5 fotek 
Po třech letech se do Čech vrátila jedna z ikon seatlleské grungeové scény, aby v pražské Lucerně představila 25. listopadu kromě svých klasických hitů i písně z nového alba Black Gives Way To Blue, které vzniklo již v nové sestavě se zpěvákem Williamem DuVallem.
Alice in Chains, Zdroj: jazzsick.wordpress.com
Alice in Chains posbírali síly a zaplnili prázdné místo po zesnulém zpěváku Laynu Stanleym velmi nadaným Williamem DuVallem, se kterým začali spolupracovat v roce 2006. Muzikanti spolu skvěle vycházeli, a tak se odvážili do tvorby nového materiálu, která vyvrcholila v září tohoto roku vydáním alba Black Gives Way To Blue.
Celý večer patřil jen Alice in Chains, která si vystačila i bez předkapely. Do svatostánku pražské maturující mládeže, naplněného k prasknutí převážně fanoušky, kteří mají maturitu už nějaký ten pátek za sebou, vtrhla kapela se zpožděním pár minut po sedmé hodině večerní. Celá show započala projekcí krátkého černobílého snímku na plátno za pódiem, před které po chvíli nastoupili William DuVall, Jerry Cantrell, Sean Kinney a Mike Inez s úvodní písní Rain When i Die.
Jerry Cantrell, Zdroj: contactmusic.com
William DuVall dokonale nahradil Stanleyho, a to nejen díky svému dokonalému pěveckému projevu, který je původnímu zpěvákovi skoro k nerozeznání podobný, ale i pódiovým vystupováním hodným frontmana takovéhoto rockového tělesa. Kromě vynikajícího zpěvu navíc bezproblémově zvládal ve většině písní i kytarový doprovod. Spolupráce mezi muzikanty fungovala na výtečnou a to zejména v případě dvojzpěvu DuValla a Cantrela, ze kterého až naskakovala husí kůže.
Nezáleželo jestli se zrovna hraje rychlá nebo pomalá záležitost, magická show Alice in Chains strhla všechny diváky v sále. Vyrovnaně se střídaly klasické hity jako Them Bones, Angry Chair, Love, Hate, Love nebo Sludge factory a nové songy jako např. Check My Brain, A Looking In View, Your Decision nebo Acid Bubble. Jedno z nejvřelejších přijetí se dočkala balada Nutshell, na kterou se DuVall vyzbrojil akustickou kytarou a rozezpíval publikum.
Celá pódiová show byla neustále doplněná promítáním krátkých černobílých i barevných klipů s mysticky ponurou tematikou (vadnoucí růže, švábi požírající mrtvolu zvířete) a také světelnou show, výborně sladěnou s hudbou.
William DuVall Zdroj: contactmusic.com
Po hodině a půl odešla kapela z pódia, ale dav nadšených fanoušků, tleskajících s rukama nahoře, jim dal vědět, že bez přídavku odejít nemohou. A pro přídavek sáhli opravdu do zlatého fondu. První písnička Would vyvolala ohromné nadšení a to nemluvě o druhé písničce Rooster, při které se v Lucerně snad neobjevil nikdo, kdo by nezpíval.
Alice in Chains se rozloučili skutečně královsky a se slovy díků házeli mezi obecenstvo paličky a déšť trsátek, po kterých se vždy strhla menší pranice.
Jednalo se o nezapomenutelný zážitek snad s jedinou připomínkou ke zvuku, který by nemusel být tak nahlas. Hodinu a tři čtvrtě trvající setkání s legendou stálo za každou korunu zaplacenou za ne zrovna levný lístek.
