7 nejlepších filmů o islámu a muslimských ženách. Přiblíží historii i současnost

Zajímá vás islám? Tak se podívejte na výběr některých filmů o něm.

Výběr je rozmanitý, ale až na jednu akční výjimku se jedná o samé depresivní podívané…

Cid (1961)

Italský historický velkofilm pojednává o legendárním španělském hrdinovi El Cidovi (Charlton Heston). Ten v době křížových výprav dorazí do vypleněné španělské vesnice, kde na něj již čeká španělská armáda s maurskými zajatci.

Krvelační vojáci se nemohou dočkat, až Cid vlastnoručně muslimy zabije, ten je ale k překvapení všech propustí. Když žárlivý král Ferdinand označí Cida za zrádce a vyšle jej do vyhnanství, nabídnou mu ušetření Maurové, aby se s nimi spojil proti Arabům, kteří se snaží vtrhnout do Španělska z Afriky…

Film ukázal, že rozdílné náboženské víry nemusí stát v cestě skutečnému přátelství a vzájemnému respektu. Mužského diváka navíc potěší nádherná Sophie Loren ve vedlejší roli.

Afgánský zlom (1990)

Afganistán, 1989. Sovětská armáda se po deseti letech stahuje ze země, kterou sice oficiálně dobyla, ale nikdy se jí nepodařilo získat ji pod kontrolu.

Vojenské opuštění země má na starosti major Bandura (italská hvězda Michele Placido), který se při nákupech ve vesnicích setkává s nenávistí místních obyvatel, které ale jeho vojáci, zatrpklí ze smrti svých přátel, rovněž nešetří.

Odsun ale nebude snadná záležitost, jelikož afgánští partyzáni chtějí i na poslední chvíli způsobit svým okupantům co největší možné ztráty…

Sovětský film je labutí píseň vojenské okupace Afganistánu i končící existence Sovětského svazu. A ukazuje, jak muslimové, díky své víře a vlastenectví, dokážou i o hodně větší a lépe vyzbrojené armádě působit bolest.

Zajímavé jsou rovněž scény ze života Afgánců, navíc se objeví i jeden kolaborant, jemuž okupace nebrání ve výhodném kšeftování s Rudou armádou.

Bez dcerky neodejdu (1991)

Betty (Sally Field) se provdala za Íránce Moodyho, jenž má všechno: je pohledný, charismatický, vtipný, má dobrou práci a společenské postavení. Zanedlouho se jim narodí dcerka Mahtob. Idylka se ale později naruší, když Moody začne mít problémy v práci.

Celá rodina později jede navštívit Moodyho příbuzné do Íránu. Tam na Betty čeká šok: v zemi, kde ženy nemají žádná práva, sklízí jen opovržení a nenávist. Opravdový horor ale nastane, když se Moody rozhodne v Íránu zůstat natrvalo.

Protože je Betty s dcerou považována podle místních tradic za Moodyho majetek, musí i ona zůstat v íránském pekle. Betty se ale rozhodne vzít situaci do svých rukou a uteče…

Snímek vznikl podle skutečnosti – příběh Betty byl ještě před zfilmováním zveřejněn v novinách a článek i film značně vyděsil všechny obyvatele Západního světa, kteří islám v praxi neměli možnost zažít.

Vikingové (1999)

Arabský vzdělanec Ahmed Ibn Fadlán (Antonio Banderas) je v roce 922 jmenován vyslancem ve vzdálené severské zemi. Při cestě ve Střední Asii potká skupinku Vikingů, kteří jej proti své vůli zatáhnou do boje proti záhadnému nepříteli…

Ahmedovo praktikování víry občas naráží na údiv Seveřanů. Vedle toho film zaujal i neobvyklým jazykovým rychlokurzem. Inteligentnější diváci ale znázornění islámu ve filmu označili za blboučké.

Ve své době se jednalo o ambiciózní trhák: na režisérský post usedl sám velký John McTiernan, otec legendární Smrtonosné pasti a film měl mít u diváků a akademie stejný úspěch, jako Gibsonův opus magnum Statečné srdce. Holt nestalo se a z Vikingů se stal ukázkový propadák.

V našem žebříčku jediná nenáročná podívaná.

Lovec draků (2007)

Hassan a Amir jsou kluci a nerozluční kamarádi, kteří vyrůstají v prosperujícím Kábulu v 70. letech. Pak ale Amir Hassana nečekaně zradí a později se svým otcem uteče do USA, kde prožije ukázkový Americký sen, zatímco Hassan v Kábulu trpí pod nadvládou sovětských okupantů a později pod vládou Tálibánu.

Po mnoha letech Hassanův otec Amirovi zavolá a nabídne mu vykoupení za dávnou zradu: Amir se musí vrátit do Kábulu a odtud převézt Hassanova syna do amerického bezpečí…

Lovec draků ukazuje celou řadu tradic muslimských obyvatel i krutosti způsobené extrémním hnutím Tálibán. A z diváků ždímá emoce, přestože se toho film nedopouští prvoplánově.

Jmenuji se Khan (2010)

Rizvan Khan je indický muslim postižený Aspergerovým syndromem, jenž žije s rodinou svého bratra v San Francisku.

Později potká Mandiru, indickou emigrantku s dítětem, do níž se zamiluje a přes odpor bratra, jemuž vadí, že Khanova nastávající je hinduistka, si ji vezme. Spolu si založí malý kosmetický salón, daří se jim a šťastně spolu žijí. Idylka ale nebude trvat dlouho: za chvíli totiž přijde 11. září 2001 a oni se přes noc stanou nejnenáviděnějšími lidmi v Americe…

Indicko-americký film v první polovině baví diváky nemotorným Khanovým sváděním Mandiry a ve druhé půlce sahá do svědomí těm Američanům, kteří po teroristických útocích hodili všechny národnosti Blízkého a Středního východu do jednoho pytle.

Jmenuji si Khan je příběh o tom, že pokud máte dobrou povahu a srdce na správném místě, můžete napříč syndromu dokázat velké věci, v čemž film připomíná Forresta Gumpa. A přestože poselství filmu je jasné, není to samoúčelná reklama na islám.

Boží koně (2011)

Jasín vyrůstá ve slumu v marocké Casablance. Jeho bratr, jenž se vrací z vězení, se mezitím stal extrémistou a naverbuje Jasína a jeho přátele do armády muslimských radikálů. Po psychickém i fyzickém výcviku se Jasín dozví, že byl vybrán jako sebevražedný atentátník…