3 fotky 
V počtu prodaných výtisků ji překoná pouze William Shakespeare. Přesto se Agatha Christie jevila spíše jako tichá, uzavřená bytost, která se vyhýbala publicitě. Vytvořila mnoho detektivních zápletek a příběhů, ve skutečném životě se stala dokonce předmětem jednoho z nich! Její zmizení z roku 1926 je totiž dodnes také jedním zamotaným detektivním případem.
Agatha Christie, Zdroj: commons.wikimedia.org
Narodila se 15. 9. 1890 v Torquay jako Agatha Mary Clarissa Millerová rodičům Frederickovi a Claře. Měla dva starší sourozence: sestru Margaret a bratra Louise Montana, zvaného Monty. Sama považovala své dětství za šťastné, a to i přesto, že jeho značnou část strávila velmi osamělá. Do školy ji matka pustila až v 11 letech, kdy začala navštěvovat dívčí školu v Torquay a o rok později penzionát v Paříži. Už jako pětileté se jí však otevřel svět knih, neboť se již v tomto věku naučila číst a rozsáhlá knihovna jejího otce tomuto jejímu koníčku jen napomohla. V jisté osamělosti se rozvíjela její fantazie, Agatha si vytvořila imaginární přátele a později vymýšlela také dramata, která hrála se svou sestrou nebo chůvou.
Zlé sny jako předloha pro detektivky?
To, že se Agatha Christie věnovala právě detektivnímu žánru, může souviset i s jejím dětstvím, kdy jako malá předčítala své babičce z novin, zejména zprávy o skutečných zločinech. I přes idylické dětství pronásledovaly Agathu zlé sny, ve kterých se vyskytuje postava, jíž ona sama nazývala střelec. Do jejích snů vstupoval náhle a nečekaně. Vypadal prý jako Francouz v bleděmodré uniformě, nosil starodávnou mušketu a ve snu naháněl hrůzu jen pouhou přítomností. Označovala ho jako někoho, kdo tam „neměl být“.
Pokoj, kde A.CH. tvořila, Zdroj: commons.wikimedia.org
Agathu nejdříve lákala zejména dráha divadelní či hudební, ale i přesto si psaní našlo své místo. Ještě jako dítě napsala příběh o dvou urozených dámách na hradě, příběh označila jako „melodram“ a později jej hrála se svou sestrou. V 11 letech se dokonce dočkala otištění své básně a ještě před svými dvacátými narozeninami dokonce získala několik cen a její další básně byly otištěny v The Poetry review. Píše také povídky a rozesílá je do redakcí časopisů, bohužel neúspěšně. Jako určitý mezník by se dala označit Agathina kniha Sníh na poušti, tu sice literární agent Hugh Massie (se kterým ji seznámil její soused, romanopisec Eden Philpotts) nepřijímá, nicméně Agathu povzbuzuje, aby začala psát knihu další. Agatha prohlásila, že by ráda napsala detektivní příběh, ale její sestra Margaret oponovala, že to je pro ni příliš obtížné. To byla pro Agathu výzva! Od té doby byla pevně rozhodnutá napsat detektivku.
Neslavné manželství
V říjnu 1912 poznává na plese o rok staršího Archieho Christieho. V té době byla sice Agatha zasnoubená s majorem dělostřelectva Reggiem Lucym, který však na sňatek nijak nespěchal, dokonce odjel na dlouhý čas se svým plukem pryč. Proto Agatha Archieho nabídku k sňatku odmítá, nicméně později vytrvalému Archiemu podléhá. Archie Christie je jedním z prvních letců britského Královského letectva a Agatha je na něj velmi pyšná, ačkoli jí je líto, že namísto očekávaných romantických vět a slůvek v dopisech píše o nejrůznějších typech letadel. Když vypukla první světová válka, Archie musí odjet do Francie. Agatha vstoupila do týmu dobrovolných zdravotních sester a starala se o raněné, které přiváželi do Torquay. Na Štědrý den roku 1914 se Agatha za Archieho provdala. Ten na sv. Štěpána však musí odjet zpátky do Francie. Během války Archie prokáže velkou statečnost, kvůli zdravotním problémům s dutinami však musí aktivního létání zanechat.
Ilustrační foto, Zdroj: Marián Luha, Topzine.cz
V roce 1915 pracuje Agatha i v lékárně v torquayské nemocnici a pilně se připravuje na lékárnickou zkoušku. Tato práce se později velice projevila v její literární tvorbě. V mnoha knihách jsou totiž oběti vraha usmrceny jedem a jeho vlastnosti a působení je vždy dobře popsáno, a to tak dobře, že se dočkala pochvalné recenze své knihy v lékárnickém časopise The Pharmaceutic Journal, kde chválí právě její znalosti o jedech.
