2 fotky 
Zvažujete studium práva? Pomůžeme vám v rozhodování. Oslovili jsme několik absolventů a studentů právnických fakult a zeptali se jich na spokojenost s vybraným oborem a kvalitou vystudované školy.
V současnosti lze v České republice práva studovat na třech veřejných vysokých školách. Klasický pětiletý magisterský obor Právo a právní věda můžete studovat na Univerzitě Karlově v Praze (PF UK), Masarykově univerzitě v Brně (PrF MU) a na Univerzitě Palackého v Olomouci (PF UP). Západočeská univerzita nedávno ztratila pro obor právo akreditaci.
Čtěte také: Studium práv je záležitost prestiže
Kromě toho se lze v Praze přihlásit i na třísemestrální placený program International Master of Laws v angličtině. V Olomouci můžete studovat bakalářské právní specializace Právo ve veřejné správě a Vyšší justiční úředník. Jako navazující magisterské studium si potom můžete zvolit obor Evropská studia se zaměřením na evropské právo. Ve všech případech se jedná o prezenční obory. Zato v Brně lze studovat různé právní specializace pouze kombinovaně.
Magisterský titul z právní specializace ovšem není srovnatelný s absolvováním oboru Právo a právní věda. Absolventi právních specializací nemohou vykonávat některé profese v soudnictví, na státním zastupitelství, v advokacii a podobně.
Kvůli výpadku plzeňských práv bude na ostatních fakultách více zájemců o studium než minulý rok, zdroj: vlastní tabulka z informací z Lidových novin 27.1.12 a webů fakult
Pokud stále nemáte jasno, kterou právnickou fakultu si vybrat, přečtěte si názory studentů i absolventů jednotlivých škol.
Myslíte si, že se vámi studovaná právnická fakulta nějak liší od zbývajících tří?
Michal (student PF UK ve 4. ročníku): Na pražských právech je znatelná jistá míra konzervatismu, který se snad pomalu přizpůsobuje moderní době. Vzhledem k tomu, že po roce studia v Brně mám v tomto ohledu možnost srovnání, bych řekl, že na brněnských právech vládne duch větší vstřícnosti ke studentovi. Nicméně s nástupem nového vedoucího studijního oddělení na pražských právech se to pomalu mění.
Kamil (student PrF MU v 5. ročníku): Určitě.
Klára (absolventka PrF MU): Ano, je technicky na velmi vyspělé úrovni (přihlašování předmětů, zkoušek, diplomových prací atd.). Ale to platí obecně o Masarykově univerzitě. Taky zde máme mladší aktivní učitele.
Patrik (absolvent PF UK): Velmi rigidní, což není dobré. Současně náročnější než ostatní. Pražská práva jsou nejtěžší kvůli množství materiálu na nastudování, nárokům pedagogů a nemožnosti využít zákony na zkouškách.
Lenka (absolventka PrF MU): Samozřejmě, jsme všichni přesvědčeni, že naše škola je nejlepší. To si myslí ale i v Praze o své fakultě J.
Tomáš (student PF UP v 5. ročníku): Ano, je tam nová kodifikace občanského práva. Nyní se občanské právo vyučuje 9 semestrů, oproti jiným fakultám, je bráno opravdu dopodrobna. Píší se u nás klauzury, kde se řeší případové studie, které se musí na 85 % vyřešit. Jedná se o mix teoretických otázek a praktického příkladu.
Iveta (studentka PF UK ve 2. ročníku): UK je nejznámější univerzitou v České republice, je uznávána i v zahraničí a vzhledem k tomu, že se fakulta nachází v hlavním městě, jsou tu nejlepší možnosti, jak najít práci.
Studovat práva bychom šli znovu
Tři absolventi a čtyři studenti práv z převážně vyšších ročníků se shodují v tom, že pokud by si mohli znova vybírat obor na vysoké škole, určitě by zvolili opět práva. Škola jim během týdne většinou zabrala tři dny. „Rozvrh je hodně individuální záležitost. Každý si zapisuje rozvrh podle sebe. Je možné chodit do školy např. 2 dny od 8 do 20 hodin nonstop, nebo na 3 hodiny každý den,“ sděluje studentka Iveta. Příprava na zkoušky mezi oslovenými právníky trvala průměrně několik dní. „Na některou zkoušku jsem se stihnul naučit přes noc, na jinou jsem potřeboval dva nebo i tři týdny,“ shrnuje náročnost studia Michal.
Nejlepší přípravou na přijímací zkoušky bylo prostudování starších verzí testů z minulých let. V případě brněnské fakulty je najdete na webových stránkách školy.
Setkali jste se s nějakými předsudky vůči právníkům?
Iveta: Jakmile někteří lidé zjistí, že studujete práva, občas reagují podrážděně a nejsou tak vstřícní.
Michal: Právníci jsou tradičně považováni za lidi, kteří vědí, jak do určité míry vyzrát nad jiné a myslím, že tato představa je v myslích lidí hluboce zakořeněna. Přesto musím konstatovat, že jsem se s žádnou negativní vazbou na svou osobu z důvodu studia práva nesetkal.
Klára: Ano, až překvapivě často. Jednou jsem si vyslechla na lékařské fakultě rozhovor studentek, které tvrdily, že jsou studenti práv namyšlení. Prý stačí jít se podívat před právnickou fakultu, jak se tváří. Od té doby jsem se setkala ještě mockrát s
tím, že všichni právníci jsou namyšlení a arogantní.Patrik: Ano a rozhodně ne v malé míře… a upřímně se ani nedivím, často to bývá oprávněné.
Jaký byl váš první nástupní plat?
Klára: Můj nástupní plat činil 17 tisíc korun. Poté se během jednoho roku třikrát zvyšoval.
Lenka: Dostala jsem 34 tisíc hrubého, což je standardní nástupní mzda ve velké čtyřce.
Michal: Můj první plat v právní profesi se pohyboval kolem 19 tisíc korun.
Patrik: Mám nižší plat, než jsem čekal na začátku studia, aneb zcestné představy o právnické profesi. Pro informaci, nástupní platy ve státní správě jsou 13-14 tis (čistého), koncipienti v Praze to mají obdobně, samozřejmě záleží na typu advokátní kanceláře, u zahraničních jsou platy o dost vyšší. Obecně se dá říci, že absolventi ekonomicky orientovaných škol mají o dost vyšší platy za méně odpracovaných hodin.
Napadnou vás povahové vlastnosti, které ulehčují výkon právnické profese?
Tomáš: Snadná a rychlá orientace v textu, analytické myšlení.
Lenka: Schopnost logického myšlení.
Michal: Pokud jde pečlivost ruku v ruce s logickým myšlením, schopností argumentace a prezentace svého názoru, máte perfektního právníka, tedy stroj. Aby to byl právník – člověk, je důležité, aby měl rozvinuté i morální zásady.
Klára: Asertivita, komunikativnost, rozhodnost, pohotovost, nadhled.
Patrik: Morální flexibilita, sociální přizpůsobivost, pracovitost, trpělivost.
Pozorujete na sobě nějakou profesionální právnickou deformaci?
Tomáš: Jsem více obezřetný při jednání s jinými lidmi a při čtení textu či smluv.
Patrik: Zcela jistě, fakulta formuje a nemyslím si, že vždy právě v dobrém duchu. Je to velmi materiální prostředí. Konkrétně se dá říci, že mnoho právníků je pragmatičtějších a morálně flexibilnějších než absolventi jiných oborů.
