Tiše a jemně jako kočka vypráví Blanka Jirušková smutný a romantický příběh o krásné herečce, kterou jednoho dne potká krutý démon mající ve zvyku vysávat z lidí jejích duše. První díl trilogie toho slibuje skutečně mnoho a většinu i splní. Není divu, že autorka vyhrála cenu O železnou rukavici lorda Trollslayera.
Blanka Jirušková zavádí v Kočičích nocích čtenáře do svého vlastního světa, který ale návštěvníkům poodhaluje jen částečně. Při čtení má člověk pocit, že před něj autorka naservírovala prostředí, ve kterém by se sice měl a má pohybovat, ale nic bližšího mu k tomu nepřidala. Čtenář si tak občas připadá zmatený a ztracený, jindy se zase diví, proč se děje právě tohle a kdo to jsou ty tajemné bytosti. Naštěstí se však vždy najde nějaké vysvětlení, které spisovatelka vložila do příběhu velmi jemně, často tak, že celé pasáže obešla jednou větou či přívlastkem. Čtenář pochopí, co potřebuje vědět, ale z toho mála je přímo cítit bohatost a rozvitost fiktivního světa, který autorka stvořila. Škoda, že Blanka Jirušková neodhaluje víc, ale možná se drží zpátky proto, že Kočičí noci jsou jen prvním dílem trilogie.
Příběh je vyprávěn velmi zajímavým způsobem. Počáteční stránky knihy se zdají být zmatenou mozaikou drobných epizod, ve kterých se všechno děje bez ladu a skladu. Postupně však začínají malé úseky přerůstat do delších statí a příběh se centralizuje okolo několika hlavních postav. Dlouho přetrvává pocit, že v textu úplně chybí zápletka, nějaký hnací mechanismus všech charakterů, ale postupem času, jemným, „tichým“ způsobem čtenář začne chápat, že zápletka v příběhu je a není jen tak ledajaká. Působí silným, velmi meditativním až mytickým dojmem, který je naplněný autorčinou imaginací.
Text celé knihy skutečně působí lehce, nenásilně, dokonce by se dalo říci až něžně. Takovým způsobem bere Blanka Jirušková čtenáře za ruku a provádí jej po městě Darínu, kde se odehrává příběh několika komediantů, jenž se snaží zachránit svou překrásnou kolegyni před spáry démona. Nic není před čtenáře postaveno najednou, nic není řečeno přímo, ale ke všem odpovědím si musí dojít sám, nalézt je v pavučinách textů, které autorka spřádá velmi jemně a zručně. Kdo hledá drsný svět plný bojů, krve a zrady, v Kočičích nocích jej nenalezne. Akčních scén se v textu sice dočkáme, ovšem jsou napsány v souladu s atmosférou, tudíž žádné vyžívaní v tělesných tekutinách a realistickém popisu svištích čepelí. K poetice textu se také výborným způsobem hodí drobné básně před začátkem každé kapitoly, ve kterých se autorka odhaluje jako velmi dobrá básnířka.
Zápletka samotná připomíná v mnohém milostný román, který je však propletený motivy ztráty duše a nabírá tak další roviny. Velmi originálním se jeví záporák celé knihy, který by ve své podstatě být zlý neměl, protože jedná v rámci uzavřené smlouvy, avšak jeho způsoby z něj činí nenáviděného. Jeho schopnostmi autorka stvořila silného protihráče. Natolik silného, že hlavní hrdinové bohužel nemají šanci se mu vzepřít a zvítězit, což také v knize sami tvrdí. Z textu tedy dýchá jemným odérem beznaděj, tlumená pouze nápady hlavní kladné hrdinky Fínky.
Text celé knihy se zdá až moc jemný. Děj, ač napínavý, moc dynamikou neoplývá a některé postavy se objeví na začátku knihy, následně zmizí a v posledních několika stránkách rozhodují o osudu všech, nebo se příběhem jen tak různě proplétají, přičemž nemají s hlavní zápletkou vůbec nic společného a jejich jednání tak vyznívá jako pro čtenáře úplně zbytečné. O knize se nedá říci, že by byla nudná, ovšem pro některé by mohla být až příliš jemná.
První díl každé trilogie má čtenáři představit všechny hrdiny a svět, zároveň však má obsahovat dostatečně silný příběh, aby dokázal stát samostatně, ale zároveň si otevřel cestu k dalším dvěma pokračováním. Kočičí noci to zvládly velmi dobře. Ač se na první pohled zdá, že vše skončilo, spousta věcí zůstala nedokončená, protože konec tohoto dílu rozhodně nebyl poslední tečkou.
Kočičí noci by měli číst ti, kteří hledají zajímavý příběh vyprávěný velmi netradičním způsobem a oplývající jemnou, meditativní poetikou. Ale nejen oni. Tato kniha je ideální rekreací pro čtenáře unavené syrovostí, snahou o autenticitu, či občasnou krutostí některých textů jiných autorů. Pro ně však hrozí problém, že se nedokáží na způsob vyprávění Blanky Jiruškové naladit natolik rychle, aby knihu po přečtení neodsoudili. Ano, Kočičí noci mají své nedostatky a při jejich četbě musí mít čtenář tu správnou náladu, a proto nezbývá nic jiného, než vyhlížet další díl, který na sebe nenechá dlouho čekat.
Název: Kočičí noci
Autor: Blanka Jirušková
Obálka a ilustrace: Jana Šouflová
Počet stran: 254
Vydalo: Straky na vrbě, Praha 2009
Doporučená cena: 167 Kč
Hodnocení: 65%
Ohodnoťte tento článek:
