Po době, která se všem čtenářům Odkazu Dračích jezdců, zdála téměř nekonečná, se na našem knižním trhu konečně objevil dlouho očekávaný titul, tentokrát nazvaný Brisingr aneb Sedm slibů Eragona Stínovraha a Safiry Zářivé šupiny. A opět sklidil velký ohlas u široké veřejnosti.
Již potřetí nás Christopher Paolini bravurně vtáhne do mýtického světa Alagaësie a jen tak nás nepustí. Jak už předeslaly díly předcházející: Eragon a Eldest; jde opět o titul velice poutavý.
Hned ze začátku nás autor dost zevrubně seznámí s obsahem předešlých dvou dílů, tím samozřejmě usnadní práci těm čtenářům, kterým se nechce zdlouhavě si osvěžovat paměť, jejich čtením, aby byl, tak říkajíc „v obraze“. Takže hned po osvěžení paměti, čtenář vklouzne přímo do děje a ocitne se jen kousek od místa, kde skončil předcházející díl, nazvaný Eldest.
Brisingr je opětovným pokračováním boje Eragona Stínovraha, jeho dračice Safiry Zářivé šupiny, Vardejnů a jejich spojenců proti Království v čele s proradným a zrádným Dračím jezdcem Galbatorixem. Stejně jako v předchozím díle, tedy Eldestu, autor sleduje dva rámce vzájemně prolétaného příběhu. V prvním se nejvíce zaměřuje na Eragona se Safirou, sleduje jejich útrapy, zkoušky, před něž jsou postaveni, ale i obyčejné radosti a strasti života Dračího jezdce a jeho draka. V tom druhém se blíže seznamujeme s Eragonovým bratrancem Roranem Kladivem, jak už jsme si na to zvykli z předchozího dílu. Tato skutečnost však nijak neubírá na dynamice samotného děje a čtenáře k sobě připoutá ještě mnohem víc.
I zde se samozřejmě najdou místa, jež jsou trochu zdlouhavá. Obzvlášť, když očekáváme nějakou napínavou zápletku a autor nás místo toho v příští kapitole přenese přes celou Alagaesii na úplně jiné místo s jinými postavami. Toto je však zcela běžný postup, používaný snad obecně všemi autory a navíc jen zvyšuje výsledné napětí. Ostatně jak jinak by si nás k sobě dokázala kniha takového formátu, tak lehce připoutat a vtáhnout do děje?
I přesto však Paolini své čtenáře tímto dílem snad trochu zklamal a to hlavně ty, kteří očekávali, že Brisingrem Odkaz Dračích jezdců skončí. To se však nestalo. Jistě mi většina zasvěcených čtenářů dá za pravdu, že je jenom dobře, když vyjde ještě jeden díl. Přece jen kdyby byl Brisingr dílem posledním, celá trilogie by zůstala jaksi ochuzená. To ostatně zmínil i sám Paolini. Jistě tedy není na škodu, když vyjde ještě jedna kniha zasvěcená Odkazu Dračích jezdců. Teď už nám nezbývá než doufat, že se Paolinimu podaří tento díl dokončit co nejdřív, samozřejmě ale ne na úkor kvality. Toho se snad u něj obávat nemusíme. Brisingr, stejně jako díly předcházející, jasně ukazuje na vysoké kvality tak mladého a velice nadějného autora, jakým jistě Christoper Paolini je.
Takže závěrečným shrnutím pro všechny čtenáře, kterým se tato kniha ještě nedostala do rukou. Pokud máte možnost, neváhejte a nenechte si ji v žádném případě ujít. Čeká vás napínavý děj, poutavé prostředí, propracované charaktery postav a hlavně svět plný kouzel a mýtických tvorů, se kterými se nikde jinde nesetkáte. Tuto knížku můžu bez jakýchkoliv zábran doporučit všem fanouškům fantasy, ale i čtenářům, kteří mají prostě rádi napínavé a propracované příběhy.
