2 fotky 
Už 23. června se na pražských ostrovech rozběhne festival United Islands of Prague. Jednou z hlavních hvězd letošního ročníku je londýnské duo Audio Bullys. Simon Franks a Tom Dinsdale vloni po čtyřleté pauze vydali novou desku, Higher Than the Eiffel, na UIoP ji poprvé naživo představí i pražskému publiku.
Audio Bullys vystoupí na United Islands 25. června, Zdroj: United Islands
Audio Bullys, alias duo Simon Franks a Tom Dinsdale, na sebe poprvé výrazně upozornili v roce 2003, kdy britskou house scénu oslnili svou prvotinou Ego War. Jejich svižné, bouřlivé beaty v hitech jako We Don’t Care je vynesly na pozici kapely, které všichni předpovídali jasnou budoucnost. V Británii se hudba Audio Bullys stala neoficiálním soundtrackem klubové scény, jejich skladby se běžně hrály po hospodách a dostaly se i do nespočtu znělek televizních pořadů.
Druhé album Generation Audio Bullys tak trochu sestřelilo
Poměrně brzy po první desce, v roce 2005, vydali Audio Bullys album Generation. To sice přineslo hit Shot You Down, do které Si a Tom zamíchali hlas Nancy Sinatrové z její verze skladby Bang Bang (My Baby Shot Me Down), ale album jako celek znamenalo pro Audio Bullys spíše úpadek. Místo toho, aby tento song podpořily další energické, pumpující skladby, album sklouzlo do pomalých temp a temných nálad.
Simon Franks v jednom interview v roce 2008 zmínil, že se příliš nechali ovlivnit labelem Virgin, u kterého nahrávali. „Nikdy jsme neměli poslouchat někoho jiného než sami sebe. Virgin přiznali, že nevěděli jak prodávat house music, což se projevilo tím, že jsme nahráli tohle pomalejší album,“ stěžoval si v rozhovoru.
Nakolik padá vina za neúspěch alba Generation na nahrávací společnost, o tom se dá pouze spekulovat. Faktem ale je, že fanoušci přijali tuto desku velice vlažně a ani kapela příliš neskrývala své rozladění z výsledku své práce.
Zhulenější než Eiffel
Na nápravu reputace si tato dvojice musela počkat dlouhé čtyři roky a rozhodně to pro Simona s Tomem nebyla jednoduchá práce, materiálu byla spousta, ale nedařilo se ho poskládat podle jejich představ. V jednu chvíli se proto rozhodli hodit veškerou dosavadní práci za hlavu a začít nanovo, jak se říká od píky.
„Přestali jsme se snažit pracovat podle nějaké šablony, formule, a začali jsme zase dělat to, co nás baví. Vrátil jsem se ke svým melodiím,“ popisuje Simon. Idea absence jakékoli celkové koncepce se sice zdá být poněkud riskantní a chaotická, ale jak to vypadá, přesně tohle Audio Bullys potřebovali. Album Higher Than the Eiffel vznikalo krok po kroku, bez ohledu na žánry a jednotné styly.
„Myslím, že spousta kapel skládá skladby, které jsou od sebe hodně odlišné, ale tendence kapel je dávat na album dohromady věci, které jsou si podobné, aby tak sjednotily celé album. To jsme nechtěli dělat. Naše první album mělo nějaké cítění a význam a to jsme chtěli získat zpět i pro novou desku,“ vysvětluje Tom na kapelních webových stránkách.
Audio Bullys přiznávají, že při nahrávání alba Higher Than the Eiffel, které probíhalo v Tomově domečku v Hersley, byli oba často pod vlivem. „Nikdy jsme takhle hudbu nedělali. Celou dobu jsme byli trochu zhulení a to nám dávalo poněkud odlišný náhled na věc. Jako by se v mé hlavě odemknul nějaký zámeček, který jsem potřeboval překonat,“ říká Simon. Název Higher Than the Eiffel tak dostává trochu jiný význam a kapela se opět navrací k dobám, kdy její hudba byla v Británii spojována s nezřízenou konzumací alkoholu a lehkých drog.
S deskou Higher Than the Eiffel, vydanou v březnu 2010, se Audio Bullys vrací k živému hraní, které jim po dlouhé době strávené pouze DJingem podle jejich slov hodně chybělo. „Chceme tuhle desku všem představit naživo. Už se na to moc těšíme,“ prohlašuje Simon na webových stránkách kapely. Těšíte se i vy na Audio Bullys? Na festivalu United Islands of Prague zahrají 25. června.
