Sbírku ateistických logicky odůvodnitelných myšlenek vydal Richard Dawkins vtělené do knihy Boží blud. Po jejím dočtení by se ateistům mohlo zvýšit sebevědomí a věřící by mohli začít pochybovat o svojí víře. Vyvrací mnoho důkazů Boží existence, a tak by se o tom dalo polemizovat. A co vy – věříte v Boha? Pokud ano, měli byste znát i možná rizika, která vyvěrají z fanatické víry. Vysokou příčku vyvrácení boží existence si stanovil Richard Dawkins.
Ateistická Bible, prolétlo mi bezděky ústy, když jsem rozbalovala knihu britského biologa, zoologa a spisovatele v jednom, Richarda Dawkinse. Jak se ukázalo, nebyla jsem daleko od pravdy. Kniha Boží blud je dokonalou interpretací rozumu, racionality a ateismu. Přesto si v ní jistě přijdou na své i věřící, už z toho důvodu, že knihu lze dobře kritizovat – ale k tomu se ještě vrátím. Dawkins však nabízí zajímavý pohled na náboženství ze všech možných úhlů: i když, pravda, všechny jsou negativní.
Přináší náboženství útěchu, nebo bolest?
Skutečně není možno jenom tak od plic jednoznačně říci, zdali je náboženství jen špatné, anebo jen dobré. Dawkins si to, zdá se, uvědomuje a nabízí nám proto holá fakta. Zatímco v prvních kapitolách se zabývá hlubším osvětlením pojmů ateista, teista a agnostik, v posledních se zabývá možnými riziky víry v Boha. Například fakt, že v Pákistánu si nemůžete dovolit změnit náboženství (a pokud to uděláte, je to vaše poslední svobodná volba před smrtí), je celkem zdrcující. Můžete prohlásit, že Mohamed nebyl muslim – se stejným výsledkem. Dobře se vám nepovede, ani pokud jste žena nebo homosexuál… Je toho více.
Což nestačí, že nějaká zahrada je krásná, copak je nutné věřit, že v ní bydlí rusalky?
(citace Douglase Adamse z knihy Boží blud, věnování)
Už ve třetí kapitole se Dawkins nemilosrdně pouští do důkazů Boží existence. Téměř archaicky čistě vyvrací jeden po druhém, a to většinou na základě rozumu. Poukazuje a přidržuje se přitom Darwinovy evoluční teorie. Je jasné, že ne každý z nás zná důkazy Boží existence; přesto je dobré si uvědomit, že tyto důkazy, jakkoliv se budeme snažit zůstat na povrchu, nejsou ničím reálným podložitelné. Za vším stojí neotřesitelná víra v prvopočátek, v hybatele, který vše učinil činným. Konflikt je podle Dawkinse už v přisuzovaných vlastnostech Bohu. Kdyby totiž byl Bůh vševědoucí, nemohl by být zároveň všemohoucí:
Je-li Bůh vševědoucí, musí dopředu vědět, jak zasáhne, aby pomocí své všemohoucnosti změnil chod dějin. To ale znamená, že si svůj zásah nemůže rozmyslet, což znamená, že není všemohoucí.
(Richard Dawkins, Boží blud)
Věříte ve vesmírnou čajovou konvici? Ne? Tak proč věříte v Boha?
Jak poukazuje podtitulek, Dawkins se snaží vyvrátit Boží existenci také na základě pravděpodobnosti. Jaká je asi pravděpodobnost, že existuje někde ve vesmíru létající čajová konvice? Mohla by tam být? Jistě by na tom nebylo v dnešní době nic zvláštního, kdybychom začali místo Boha uctívat čajovou konvici. Ale je malá pravděpodobnost, že tahle konvice se v galaxii skutečně pohybuje, i kdybychom chtěli a přáli si její existenci sebevíc. Stejně tak nesmyslné by dle Dawkinse bylo přisuzovat jí nadpozemské vlastnosti.
Téma, kterému se náboženství zdvořile vyhýbá, je věda, myslí si Dawkins. Je naprosto jasné, že existenci Boha nelze dokázat vědeckým bádáním. Doposud však nemáme ani žádný jiný důkaz, který by jeho existenci vyvracel. Nevíme, jestli Bůh existuje a nemáme žádný vědecky podložitelný argument, ze kterého bychom měli být přesvědčeni o opaku, upozorňuje autor Božího bludu. Překvapivý výzkum Mensy (který ve své knize uvádí coby zajímavost) pořádaný Paulem Bellem, prokázal vyšší IQ u takové skupiny vědeckých pracovníků, která nevyznávala žádnou víru – tedy byla ateistická. Nicméně domnívám se, že v tomto směru dost možná na inteligenci nezáleží.
Co vám knížka může dát a co vám nedá…
Hlavní problém, kvůli kterému nejspíše kniha neučiní z věřících a agnostiků nevěřící ateisty, spatřuji v necitelné formě, kterou je napsána – myslím si, že Dawkins nemá představu o citlivosti víry, kterou si v sobě křesťané či muslimové uchovávají… Já být věřící, vnímám to zhruba tak, že mi Dawkins slovně útočí na milenku. Domnívám se, že klíčovým sdělením knihy je upozornit na stinné stránky náboženství, které z fanatické víry nutně vyplývají. Ovšem tím, že neuvádí také stránky kladné, Dawkins vyvolává dojem, že žádné takové nezná. Proto by kniha měla působit více liberálně a méně útočně, kousavě. Dawkins taktéž nenabízí žádnou protihodnotu za nahrazení víry, což může věřícího vylekat, protože si nedovede nové hodnoty vymyslet a ustanovit sám, tak jako to dovede skutečný ateista. Myslím si, že z tohoto důvodu se knížka nikdy nestane mostem pro věřícího směrem k nevíře; snad právě díky již zmíněné formě, kterou byla napsána. Rozhodně ale stojí za přečtení, protože odkrývá nové skutečnosti.
Náboženství dokáže lidi přesvědčit, že v nebi žije neviditelný muž, který každou minutu každého dne dohlíží na všechno, co děláte. A tenhle neviditelný má zvláštní seznam deseti věcí, které byste neměli dělat. A jestli některou z těch deseti věcí uděláte, má pro vás připravené jedno zvláštní místo plné ohně a kouře a muk a bolesti, kam vás pošle, a vy tam budete žít a trpět a smažit se a dusit se a křičet a plakat až do konce věků… Ale miluje vás!
Český název: Boží blud
Originál: The God Delusion
Autor: Richard Dawkins
Překlad: Zuzana Gabajová
Doslov: Filip Jaroš a Stanislav Komárek
Obálka: Pavel Růt
Sazba: Vladimír Fára
Počet stran: 477
Vazba: pevná
Rozměry: 200 x 130 x 30 mm
Nakladatelství: Academia, Praha 2009
Doporučená cena: 395 KčHodnocení: **** (80%)