2 fotky 
K prosincovému slunovratu, kdy je nejdelší noc a nejkratší den, se váže řada legend o narození Slunce. Po něm ubývá tmy, dny se prodlužují, a právě to se stalo předmětem oslav v mnoha kulturách.
Vánoce jsou plné pohanských zvyků, Foto: sxc.hu
Oslavy zrození
Římané už od 17. prosince holdovali saturnáliím, hostinám na počest boha Saturna, který zajistil lidem hojnost. Lidé hodovali a dávali si dárky. Oslavy slunečních božstev připadaly na 25. prosince, tedy stejný den, ve který křesťané slaví Narození Páně.
Čtěte také: Historie vánočních dárků
V Římě slavili svátek Nepřemožitelného slunce (Sol Invictus), Řekové zrození boha Slunce Hélia. Díky šíření nového náboženství však kult zrození Slunce časem ustoupil křesťanskému pojetí o narození Ježíše Krista.
Vánoce jak je známe
Dnešní podobu dali Vánocům křesťané. O Vánocích objevíme i množství zvyků s pohanskými kořeny, například zdobení stromku, schovávání šupiny z kapra, rozkrajování jablek a lití olova. Rozdíl je jen v tom, že dřív se zvyky braly vážně, dnes jsou zpestřením štědrovečerního setkání.
Vánoční stromek
Vánoční stromek se k nám dostal až v 19. století z Německa. Poprvé se objevil v roce 1812 v domě režiséra Liebicha ze Stavovského divadla. A protože se zalíbil hostům, další Vánoce se z něj již těšila řada bohatých domácností. Na venkov a k chudším lidem se dostal později.
Dárky
Nadílka nebývala bohatá, obzvlášť na venkově měla jen symbolický význam. I balení dárků je spíše novodobá záležitost.
Koledy
Nejen děti, ale i dospělí lidé, chudí i bohatí, chodili koledovat. Přáním se přičítala až magická moc, protože ta nahlas vyslovená dokážou ovlivnit osud.
Ať jste všichni šťastní, zdraví a spokojení. Hodně úspěchů a krásné prožití Vánoc, ať věříte v cokoli.
