3 fotky 
Ani ne měsíc stará kavárna Nona, umístěná v budově Nové scény Národního divadla, hostila autorská čtení spisovatelů nominovaných v jednotlivých kategoriích soutěže Magnesia Litera. Ve velice příjemném prostředí kavárny v podvečer 7. dubna vystoupili Iva Procházková a Ivan Klíma.
Iva Procházková Foto: Miroslav Janek
Oba autoři jsou v povědomí českých čtenářů zapsáni už nějakou dobu, na kontě mají nejednu úspěšnou publikaci. Jak Klíma, tak i Procházková sbírají nominace a ceny na nejprestižnějších knižních soutěžích. Letos mají oba šanci získat cenu Magnesia Litera. Zazářit mohou ve nejen ve své kategorii, ale i v širších kategoriích Kniha roku a Objev roku.
Svěží a příjemná spisovatelka
Jako první se představila letos sedmapadesátiletá Iva Procházková. Ve světle růžovém svetru nesměle seděla na pódiu vedle pořadatele soutěže, Pavla Mandyse. Ale v momentě, kdy se ujala slova, už tak nesměle nepůsobila. Mluvila pronikavým hlasem a tak slova autorky zaplnila celou místnost. Byla radost poslouchat tu drobnou ženu, jež ani zdaleka nevypadá na svůj věk.
Iva Procházková knihu nejprve jednoduše a stručně představila. Autorka románu Nazí, který je společně s dalšími dvěma knihami nominován na cenu Litera za knihu pro děti a mládež, krátce hovořila o postavách, o prostředí, kde se příběh odehrává, o důležitých momentech knihy i o „dospělých dětech“ obecně. Přítomným dokonce prozradila, čím se nechala inspirovat. Sylva, jedna z pěti hlavních postav, by měla být podobná dceři autorky. A kojot, který se v knize najednou objeví uprostřed Berlína? Ten se prý do velkoměsta doopravdy zatoulal.
Procházková, Iva: Nazí Zdroj: detiaknihy.cz
Procházková nevystupovala jen jako literát
Aby Procházková neprozradila až moc, vzala do ruky knihu a začala číst. První kapitolu. A řeknu vám, takhle hezky mi nečetla ani moje maminka pohádky na dobrou noc! Iva Procházková četla velice procítěně, do příběhu a postav se vžila už v momentě, kdy pohlédla na první písmeno první stránky. Promluvy každé postavy četla odlišným tónem hlasu. Hluboce před ní smekám, protože její výkon byl srovnatelný s výkonem hereckým! Gesta, výslovnost, celkový dojem… Sečteno podtrženo, kdybych Nahé před tím nečetla, ihned bych běžela do knihkupectví.
Po skončení jejího vystoupení měli posluchači prostor na dotazy. Místo zvídavých otázek však autorka vyslechla jen slova chvály.
Ivan Klíma, Jiří Dědeček Zdroj: archív PEN Klubu
Šílené století Ivana Klímy
Druhým hostem podvečera byl Ivan Klíma, spisovatel, kterého ani nemusím představovat. Téměř osmdesátiletý Klíma je autor románů, povídek i her. Minulý rok ale vydal (pro jeho tvorbu poněkud nezvyklou) publikaci, paměti nazvané Moje šílené století, jež byly nominované na cenu Litera za literaturu faktu.
Mistr, jak ho později oslovila jedna z porotkyň soutěže, se bez dlouhých řečí rovnou vrhnul na čtení. Bohužel bylo znát, že už nemá tolik sil jako jeho mladší kolegyně. Četl pomalu, bez žádného většího oživení, ale hezky a srozumitelně. Občas se zadrhnul a vymluvil se na špatné osvětlení nebo jarní alergii, statečně však kapitolu o vlastním (ne zcela šťastném) dětství a následné zamyšlení nad tehdejší dobou dokončil.
Klíma, Ivan: Moje šílené století Zdroj: archív nakladatelství Academia
Ani Klíma nemusel odpovídat na žádné zákeřné otázky, proto začal mluvit sám. Podělil se o úsměvné historky, ale rozpovídal se také o tom, jak složité je něco napsat a s klidným srdcem hotový rukopis vydavateli odevzdat. Na konci ještě přiznal, že i při právě skončeném čtení podrobil text kritice a rád by do přečteného ještě něco připsal. Ale bohužel. Kniha už je vydaná a čeká, zda v letošním ročníku soutěže Magnesia Litera uspěje.
Logo soutěže Zdroj: magnesia-litera.cz
Už tuto neděli!
Jestli nejnovější knihy Procházkové a Klímy zaujaly odbornou porotu a čtenáře, se dozvíme 18. dubna, kdy ve Stavovském divadle v Praze proběhne udílení cen. Diváci mohou slavnostní večer sledovat na České televizi, která bude Magnesii Literu živě přenášet.