Zrození velkého detektiva
Agatha Christie chtěla, aby její detektiv byl jiný než například Doylův Holmes, proto z něj udělala Belgičana a dala mu jméno Hercule Poirot. Díky svému pobytu ve Francii skvěle ovládala francouzštinu a mohla tak detektivovi vložit do úst ony známé francouzské fráze. Složitosti detektivní zápletky ji začínaly zmáhat, a tak se rozhodla jet na dovolenou, kde by se mohla lépe soustředit. Během 14 dnů v hotelu na dartmoorském vřesovišti knihu dokončuje a dává jí název Záhada na zámku Styles. Kniha dva roky leží v nakladatelství Bodley Head, kde vychází roku 1921, již roku 1920 ji však v USA vydává John Lane.
Ilustrační foto, Zdroj: Marián Luha Topzine.cz
Za jednu z nejdůležitějších věcí v životě považovala Agatha šťastné manželství.V roce 1919 se jí narodila dcera Rosalinda, přesto manželství s Archiem tak úplně šťastné nebylo. Archie tráví mnoho času na golfu, kde také potká Nancy, která je o deset let mladší než Agatha. Manželce jednoho dne zkrátka oznámí, že požádal o rozvod. Nedlouho poté Agatha na jedenáct dní zmizí. Den po jejím zmizení, 4.prosince 1926, je na odlehlé stezce nalezeno její auto. Po slavné spisovatelce však jako by se slehla zem. Objevují se různá svědectví o jejím možném spatření, rozběhne se celostátní pátrání a pro tisk se její zmizení stává událostí číslo jedna. Nabízejí se různé varianty toho, co se mohlo stát. Zavraždil ji manžel? Nebo snad spáchala slavná spisovatelka sebevraždu?
Adaptaci slavné detektivky od Agathy Christie přichystalo divadlo Radar
Záhadné zmizení
14. prosince se konečně podařilo zjistit, kde se Agatha nalézá. Zaměstnanci Hydrolytického hotelu v lázních Harrogate v Yorkshiru totiž slavnou autorku, jejíž tvář byla už tehdy velmi známá, poznali. Okolnosti svého zmizení však Agatha nevysvětlila ani ve své autobiografii. Až koncem devadesátých let dcera tehdejší Agathiny přítelkyně prozradí, že k nim slavná spisovatelka přijela a se svou přítelkyní zosnovali plán zmizení. Ten měl být pastí na nevěrného manžela. Agathino tajemné zmizení je však dodnes předmětem řady teorií a spekulací. „Paní Christieová se úmyslně či neúmyslně ve skutečném životě stala středem záhady, která překonává vše v jejích důmyslných románech.“ Bývalý vrchní inspektor Gough ze Scotland Yardu.
Ilustrační foto, Zdroj: Marián Luha, Topzine.cz
Agatha Christie během svého života vydala celkem šedesát šest detektivních románů, čtrnáct povídkových sbírek, patnáct divadelních her, šest románů pod pseudonymem Mary Westmacott a dvě autobiografická díla. Je „matkou“ velmi oblíbených postav, ať už profesionálních detektivů Hercula Poirota, inspektora Jappa či kapitána Hastingse, ale i detektivů amatérů jako například slečny Marplové nebo Tommyho a Pentličky. I dnes se můžeme setkat s „novými“ knihami Agathy Christie. Její znalec, Charles Osborne, totiž převádí její divadelní hry do podoby románu. Agatha Christie se však může pochlubit i úspěchem na poli dramatu. Její divadelní hra Past na myši se od svého uvedení v roce 1952 v londýnském West Endu hraje nepřetržitě a stala se nejdéle hranou divadelní hrou v historii. Mnoho jejích románů, dramat či povídek bylo převedeno i na filmová plátna, první z nich již v roce 1928.
Druhé manželství
Roku 1930 se Agatha (již rozvedená) vypraví Orient-expresem do iráckého města Ur, kde pracuje anglický archeolog Leonard Woolley a jeho manželka Katharine. Agathu, kterou vždy archeologie velmi zajímala, nadšeně přivítají a zařídí, aby mohla navštívit irácká města Nedžef a Karbalá. Katherine Woolleyová se později stane jednou z nejbližších Agathiných přítelkyň. Kromě blízké přítelkyně zde Agatha poznává další významnou osobu pro svůj život totiž svého budoucího manžela – o čtrnáct let mladšího archeologa Maxe Mallowana. Sňatek uzavřou 11. září 1930 v Edinburghu. Toto šťastné manželství rozdělí až smrt.
V roce 1968 byl Max Mallowan pasován na rytíře a Agatha se stala lady Mallowanovou. V roce 1971 byla jmenována komturkou Britského impéria. Agatha umírá 12. ledna 1976 ve Winterbrooku ve věku osmdesáti pěti let a je pochována ve vesničce Cholsey. O rok později vychází její autobiografie s názvem Vlastní životopis.
15. 9. 2010 by Agathe Christie bylo 120 let. Toto výročí oslavoval celý svět. I to je důkazem, že královna detektivek či královna zločinu Agatha Christie si dál a dál získává nové čtenáře a její geniální detektivní příběhy dodnes fascinují celý svět.
