenské skupině, národnosti nebo rase. Její odchod z Irska ji poučil o malichernosti takových problémů, které se jí ve stínu jejího vlastního stesku přirozeně zdají podružné. Nevnímá je však s nadhledem nebo poučeností starší osoby, nýbrž k nim přistupuje s odevzdanou samozřejmostí, podobně jako ostatně přistupuje k celému svému životu v Brooklynu. Jako by po odchodu z domova byla nadlouho jen prázdnou sklenicí, rámem bez obrazu.
Síla výpovědi se odráží v detailech
Tóibínův román klade značný důraz na detail. Některé klíčové situace v knize jako utrpení při mořské nemoci nebo příchod prvních černošských zákaznic do obchodu, kde Eilis pracuje, jsou popisovány velmi podrobně, až dokumentaristicky. Zbývající dny naopak splývají dohromady v pouhém letmém popisu, jakési šedivé mlze, jakou se Eilis některá mrazivá rána prodírá.
Autor pracuje v příběhu nejen se zážitky spjatými s osobním životem mladé Irky, ale popisuje i snahu brooklynské irské komunity lpět na národních tradicích, přičemž Eilis je takových událostí často jen vedlejší hrdinkou. V jemných náznacích se irský spisovatel dotkne i dalších témat jako holocaustu nebo postavení žen ve společnosti.
Brooklyn je prvotřídní román o emigraci, o samotě uprostřed lidí a o tom, že změna v životě neprobíhá jen kolem nás, ale i v nás samotných. Po myšlenkové i formální stránce kompaktní a lidsky velmi silný příběh reprezentuje tvorbu Colma Tóibína v tom nejlepším světle. Skvělá volba pro všechny milovníky překladové beletrie.
Název: Brooklyn
Název originálu: Brooklyn
Autor: Colm Tóibín
Překlad: Daniela Theinová
Formát: 304 stran, 20×14 cm
Vazba: vázaná s přebalem
Vydala: Mladá fronta, Praha 2010Hodnocení: **** (90%)
