3 fotky 
Když se vyjmenovávají klasická díla sci-fi literatury, na britského spisovatele Williama Goldinga si nejspíš vzpomene málokdo. Přesto jeho alegorický román Pán much splňuje jedno jedny z vůbec nejprimárnějších žánrových kritérií – odehrává se v nepříliš vzdálené budoucnosti, obsahuje nadpřirozené prvky a vsází na hororovou atmosféru. Světová klasika u nás vychází v novém vydání.
Ačkoliv někomu jména Jonathan Swift, George Orwell nebo právě William Golding mohou evokovat jedině nudné hodiny literatury, jejich vliv na fantastické žánry nelze přehlížet. Kdyby jejich romány vyšly poprvé až nyní, zařadili by je literární teoretici do fantastiky bez okolků. Jenže v 50. letech, kdy poprvé spatřil světlo světa i Pán much, Tolkien teprve budoval současné základy fantasy a žánr sci-fi na tom byl jen o málo lépe. Čas tak akorát na to, aby vznikla nezapomenutelná díla.
Pán much je Goldingovou prvotinou a zpočátku to s jejím prodejem nevypadalo nijak slavně. Jenže už během 60. let si čtenáři k románu našli cestu a z knihy se záhy stal bestseller. Přestože Golding později napsal řadu dalších knih, ze stínu svého debutu patrně už nikdy nevykročil.
Děj románu je zasazen na opuštěný ostrov, na němž při útěku z atomovou válkou zmítané Británie ztroskotá nesourodá skupinka chlapců. Vzhledem k tomu, že nikdo z dospělých pád letadla nepřežil, musejí se kluci ve věku od 6 do 12 let o sebe postarat sami. Jenže ve snaze vybudovat demokratickou společnost, v níž byli vychováváni, zcela selhávají.
Golding ve svém románovém debutu zachytil celou řadu společenských neduhů, které trápí lidstvo bez ohledu na počet vrásek na čele. Boj o vedení skupiny, individuální prospěch proti obecnému blahu, tyranie, to jsou všechno témata, které z této četby udělaly nadčasové vyprávění. Není se čemu divit, že právě Pán much patří do zlatého fondu anglicky psané literatury minulého století. Pokud vás zajímá, z jakého románu čerpají inspiraci král hororu Stephen King nebo tvůrci seriálu Ztraceni, nabízí nakladatelství Naše vojsko Goldingův debut v novém kabátě a původním překladu Hedy Kovályové.
