3 fotky 
Na literární trh loni vtrhli nejen osvědčení klasici, ale i dřímající autoři a autorky. Spisovatelé se nebáli a jejich knihy nás zavedli do popředí i pozadí dealování narkotik či do mysli bisexuálního sadomasochisty. TOPZINE.cz představuje desítku knih roku 2013.
Timur Vermes: Už je tady zas
Ač o Adolfu Hitlerovi, pomyslném Voldemortovi reálného světa, vyšlo nesčetně publikací, člověk, který stojí za největším konfliktem v již tak dost krvavých dějinách, zřejmě nikdy nepřestane být kontroverzním tématem. Zvolit si ho za hlavní postavu svojí knížky zaručuje, že se dílo zařadí mezi nejpropíranější knihy. Na to vsadil i německý publicista Timur Vermes. A tuto sázku vyhrál na plné čáře, kniha Už je tady zas dobývá žebříčky prodejnosti.
Příběh staví na tezi, kterou již rozdmýchalo mnoho konspiračních teorií. Hitler v roce 1945 žádnou sebevraždu nespáchal. Místo toho se toto ztělesnění zla v jedné osobě probouzí v roce 2011 v emigranty zaplaveném Berlíně a nestačí se divit – Německo nevyhrálo válku, Polsko stále existuje a globalizace ruku v ruce jdoucí s multikulturalismem na něj prská ze všech stran. Čas netráví plánováním na přestavbu světa, ale oslňováním televizních diváků a zabývá se problematikou čistoty psích ras i jejich exkrementy. Pro některé čtenáře může být vykreslení Führera jako obyčejného a vlastně vcelku sympatického muže těžko pochopitelné, ale ani dobré knihy se zkrátka nikdy nezavděčí každému.
John Irving: V jedné osobě
Na lehce provokativní, ač také mnohokrát zpracovaný námět vsadil i již literárními úspěchy ověnčený John Irving. A podařilo se mu dokázat, že také knihy, které mají reklamu v každé druhé zastávce městské dopravy, stojí za přečtení.
Nejen zhýralcům vzhlížejícím ke květinové éře hippies může příběh šedesátiletého bisexuála vzpomínajícího na své nezřízené mládí v padesátých až šedesátých letech učarovat. Upjatí suchaři se však u příběhu, který odkazuje i na extrémnější sexuální praktiky, zřejmě nejednou zakuckají studem. Sám Irving přiznává, že tematiku zvolil částečně i kvůli svému homosexuálnímu synovi. Mír a lásku všem aneb toleranci zdar!
Dan Brown: Inferno
Zato Dan Brown opět zaměřil svůj literární um na osvědčené a prodávané téma. Do nového thrilleru Inferno zasadil postavu starého dobrého symbologa Roberta Langdona a použil starý dobrý mix záhady, šifer a historie.
Dan Brown vsadil na jistotu. Zdroj: oficiální stránky autora
Tentokrát se jeho tvůrčí síly točily kolem jednoho z nejznámějších renesančních titulů vtloukaných středoškolákům do hlavy, Danteho Pekla. Konzumenti této prózy autorovi Šifry mistra Leonarda milosrdně promíjejí občasnou nedůvěryhodnost a přílišné superhrdinství dvou hlavních postav.
A pokud máte rádi Florencii, pravděpodobnost, že se vám Inferno zalíbí, vzrostla. Přestože pro některé je Dan Brown pohádkářem pro dospělé, jeho kniha vzdělává, a to především v oblasti středověkých dějin a umění.
Tereza Boučková: Šíleně smutné povídky
Nezahálela ani česká pera, dokonce ani ta, která si s každou novinkou dávají dost na čas, což se týká i Terezy Boučkové. Síla této autorky netkví v originálnosti námětu, problematika mezilidských vztahů a všedního života extravagancí příliš neoplývá. Avšak popisy charakterů, hloubka, kterou se podaří Boučkové v třinácti povídkách vydolovat, z ní dělají paní spisovatelku. Zápletka typu manželská nevěra už zřejmě nikoho neohromí, ale při čtení si člověk náhle uvědomí, že díky oné všednosti v textu najde sám sebe spolu se svými myšlenkovými pochody, reakcemi i strastmi.
Jo Nesbø: Levhart
Nepřekvapivě nelenil a další detektivku vpustil na trh i soudobý mistr svého oboru Jo Nesbø. A čtenářské ohlasy svědčí o tom, že nezklamal.
