Život sira Eltona Johna je poměrně barvitý. Tentokrát jsme se ho rozhodli pojmout netradičně a vylíčit ho v mistrových písních. Přečtěte si, jak sám John, který mimo jiné 18. prosince přijede do Prahy, komentuje své největší hity.
Sir Elton Hercules John, Zdroj: Echo Promotion
Empty Sky (1969)
Skvělá rokenrolová pecka. Pamatuju si, že zpěvy a kytary jsme nahrávali na schodišti, aby to mělo ten správný zvuk. Dodneška to zní skvěle. Pro mě, jako hráče na klavír, bylo dost těžké napsat rokenrolovou píseň, ale nakonec jsem to zvládnul.
Your Song (1970)
Čím častěji ji zpívám, tím lepší se mi zdá. Pamatuju si, jak s Berniem Taupinem (Johnův dvorní textař – pozn. red.) sedíme u klavíru v bytě u mých rodičů v severním Londýně a všechno jde tak nějak samo. Asi za dvacet minut bylo hotovo. Tehdy nám bylo něco kolem dvaceti let a tenhle song nám dodal spoustu sebevědomí.
Come Down In Time (1971)
Mám rád tyhle melancholické, smutné písníčky. Opravdu rád píšu smutné písně. Ne že bych byl smutný člověk, ale prostě mi nějak jdou. Teprve třetí album, a teď mi to přijde jako něco, co by mohl nahrát spíš nějaký jazzový hudebník než já. Každopádně to bylo něco úplně nového, co jsem předtím nepsal, takže na tento seznam to určitě patří.
Madman Across the Water (1971)
Tohle byl konec jedné éry, poslední album, které jsem nahrál s najatými muzikanty. Komerčně úspěšná deska to opravdu nebyla. Po jejím napsání už jsme věděli, že se nemáme moc kam posunovat, a přizvali jsme do kapely kytaristu. Dave Johnstone přinesl svěží vítr a nasměroval nás do dalších let.
Rocket Man (1972)
Opravdu první velký hit, který jsem napsal. Všechno mi tehdy vycházelo, přestěhoval jsem se z bytu do domu, stal se známým, úspěšným a sebevědomým v tvorbě, což se v mých písních projevilo. Jeden z prvních songů s akustickou kytarou, což bylo tehdy dost neobvyklé.
Song for Guy (1978)
První deska, kterou jsem dělal bez Taupina. Tenkrát jsme hodně pili a zkoušeli různé drogy, on začal psát i pro jiné lidi, já na něj trochu žárlil, takže jsem se taky rozhodl dát dohromady s jinými. Song for Guy se mi z desky A Single Man dnes líbí nejvíc, je úplně jiná než ty ostatní.
Na Ostrovech to byl tenkrát docela hit a vlastně i všude po světě vyjma USA, tam jsem se s ní nedostal ani do TOP 100. To mě dost naštvalo a vypověděl jsem smlouvu společnosti MCA Records. Takhle s odstupem to považuji za velkou chybu.
Elton’s Song (1981)
Album, které se nahrávalo pod novou společnosti Geffen Records. Se mnou tam přešel i John Lennon a ani jeho songy nebyly nic moc, pak byl zastřelen a jeho prodeje vylétly nahoru. Ale Elton’s Song se mi opravdu líbí, Tom Robinson napsal opravdu krásný text. Byla to asi úplně první homosexuální písnička, kterou jsem nahrával, aby i tak zněla.
I Don’t Wanna Go on With You Like That (1988)
Tady už se sám řítím do propasti. Zdálo se mi, že není cesta zpátky. Nejsem typ člověka, který by bral drogy, protože by bez nich nemohl být, ale bral jsem je, protože jsem chtěl. Kokain většinu lidí příliš nevzrušuje, ale na mě působí jako afrodiziakum, proto jsem ho tak často užíval.
Tahle píseň byla prostě hit pro jedno a fungovala parádně. Když jsem ve studiu, naplno se věnuju nahrávání, ale na tomhle jsem byl úplně mimo a nakonec z toho vzniklo tohle.
Club at the End of the Street (1989)
Pochází z desky Sleeping With the Past. Tu jsem psal spíše opilý než zfetovaný. Poslední album před odvykačkou vyšlo ze všeho toho chlastu poměrně dobře. V téhle době jsem věděl, že moje nejlepší éra pomalu končí, v hudbě se vždycky vyskytují takové cykly, kdy existuje pár kapel, které ať vydají cokoliv, tak mají úspěch a nedá se s nimi měřit.
Taková moje doba právě končila a nastávala doba Phila Collinse, Madonny, U2 nebo Michaela Jacksona. S těmi se už pak můžete měřit jen těžko, protože si stěží řeknete, že teď natočíte desku, které se prodá více než Thrilleru od Jacksona.
The North (1992)
Po odvykačce. Po rozpadu manželství, rozchodu s manažerem. Střízlivost mi umožnila soustředit se na současnost a neměl jsem žádné výčitky směrem k minulosti. Od té doby, co nepiju, se mi nestalo nic špatného.
Celé album The One, ze kterého The North pochází, jsem nahrával v Paříži a byl to dost nezvyk. Předtím jsem všechno točil buď připitý, nebo zdrogovaný a tady jsem byl poprvé stoprocentně střízlivý, takže mi to dalo dost práce nahrát dobrou desku. Ale podařilo se.
Circle of Life (1994)
Lví král mi změnil život, poprvé jsem dostal příležitost psát hudbu pro pódiová představení. Po Lvím králi jsem napsal ještě Aidu, Billyho Elliota a Upíra Lestata – celkem čtyři muzikály.
Až do té doby jsem psal jenom na desky, točil videa a jezdil na turné, tohle mě opravdu bavilo. Moc často písně z těch muzikálů nehraju, ale Circle of Life má krásný text. Myslel jsem si, že tahle píseň by měla vyhrát Oscara, ale nakonec to vyhrála Can You Feel The Love Tonight, takže si nestěžuju.
My Quicksand (2013)
Když jsem tohle psal, říkal jsem si, že to je moje nejlepší věc. Nikdy jsem piano takhle nenahrával, byla to čistá improvizace. Vím, že od začátku jsem se posunul o pořádný kus dál, na startu kariéry bych si nikdy nepomyslel, že zvládnu podobně zpívat a hrát. Je to ta nejupřímnější věc, co jsem kdy napsal.
