2 fotky 
Každý zná jméno legendárního filmu stejně jako nervy drásající hudební motiv Ennia Morriconeho, jenž doprovází Harmoniku. Věděli jste, že jeho bratra, za nějž se mstil, ztvárnil filmový produkční?
Děj se točí okolo pomsty. Pomsty muže jménem Harmonika vůči nemilosrdnému Frankovi, stvůře s modrýma očima, který Harmonikovi coby chlapci způsobil nesmírné utrpení, když ho přinutil se podílet na smrti bratra.
Další postavou dokreslující linku je krásná žena Jill. Před příjezdem jejího vlaku, za nudného dne, kdy bylo slyšet jen kroky a vrzání mlýna, došlo k přestřelce a vraždě rodiny jejího manžela. Začíná nelítostná hra, kde hlavními trofejemi je očištění cti, obhájení lásky a krutá pomsta.
1. Druhá strana barikády
Mnozí z nás znají Henryho Fondu z filmu Tenkrát na Západě jako krutého nelidu, který pro výstřel z pistole nejde daleko a na lidském životě mu nezáleží. Zkrátka ho známe zejména jako Franka. Pozoruhodné na tom je, že pro Henryho Fondu to byla první a poslední záporná role v kariéře. A že se toho za svůj život nahrál! Charles Bronson, představitel Harmoniky, se dokonce s režisérem Leonem vsadil o bednu whisky, že Fonda roli odmítne. My už teď víme, kdo pak zřejmě prodělal pořádnou kocovinu.
2. Femme fatale z černého kontinentu
Ve středobodu dění sice stojí již zmíněný ,,vztah“ mezi Frankem a Harmonikou, největší pozornost, minimálně mužské části publika, na sebe ale přesto strhává postava třetí. Postava ženská a nejkrásnější, tedy Claudia Cardinale, královna krásy 1957. Režisérovi Leonemu se nejprve příčilo připojit k ústřednímu motivu filmu ženu, posléze se tedy aspoň snažil vydobýt si jisté podmínky lehce zavánějící smlouvou z pornoprůmyslu, od kterých byl nakonec donucen odstoupit. Cardinaleové šarm a půvab mu ale napověděly, že jejím obsazením neprohloupí.
Hrdinky Claudie Cardinale patřily k ženám, pro které by muži položili i život.
Zdroj: Distributor filmu
3. Něco z černé kroniky
Kromě řady humorných či úsměvných historek a okolností bohužel natáčení doprovodila také jedna tragická událost. Týkala se herce Ala Mulocka, který se objevil v pověstné úvodní scéně jako jeden ze tří pistolníků, jež vyčkávají na příjezd vlaku. Následující den po dokončení scény si opět oblékl svůj kovbojský kostým, otevřel okno a poté z něj vyskočil. Neví se, jaké pohnutky ho k tomuto činu vedly a zda existuje určité spojení mezi nimi a filmem. Svůj skok do neznáma bohužel nepřežil.
4. Umělec detailista
Hrát na harmoniku zřejmě není tak jednoduché, jak se zdá. Nejspíš je rozdíl zafoukat pár tónů při táboráku s přáteli, aby to lépe zpívalo, a přimět tento nástroj vyluzovat takové tóny, ze kterých bude posluchače mrazit ještě dlouhou dobu po poslechu. Úlohu hudebníka tedy Bronson přenechal profesionálovi Francovi de Geminimu, který stál několik kroků od něj mimo záběr scény a fungoval jako playback. Nicméně Bronsonovi záleželo na dokonalém souladu tolik, že neustále otravoval režiséra Leoneho i muzikanta Geminiho s dotazy ohledně správného držení i rytmu dýchání. Zkrátka profesionál každým coulem.
Harmonika má konečně příležitost učinit spravedlnosti za dost.
Zdroj: Distributor filmu
5. Kamarádi od Eiffelovky
Vezmeme-li v potaz úctu, se kterou my filmoví nadšenci dnes k tomuto dílu vzhlížíme a klaníme se mu jako vrcholu westernové tvorby, nejednoho z nás zarazí následující skutečnost. Děj se odehrává v Americe, anglicky se v něm mluví, přesto v anglosaské části světa zaznamenaly v době promítání kasy biografů naprostý nezájem a film byl označen za propadák. Naopak ve Francii si divoký western přímo zamilovali a jeho promítání pokračovalo ještě čtyři roky po premiéře. Tomu se říká umění zaujmout.