Nezahálel ani Jo Nesbø. Zdroj: Nakladatelství Kniha Zlín
Nekorunovaný král severské krimi neuhnul z cesty a Levhart tak představuje osmý díl série o detektivu Harrym Holeovi. Případ záhadné vraždy komplikuje neochota hlavního hrdiny se pod tlakem přízraků z minulosti vrátit do Osla a rozluštit pozadí zločinu. A nepomáhá tomu ani vysoké IQ bezcharakterního zabijáka. Harry Hole se do vyšetřování vtáhnout nakonec nechá a bude ho to stát ještě víc, než sám tušil.
Filip Topol: Jako pes
Nejen za zmínku, ale rozhodně i za přečtení stojí tři povídky Filipa Topola vydané pod názvem Jako pes. Pocházejí už z osmdesátých let, ale tato undergroundová esence se dočkala vydání až v roce úmrtí svého autora – na podobě vydání se otec povídek podílel, křtu už se bohužel účastnit nestihl. Filip Topol se zřejmě tak trochu vyzvracel na papír ze svých vlastních pocitů, hrdina potácející se mezi stavem opilosti a kocoviny s nerozlučnou družkou depresí působí autobiograficky, některé pasáže navíc tíhnou k formě deníkových zápisů. Povídky protkává i od tohoto spisovatele neodlučitelná hudba.
Roberto Saviano: Nula nula nula
Ani po výhružkách od mafie následujících po vydání knihy Gomorry, která odkrývá fungování italské camorry, se novinář Roberto Saviano nebál opřít do psaní. A vsadil na další nebezpečné téma. Kniha Nula nula nula vrhá světlo na mezinárodní trh s kokainem.
I překladatelka Alice Flemrová prohlásila, že z knihy Nula nula nula čiší beznaděj. Svět totiž už není rozdělen na zločin a legalitu, nýbrž se stále rozšiřuje šedá zóna, ve které už tato hranice neexistuje. Zpátky na zem, vážení, praní špinavých peněz a oficiálně ilegální prodej tvrdých drog již dávno nesouvisí pouze s podsvětím.
Liao I-wu: Hovory se spodinou. Dvacet pět osudů z okraje čínské společnosti
Nahlédnutí pod roušku, která halí temné stránky našeho světa, zprostředkovává i někdejší čínský politický vězeň Liao I-wu. Odnětí svobody ho nepřetvořilo v poslušného oficiálního autora. Skrz rozhovory s prostitutkou, buddhistickým mnichem či pozůstalými po obětech krutého zásahu na Náměstí Nebeského klidu si čtenáři mohou snadněji vytvořit představu o životě na okraji čínské společnosti. Ta se totiž mottem „Toleranci zdar!“ ještě ani zdaleka neřídí, jak by také mohla vzhledem ke vztahu k etnickým menšinám a politice jednoho dítěte, která činí z holčiček nechtěné břímě.
I díky Liao I-wuovi si však uvědomujeme, že Číňané můžou vyvrhele utlačovat, ale lidskost jim nikdo odepřít nemůže.
Zdeněk Svěrák: Po strništi bos
Úspěch blaží dalšího českého povídkáře Zdeňka Svěráka, který se skrz psaní vrátil do svého dětství, jež prožíval za temného období protektorátu. Na krutosti války a okupace se tvůrce pokusil dívat osmiletýma očima. Nedá příliš velkou námahu vyčmuchat společné prvky s filmem Obecná škola. Chlapec totiž plní roli jakéhosi náhradníka za zesnulého bratra, a tak je sužován strachem rodičů i svým vlastním. Uškrtit strach a jít po strništi bos se mu tak stává hlavním cílem.
Alice Munroová: Příliš mnoho štěstí
Držitelka Nobelovy ceny sáhla po ženských hrdinkách ve vypjatých životních situacích. Do popředí se dostává lidská psychika, která mnohdy ukáže svoji pravou podstatu až ve zlomových okamžicích, jakými jsou rodinná tragédie, smrtelné onemocnění, život s tyranem či nelidské zločiny.
Alice Munroová se sama hlásí k tradici gotického románu, který se bez stopy násilí a zla neobejde. Výlet do lidské duše určitě není na škodu ani v rámci poznávání sama sebe, a to i přesto, že šance na ztotožnění se s postavami mnohdy znesnadňuje jejich odmítání konvencí a norem, které nám vštípila do přemýšlení socializace.
