Tento ambiciózní projekt vznikal v letech 2003 – 2005 za podpory Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva zemědělství ČR. Do projektu se zapojilo mnoho odborníků, obec Modrá, ale i spousta nadšených dobrovolníků za řad veřejnosti a dali vzniknout tomuto, u nás ojedinělému, projektu. Přijďte i vy navštívit svět Velké Moravy a nahlédnout do tajů života dávných Slovanů!
Pohled na vstupní bránu archeoskanzenu, Foto: J. Ambrožová
Archeoskanzen
Archeologický skanzen v Modré se nachází v lokalitě původního velkomoravského osídlení, v těsném sousedství Velehradu, sedm kilometrů od Uherského Hradiště. Celý archeoskanzen je pomyslně rozdělen na dvě části, první tvoří rekonstrukce Velkomoravského opevněného sídliště a v druhé části jsou objekty Rybářské bašty s ubytovací kapacitou tří hotelů a penziónů.
Rekonstrukce opevněného sídliště se snaží co nejvěrohodněji, na základě archeologický dokladů, ukázat návštěvníkům běžný život našich slovanských předků v průběhu 9. století na Moravě. Je tvořen stavbami, jejíž do země zahloubené části mají předlohy ve skutečných, archeologicky doložených, objektech. Nadzemní části budov mají charakter hypotetických rekonstrukcí, ale i ony se opírají o četné archeologické doklady.
Skanzen-sídliště se člení na jednotlivé funkční areály. První představuje opevnění se vstupní branou a strážními věžemi, na něj navazuje areál sídliště-hospodářský, který plynuje přechází v areál mocenský. Poněkud osamoceně stojí areál církevní s národní kulturní památkou, kostelem sv. Jana a okruh skanzenu uzavírá řemeslnický areál a informační centrum se zázemím.
Areál skanzenu Modrá, Foto: J. Ambrožová
Zemnice, domy, ale i pekárna, dílny a kostel
Domy jsou dle funkčnosti rozděleny do jednotlivých, výše zmíněných areálu. Návštěvníci procházejí areálem a mají možnost do jednotlivých staveb tzv. nakouknout. Stavby se co možná nejvíce blíží skutečným stavbám daného období, ať již po stránce stavební, tak z hlediska vybavenosti. V jednotlivých dílnách lze vidět doklady a ukázky daného řemeslníka, v domech a zemnicích poté ukázky dennodenního života obyvatel. Návštěvník tak může vidět výrobní pece, keramickou dílnu, kovárnu, dílnu kovolitce a šperkaře, pekárnu, obilnici či stavbu palácového typu a jiné.
Jednotlivé areály jsou propojeny chodníčky a návštěvník je díky nim naváděn do jednotlivých zájmových oblastí. Dobový církevní areál je doplněn replikou kostela sv. Jana, jehož původní základy se nacházejí v těsné blízkosti archeologické rekonstrukce. Základy kostela byly vyhlášeny národní kulturní památkou, jelikož se jedná o jednoznačný doklad křesťanské svatyně doby velkomoravské.
Rekonstrukce kostelu sv. Jana, Foto: J. Ambrožová
Unikátnost areálu
Archeoskanzen žije svým vlastním každodenním životem, tedy nejrůznějšími představeními a akcemi pro veřejnost, naučnými programy pro školy a experimentální archeologií. V rámci projektu experimentální archeologie je vše v areálu sídliště prováděno tak, jak by to dělali Slované. Stavba a údržba domů, vaření pokrmů, pěstování plodin a chov dobytka, práce s kovem a šperkařství, výroba keramiky či šití oděvů.
Nejen skanzen táhne
Pokud se rozhodnete skanzen navštívit, určitě nebudete zklamáni. Celá oblast také nabízí spoustu další tipů na výlety a návštěvy památek. Po návštěvě u dávných Slovanů je to jen pár kilometrů do významného poutního místa na Velehradu či na krásný státní zámek Buchlovice. Pokud se rozhodnete pro výlet na kole, ani poté nebudete nemile překvapeni. Regionem veden několik cyklotras, které vás seznámí s Chřiby, regionem Uherského Hradiště či přímo s trasou nazvanou Velkomoravská poutní cesta.
SEZNAM AKCÍ LÉTO 2010:
srpen – září Obrazy Veroniky Daňkové
13.- 15.8. 2010 Veligrad 2009 – historické bitvy
7.8. 2010 Den medu a medoviny V.
13.-17.9. 2010 Život na Velké Moravě „Týden pro školy“ II.
10.10. 2010 Halali – Lov a rybolov od Velké Moravy po
současnost – pouť rybářů
OTEVÍRACÍ DOBA:
Od 1. dubna do 30. dubna:
úterý – neděle od 9.00 do 16.00
Od 1. května do 31. října:
pondělí – neděle od 9.00 do 17.00
Od 1. listopadu do 31. března:
dle počasí pro skupiny na objednávku.