Vrah, inspirativní učitel, džin, bezdomovec, armádní DJ, lékař, otec v přestrojení, gay, zmatený vědátor, Petr Pan nebo ruský saxofonista. Tím vším byl na plátně Robin Williams. Připomeňme si sedm jeho nejpamátnějších rolí.
Málokterému muži tolik slušela rtěnka. Zdroj: 20th century
Dobré ráno, Vietname
Snímek z roku 1987 byl prvním pořádným hitem Williamsovy kariéry. Jak už je patrno z názvu, film vypráví o válce ve Vietnamu. Nejde však o klasický válečný počin. Dramatickou linku doplňují komediální prvky a velké množství gagů, což je u podobného námětu nezvyklé.
Robin Williams ve filmu ztvárnil hlavní roli armádního DJe, který vysílá pro válčící vojáky třeskutě zábavnou show plnou humoru a rock’n’rollu. Herec zde předvedl, že zvládá nejen roli komedianta, ale že mu není cizí ani vážná poloha. Za svůj výkon získal Zlatý glóbus a první oscarovou nominaci.
Společnost mrtvých básníků
Přes svůj nepochybný komediální talent se Williams nevyhýbal ani vážným filmům, a především i v těch dovedl zářit. Jako například v dramatu Petera Weira ze sklonku osmdesátých let, v němž ztvárnil učitele Johna Keatinga.
Herec po natáčení prohlásil, že na roli ho nejvíce lákala možnost zahrát si takového učitele, jakého si vždycky přál. Před kamerou exceloval jako odborník na anglickou literaturu, který přistupuje k výuce netradičním způsobem a stane se pro studenty vzorem a inspirací. Výsledek? Jedna nominace na Zlatý glóbus, jedna na Oscara.
Čas probuzení
Rok 1990, kamera Miroslava Ondříčka, Robert De Niro jako pacient a v roli lékaře Robin Williams. Ten jakožto Malcolm Sayer objeví blahodárné účinky léku L-Dopa na pacienty, kteří jsou po prodělané encefalitidě už roky katatoničtí. A léčba zabere…
S ohledem na námět filmů studovali herci chování pacientů po encefalitidě. Williams a De Niro dokonce strávili jistou dobu pozorováním takových lidí v nemocnici. První jmenovaný získal následně nominaci na Zlatý glóbus, druhý dokonce na Oscara. Proměnit ji se však tentokrát nepovedlo ani jednomu.
Král rybář
Režisér Terry Gilliam je jedním ze členů Monty Python a Král rybář z roku 1991 je jeho první film, v němž se nikdo z této skupiny neobjevil. Zato si v tomto dramatu s krásným příběhem zahráli Jeff Bridges a Robin Williams, jenž zde ztvárnil psychicky narušeného bezdomovce s tragickou minulostí.
Williams se stal v devadesátých letech stálicí na seznamu nominovaných na Zlatý glóbus. Tři roky za sebou – tři nominace. V tomto případě z toho bylo dokonce vítězství. A jako bonus další oscarová nominace. Pro sošku si ale přišel až o šest let později…
Aladin
Robin Williams a animované filmy, to je kapitola sama pro sebe. Odstartovala právě disneyovským Aladinem z roku 1992 a pokračovala přes další díly až k Robotům či Happy Feet. Williams totiž dokázal skvěle prodat svůj talent i bez vizuální stránky, pouze s pomocí hlasu.
Herec byl pověstný svou improvizací a neodpustil si ji ani v tomto případě. Výsledkem byl bezmála šestnáctihodinový zvukový materiál. Přestože Williams dal kouzelnému džinovi pouze svůj hlas, dotvořil tím celou jeho postavu. Na Zlatých glóbech posléze dostal zvláštní čestné uznání.
Mrs. Doubtfire – Táta v sukni
Právě takhle si Robina Williamse pamatuje většina diváků. Jako oddaného otce, který kvůli svým dětem neváhá nahodit ženské šaty, paruku a o oktávu vyšší hlas. V takové roli se objevil v komedii z roku 1993.
Převtělit se do ženy není pro herce nic snadného, Adam Sandler by mohl vyprávět. Williams to ale zvládl, zaslouženě sklízel slova chvály a také si převzal poslední ze své sbírky Zlatých glóbů. Úctyhodný výkon předváděl i před každým natáčení, kdy trvalo přes čtyři hodiny, než ho maskéři nalíčili do podoby paní Doubtfire.
Dobrý Will Hunting
Robin Williams znovu jako lékař, tentokrát psycholog. Hlavní postavou dramatu z roku 1997 je geniální flákač v podání Matta Damona, který potřebuje odbornou pomoc, aby si dokázal poradit se svým životem. Terapeut Sean Maguire mu dá víc než jen to…
Snímek definitivně potvrdil, že Williams je pan herec a neexistuje snad nic, co by nezvládl zahrát. A tak se v sedmačtyřiceti letech konečně dočkal a získal svého jediného Oscara. Památná scéna, v níž hovoří o prdění své ženy, byla výsledkem Williamsovy improvizace. Stejně tak úplně poslední replika snímku: „Son of a bitch. He stole my line.“
