!Speciál!V dalším dílu našeho seriálu o metalu 80. let se opět vydáme do USA, abychom se zaměřili na kapely, které v této době zažily své největší úspěchy i perné chvilky.
Alice Cooper, Zdroj: myspace.com
Osmdesátá léta přinesla mnoho kapelám ideální podmínky pro rychlý start na cestě za slávou a bohatstvím. Není divu, že se začaly objevovat nové směry a takřka v jednom okamžiku se najednou vyrojilo obrovské množství kapel. Tenhle boom s sebou ovšem nesl i určité problémy pro metalové stálice z let sedmdesátých. Ty byly často postaveny před těžkou zkoušku, musely čelit nové vlně. Většina z nich se bohužel rozbila zevnitř. Drogy, sex a rock’n’roll si začaly vybírat svou daň.
Odmaskovaní Kiss
Pro Kiss byla osmdesátá léta velmi hořká. Vše zpočátku vypadalo velmi slibně, po albu Dynasty (1979) a proslulém singlu I Was Made for Lovin’ You se nedalo čekat nic jiného než úspěch. Situace v kapele ovšem byla horší než kdykoliv dříve.
V roce 1980 se skupina loučí se svým dosavadním bubeníkem Peterem Crissem, vzápětí na to končí další zakládající člen, Ace Frehley. Oba dojíždí na problémy s drogami a alkoholem. Struktura hudebního průmyslu se ale radikálně mění a nastává čas na změnu. Kapela se vzdává nejdůležitější části své image. V roce 1983 Kiss odkládají masky a v doplněné sestavě si opět pomalu razí svou cestu na vrchol.
Alice Cooper: Na pokraji smrti
Ani pro Alice Coopera nezačala osmdesátá léta právě nejlépe. Jeho desky z té doby, počínaje Flush the Fashion (1980) a konče DaDa (1983), ani v nejmenším nesklidily úspěch, na který byl zvyklý. I po zvukové stránce byla jeho tvorba velmi nevyrovnaná a nahodile experimentální. Cooper v té době trpěl v důsledku svého alkoholismu poruchami paměti.
Po natočení DaDa byl v roce 1983 v těžkém stavu znovu hospitalizován. Na pokraji smrti se vrátil zpět do Phoenixu, kde se snažil zachránit své skomírající manželství. Naštěstí se mu dostalo u rodiny a přátel značné podpory, takže se mu podařilo zůstat čistý. Nicméně neúspěch se valil jako rozjetá lokomotiva a Warner Bros. mu v roce 1984 vypověděli smlouvu. Opět nasednout na kolo se mu povedlo až v roce 1986, kdy vydal pod labelem MCA album Conscriptor.
Ne všechny kapely měly ovšem takto nešťastný start do osmdesátých let. Nyní se podíváme na ty, které tato doba vystřelila jako raketu ke hvězdám.
Zrození thrash metalu
Psal se rok 1981 a v novinovém plátku Recycler hledal bubeník jménem Lars Ulrich kapelu, která chtěla hrát něco na způsob Tygers of Pan Tang, Diamond Head a Iron Maiden. Všem musí být v této chvíli jasné, že se mluví o počátcích jedné z největších rockových kapel všech dob.
Metallica přišla v roce 1983 se svým debutem Metal Up Your Ass, které muselo být kvůli konfliktům mezi nahrávací společností a distributory přejmenováno na Kill’Em All. Mnoho fanoušků hodnotí tuto první éru, která v podstatě končí smrtí baskytaristy Cliffa Burtona, jako dobu největších úspěchů a největšího rozkvětu kapely.
Do čela nově zrozeného žánru se kromě výše uvedené ikony postavily ještě další tři kapely – Slayer, Megadeth a Anthrax. Všechny čtyři kapely jsou tak někdy označovány jako Big Four (velká čtyřka, pozn. redakce).
Smrt falešnému metalu!
Krom thrashe se na scéně začal rýsovat nový směr, a tím byl true metal. Tak, jako se Metallica zhostila vedoucí úlohy ve svém žánru, Manowar vytvořili svůj vlastní. Hudba postavená na bombastickém, velmi hlasitém zvuku (Manowar dodnes drží rekord v nejvyšší naměřené hlasitosti na pódiu), textech čerpaných z mytologie, případně z fantasy. Velmi specifická byla i inspirace subžánrem sword and sorcery (meč a magie, pozn. redakce), zejména příběhy s titulní postavou Barbara Conana.
Kapela počala svou kariéru albem Battle Hymns (1981), u kterého již bylo jasně patrné budoucí směřování kapely. Nejvýraznějším albem osmdesátých let je však jednoznačně Kings of Metal (1988) obsahující hymny, které se každému fanouškovi navždy vtiskly do paměti. Mnohé metalové kapely, zejména Metallica, byly Manowar odsuzovány za přílišnou komercializaci a poplatnost. Proto na všech svých koncertech proklamovali hudebníci smrt falešnému metalu.
Čtěte také o britském heavy metalu 80. let
Na další část cyklu o osmdesátých letech se můžete jako obvykle těšit příští týden.