Změny v povaze člověka jsou nejčastějším příznakem bipolární poruchy
Redakce
5. 9. 2018
Radikální změny jednání a nálad osobnosti, které probíhají od neovládané euforie až po hluboké deprese a sebevražedné tendence, jsou utrpením nejen pro postižené touto nemocí. V důsledcích dopadají i na jejich rodiny, partnery, děti a blízké okolí. Bezuzdný sex, změna profesní orientace, přehnané sportování i přílišný optimismus může být příznakem často zlehčované nemoci.
Tato nevyzpytatelná choroba postihuje v závažné formě jedno až dvě procenta populace a v lehčích formách až třikrát více osob. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (World Health Organization) patří bipolární porucha mezi deset nejdražších nemocí s nejhoršími následky.
Bipolární porucha (nebo také dříve používaný výraz maniodepresivní psychóza) se obvykle projevuje v období dospívání. U více než poloviny postižených se potíže objeví do osmnácti let. V takových případech je těžké určit správnou diagnózu, protože symptomy lze snadno zaměnit s projevy krize, příznačné pro tuto životní etapu.
Rozmanité krajnosti
Největší nebezpečí hrozí nemocnému v manické fázi. Mohli bychom velmi zjednodušeně konstatovat, že člověk v depresi se všeho bojí, zatímco v manické fázi se nebojí ničeho. Tato bezuzdná nevázanost někdy mívá dramatické důsledky. Riziko je o to závažnější, neboť před ním neexistuje žádné varování.
Pacient se paradoxně může stát obětí svého onemocnění, jakoby z vlastní vůle uvolnil brzdu, jíž ovládá systém sebekontroly. Častým případem je sexuální zběsilost, kdy nemocný může trávit veškerý volný čas surfováním na pornografických webových stránkách, ve swingers klubech a kdekoli jinde za účelem sexu.
Nárůst konfliktů
Popudlivost bývá spolu s agresivitou často průvodním jevem nemoci. Nevyhnutelně tak vznikají konflikty v pacientově blízkém okolí. Tyto konflikty jsou samy o sobě problémovým faktorem a zdrojem utrpení pro celou rodinu.
Nemocný má dojem, že jeho svobodné jednání je omezováno a že musí čelit námitkám a překážkám. Začne se chovat despoticky, prosazuje svá práva a hájí se formou ostré a sžíravé kritiky. Nezná žádné hranice, je nemilosrdný a zodpovědnost svaluje na ostatní.
Proč člověk onemocní bipolární poruchou?
Tato nemoc má mnoho příčin, které souvisejí s dědičností, pacientovou minulostí a prostředím. Často se jedná o zážitky z minulosti, jako je smutek ze ztráty partnera, citová deprivace, sexuální agrese v dětství. Bylo též prokázáno, že zvýšené projevy emocí v rodině jsou urychlujícím faktorem působícím na spuštění manické epizody. Na počátku nemoci ostatně mohou stát i výrazné změny životního rytmu.
Jaké jsou léčebné možnosti?
Příznaky bipolární poruchy lze zmírnit léky zvanými normothymiky, které normalizují náladu. Nejužívanější z nich je lithium, které lékaři předepisují u typických forem bipolární poruchy jako první lék, ať už z léčebných důvodů při manických záchvatech, nebo jako prevenci recidivy.
Další z volitelných možností léčby je psychoterapie zabývající se oblastí manicko-depresivních stavů. Je důrazně doporučována v případech, kdy došlo v důsledku choroby ke změnám osobnosti.
Několik rad pro přístup k nemocnému
- Laskavost ještě nikomu neublížila a už vůbec ne tomu, kdo trpí a potřebuje ji více než kdo jiný. Zkuste působit rozvážně, uklidňujícím dojmem a nemocného povzbuzujte.
- Nedávejte najevo netrpělivost a zároveň neodstupujte od svých záměrů.
- Pacient v depresi nebo mánii může být agresivní nebo podrážděný. Nechovejte se stejným způsobem.
- Dávejte najevo empatii, soucit a pochopení.
- Pacient si při depresi uchovává v paměti jen to negativní. Pokuste se ho přesvědčit, aby vnímal i pozitiva.