Vláčná linie ovládla secesi

Secese zanevřela na tradiční pojetí módy a snaží se zapomenout na nevkus a nepohodlnost předešlých dob a najít nové nekonvenční styly. Na tento vývoj měl nemalý vliv vynález fotografie a filmu. Centrem pozornosti jsou světové výstavy, kavárny, plesy, divadla, koncertní síně a hlavně móda.

Turecké kalhoty pohledem Haidera Ackermanna, zima 2008, Zdroj: style.com

Koncem 19. století si módní salóny postupně získávaly vysoký kredit, přičemž vůdčího postavení se zmocnil salón Paula Poireta, považovaného za prvního skutečného tvůrce haute couture. Inspiraci k vytváření nových osobitých oděvních stylů čerpal nejen ze svých cest po Dálném a Blízkém východě, ale i z historie módy, zvláště z období empíru. Do paměti Francouzů se nepochybně vryl i boj za reformu oděvu, který měl osvobodit ženy od korzetu a umožnit jim uvolněnost a pružnost oděvu. Vzhledem k vysokým nákladům na zhotovení šatů, byly ale módní novinky přijímány a šířeny zejména movitějšími obyvateli. Na další vývoj odívání a haute couture měla nemalý význam Světová výstava v Paříži v roce 1900, kde vystavovali všichni přední módní tvůrci své doby.

Příchod kostýmu

V citátu Paula Jeana se jakoby odrážel obraz tehdejšího ženského oděvu: „Šaty jsou zbraně, kterými svůdné ženy bojují a které – podobně jako vojáci – odhazují, teprve když jsou přemoženy.“ Zdůrazňují především tvarované poprsí, útlý pas a štíhlé boky. Sukně byla zbavena nepohodlné turnýry a dostala zvonový střih, který rozšiřovaly vsazované díly, plisé a volány. Dámské šatníky tak zaplavily moře spodniček, přičemž korzet stále zastával výsadní postavení. Navíc akcentoval ploché břicho, proto byl ještě vyšší, delší a těsnější než kdy před tím.

Spodní prádlo zažívá záplavu krajek, stužek a volánů z pavučinového hedvábí, prestiž si ale vydobyly i průsvitné materiály, díky nimž se spodnímu prádlu vdechl erotický podtext. K němu stálo v jistým protikladu kombiné (košilka vcelku s kalhotami ke kolenům). Za domácí oblečení bylo považováno hedvábné negližé zdobené krajkami a výšivkami, ve kterém bylo vhodné přijímat dopolední návštěvy blízkých přátel. Dámský oděv doplňoval velmi oblíbený kabátek s tzv. šunkovými rukávy (bohatě nabírané, často s výztuhou). Večerní pláště byly volné, lemované kožešinou.

Secese, Zdroj: historie-mody.wz.cz

Na počátku 20. století se objevují reformní snahy vedené umělci z estetických důvodů a lékaři ze zdravotních důvodů volající po přeměně šatníku. Ty vedly k návrhům na první dámské kostýmy v podobě elegantní blůzy z neprůhledného materiálu, kabátku a zvonové dlouhé sukně. Kostým se stává oděvem nejen sportovním, společenským, ale i večerním a po dlouhé době dává ženám možnost opět se pořádně zhluboka nadechnout bez sevřených žeber v korzetu.

K dámskému kostýmu byl určen kabátek v pánském střihu, který se velmi rychle stal masovou záležitostí. Určitá specifika získal i sportovní oděv, splňující praktičnost a uvolněnost. Pro jízdu na kole si ženy oblékaly kalhoty tureckého typu stažené pod kolenem manžetou, na tenis se nosily dlouhé úzké sukně, na gymnastiku naopak široké pumpky. Kalhoty se v dámské módě nejdříve ujaly při lyžování jako praktická ochrana proti chladu a studenému sněhu. Velkou novinkou bylo používání chemického hedvábí, kterému sice stále výrazně konkurují přírodní materiály, ale stává se předzvěstí budoucí záplavy umělých vláken v módním průmyslu.

Secese, Zdroj: historie-mody.wz.cz

Základ zůstává stejný

Mužský oděv stále tvoří sako, vesta a kalhoty. Přílišných změn se obleku nedostalo. Malá touha po experimentování byla patrná již v předchozích obdobích. Secese v konzervativním vývoji pouze pokračovala. Ke košili stále patří tuhý stojatý límec výlučně bílé barvy. Celkově se však obleku dostalo vypasovaného střihu, aby lépe zdůrazňoval obrysy postavy. Výraznější změnu zaznamenaly pouze kalhoty, které byly oproti romantismu širší s ostře nažehlenými puky.

Sako mělo vypasovanou linii, šikmo sestřižené šosy a menší výstřih, takže z kravaty bylo možné vidět jen uzel. K vybraným společenským událostem, jako byla například svatba, ples, či návštěva divadla, byl vyhrazen frak. U smokingu byl na přelomu 19. a 20. století moderní šálový límec potažený hedvábím. Jako svrchní oblečení byly oblíbené pláště různých typů, frekventovaný byl zejména chesterfield šitý z vlněné látky, jednořadový, se vsazenými rukávy a s límcem potaženým sametem.

Přichází čas kabelek

Doplňkům se podařilo přežít romantismus a vstoupit do secese jen s drobnými úpravami, a tak se stále nosí rukavice, slunečníky, rukávníky, cylindry, buřinky a široké klobouky hýřící peřím, umělými květy, krajkami a stuhami. Nejprve se návrhářům podařilo dostat rozměrnější slunečníky k pánským doplňkům, aby posléze ustoupily modernějším deštníkům, které v závěru vytěsnily z pánské garderoby hůl. Velký boom zaznamenaly šněrovací boty a dámské kabelky.

Pánský účes byl ve znamení pomády, jinak se nedá zcela přesně určit daný styl, stává se čistě individuální záležitostí. Dámský účes kladl stále důraz na bohatost a náročnost provedení. Vlasy se nosily uprostřed rozdělené a lehce kadeřené, večerní účesy vyžadovaly pracné tupírování. Klobouky se upevňovaly závojem svázaným pod bradou nebo přímo do účesu pomocí jehlic. Dámy z vyšších vrstev si potrpěly na šperky bohatě zdobené květinovými ornamenty. U pánů byly jediným šperkem hodinky s celou řadou přívěsků.