13 fotek 
Když 27. června 1976 převezmou únosci kontrolu nad letem Air France z Tel Avivu do Paříže, cestující na palubě netuší, jaké utrpení je čeká. Němečtí radikálové Brigitte Kuhlmann (Rosamunde Pike) a Wilfried Böse (Daniel Brühl) společně se dvěma členy lidové fronty pro osvobození Palestiny přinutí letoun přistát v Entebbe v Ugandě. Požadují výkupné ve výši 5 milionů dolarů a propuštění palestinských vězňů v Izraeli, jinak začnou zabíjet rukojmí.
Na opuštěném terminálu v Entebbe se z vyděšených cestujících stávají hrací žetony v politické hře. Když naděje na nalezení diplomatického řešení skomírá, izraelská vláda přichází s odvážným plánem na pokus o záchranu rukojmích. Chystá se jedna z největších a nejnákladnějších záchranných akcí v historii.
Operace Entebbe je politický thriller inspirovaný skutečnými událostmi z roku 1976. Režie se ujal brazilský režisér José Padilha, který za své kriminální drama Elitní jednotka získal Zlatého medvěda za nejlepší film na Berlinale 2008 a natočil několik epizod uznávaného televizního seriálu Narcos. Hlavní role německých radikálů si zahráli talentovaná Rosamunde Pike (thriller Zmizelá) a u diváků stále oblíbenější Daniel Brühl (Rivalové, Captain America: Občanská válka).
Režisér José Padilha o filmu Operace Entebbe
Útok na Entebbe, navzdory jeho uznávanému vojenskému úspěchu, měl mnoho neúmyslných následků, z nichž některé mají velký historický význam. Například Benjamin Netanjahu řekl, že vstoupil do veřejné služby kvůli svému bratrovi Jonatanu Netanjahuovi (podplukovník, velitel přepadového oddílu), který byl během operace zabit. Věřím, že symbolika Jonatanovy smrti a samotná záchranná mise hrály roli při formování Netanjahuovy politické kariéry. Není tedy náhoda, že větší část dokumentů a filmů o událostech v Entebbe vypráví především o vojenském zásahu.
Můj film vypráví dva souběžné příběhy: na jedné straně se díváme na příběh rukojmích a teroristů a na to, jak se jejich vzájemné vztahy a duševní stavy vyvíjely v průběhu dní; na druhé straně se díváme do zákulisí politiky, kdy únos v izraelské vládě způsobil protichůdné postoje.
O filmu Opereca Entebbe
Záštity nad filmem se ujali dva významní producenti, kteří mají s politickými tématy ve filmu bohaté zkušenosti. Tim Bevan pomohl na filmové plátno např. filmům Let č. 93 (United 93, 2006), Na odstřel (State of Play, 2009), Jeden musí z kola ven (Tinker Tailor Soldier Spy, 2011), Nejtemnější hodina (Darkest Hour, 2017). Kate Solomon se podílela na vzniku filmů Zelená zóna (Green Zone, 2010), The Program: Pád legendy (The Program, 2015), Let č. 93 (United 93, 2006).
Tentokrát se zaměřili na pozoruhodný pravdivý příběh letu Air France č. 193, který byl v roce 1976 unesen teroristy a držen několik dní na letišti Entebbe v Ugandě.
„Producent Ron Halpern se před několika lety obrátil na Kate a na mě s tím, že z operace Entebbe můžeme udělat zajímavý film,“ říká Bevan.
Halpernův původní záměr byl vyprávět příběh z pohledu francouzských pilotů, a tak Kate Solomon odletěla do Francie, aby si pohovořila s několika členy skutečné posádky, včetně inženýra Jacquese Lemoina, kterého ve filmu hraje Denis Ménochet.
„Když mi Jacques vyprávěl o týdnu, který strávil v zajetí v Entebbe, věděla jsem, že tohle je opravdu více než zajímavý příběh,“ říká Kate Solomon.
Solomon vzpomíná, jak Lemoine popisoval klíčový okamžik během útoku, kdy on a ostatní rukojmí leželi na podlaze a únosci byli s nimi v terminálu. „Ležel velmi blízko k Wilfriedu Bösemu, německému teroristovi, když začala přijíždět všechna izraelská komanda. Slyšeli ve vzduchu výstřely. Lemoine se podíval na Böseho, ten odklonil zbraň a řekl mu, aby zůstal ležet. V té chvíli, po týdnu stráveném s rukojmími, si Böse uvědomil, že je nemůže zabít. Tohle pro mě byl okamžik, který jsem chtěla prozkoumat.“
Když se producenti začali hlouběji zabývat událostmi z roku 1976, rozhodli se, že by příběh mohl být komplexnější. „Našli jsme spoustu historických detailů o tom, co se stalo, které byly vyprávěné z různých úhlů pohledu,“ vysvětluje Bevan. „Například pohled únosců, pohled izraelských politiků, názor ugandské strany.“
Přestože se Kate Solomon v minulosti úspěšně zabývala tématem terorismu, nebyla si jistá, zda se chce opět věnovat tak obtížnému tématu. „Když jsem se s tématem Entebbe setkala poprvé, nebyla jsem si jistá, zda chci dělat další film o únosu,“ říká. „Ale film Let č. 93 byl odlišný, časově i prostorově velmi omezený. U Operace Entebbe jsme měli k prozkoumání široký obraz toho, co se dělo v zákulisí mezi ministrem obrany Šimonemm Peresem a tehdejším premiérem Jicchakem Rabinem. Události Letu č. 93 se odehrávaly ve velmi krátkém čase, zatímco události v Entebbe byly rozloženy do celého týdne.“
Producent Bevan poukazuje na další významný rozdíl mezi oběma příběhy: „Z hlediska kinematografie je na událostech z Entebbe skvělé, že končí napínavou záchrannou misí, takže točíte film, který spěje k monumentálnímu závěru.“
Pro tvorbu scénáře oslovili producenti Gregoryho Burkea, který je podepsán pod historickým dramatem 71 (71, 2014) o konfliktu v Severním Irsku v roce 1971.
„Burke byl někdo, s kým jsme rozhodně chtěli spolupracovat,“ říká Bevan. „Operace Entebbe je koneckonců příběh o konfliktu. Mezinárodním a politickém konfliktu, konfliktu mezi únosci a cestujícími, konfliktu mezi německými a palestinskými únosci. A v každém z těchto konfliktů se děje něco překvapivého. Takže jsme potřebovali odvážného a schopného scenáristu, kterým Burke je.“
Ačkoliv každá z postav byla pro Burkeho zajímavá, za nejvíc fascinující považoval postavy Wilfrieda Böseho a Brigitte Kuhlmann. „Fascinovalo mě spojení mezi německými únosci a jejich palestinskými protějšky a skutečnost, že tak nějak bojovali na stejné straně,“ vysvětluje Burke. „Ve scénáři Böse a Brigitte cítí, že to musí udělat, protože hnutí, do kterého patřili v Německu, skončilo. Od vrcholu revolučních protestů uplynulo osm let. A tak se únos v Entebbe pro ně stal takovou fantazií.“
