3 fotky 
!Reportáž!Mladý německý spisovatel Jan Brandt prožívá nejvýraznější rok ve své dosavadní kariéře. Jeho románový debut Gegen die Welt (Proti světu) byl nominován na prestižní Německou knižní cenu. Ještě před jejím vyhlášením navštívil autor 23. září Prahu.
V Goethe-Institutu proběhla diskuse o literárních cenách. Došlo i na Magnesii Literu, Zdroj: agentura Image
Autorské čtení mladého prozaika Jana Brandta proběhlo 23. září v pražském Goethe-Institutu a navázala na něj volně diskuse o literárních cenách v Německu a u nás. Sám Jan Brandt má s literárními cenami čerstvou zkušenost, když jeho téměř tisícistránkový román Gegen die Welt (Proti světu) postoupil až do finálové šestice Německé knižní ceny.
Telefon zvoní jen nominovaným
„Dozvěděl jsem se to večer před vydáním tiskového prohlášení, nominovaným autorům dávají vědět,“ vysvětloval Brandt. Pravděpodobně aby se příliš nedivili, když tam další den ráno najdou své jméno, nabídl vzápětí vlastní vysvětlení. „Možná se pak ale zase diví ti, kteří nominovaní nebyli, že tam jejich jméno chybí,“ zavtipkoval si během programu.
Věděli jste, že Goethe-Institut letos slaví šedesátku?
Ve svém rozsáhlém románu zdokumentoval život ve fiktivním německém maloměstě Jerichu na sklonku 80. let. Ústředním protagonistou románu je mladík Daniel, nadšený čtenář šestákové literatury, jehož fantazie se toulá někde ve vesmíru. V jeho maloměstě se však začnou dít podivné věci, na konci léta napadne sníh, v kukuřičném poli se objeví podivné kruhy a reportéři společně s ufology z celého Německa rázem upřou zrak na fríský konec spolkové republiky. Daniel má tu smůlu, že se dostane přímo do středu těchto neobvyklých událostí, aniž by vlastně přesně věděl jak.
Smrt jako jedno z ústředních témat
Během prezentace knihy autor přiznal, že není zrovna zastáncem šťastných konců. „Smrt je v mém příběhu jedním z ústředních témat,“ nezatajil Brandt překladatelce Jitce Nešporové, která večerem provázela. Kromě toho přišla řeč i na to, do jaké míry vychází ze zážitků z vlastního provinčního dětství, neboť právě život v maloměstě a jeho nepsaná pravidla zachytil autor podle mnohých kritiků velmi věrně. Brandt ve svém románu přitom potlačil i dějinné události konce 80. let, které zůstaly v knize pouze hluboko v pozadí.
Tak tomu ale ve Frísku bylo i ve skutečnosti. „Byla to tehdy pro nás jen obrovská mediální událost,“ vzpomínal na dobu, kdy byl sám teenagerem, „u nás k žádnému převratu nedošlo. Život v naší obci to nijak neovlivnilo. Ty změny přišly velmi pomalu a až po určitém čase.“
Autor zavzpomínal i na své první setkání s českou literaturou, když před 13 lety poprvé zavítal do Prahy. Tehdy v němčině vyšel překlad knihy od Jáchyma Topola a Brandt přiznává, že jej kultovní český autor výrazně ovlivnil. Dokonce s kamarády založil časopis, který měl českou literaturu prezentovat v Německu, vyšla však pouze dvě čísla, u kterých zůstalo.
Německá knižní cena je v principu kopií Man Bookera
Hlavním tématem následné diskuse poté byly literární ceny. O svůj názor a zkušenosti coby porotce se přijel do Prahy podělit německý literární kritik Hubert Winkels, českou stranu reprezentoval spoluzakladatel výroční ceny Magnesia Litera Pavel Mandys. Ten v diskusi přiznal, že jedním z nejtěžších kroků během desetileté historie Litery bylo přesvědčit čtenáře, že navzdory nepříliš dlouhé tradici se nejedná jen o jedno z mnoha dalších literárních ocenění. Pomohl k tomu i postoj České televize, která projekt v posledních letech vysílala živě. Zároveň si Mandys posteskl nad skutečností, že ani vítězným knihám se mnohdy nedostane takových prodejů, jaké by si tituly i jejich autoři zasloužili.
Magnesia Litera: Knihou desetiletí se stal povídkový cyklus Jana Balabána.
Hubert Winkels naopak vyzvedl roli především regionálních médií, která mají v důsledku v Německu větší marketingovou sílu než nadregionální tisk. Jednotlivé televizní kanály se příliš ocenění nevěnují. Současně vysvětlil, že volební model Německé knižní ceny je víceméně přejatý od Man Bookerovy ceny, kterou už řadu let dostávají nejlepší spisovatelé ze zemí Commonwealthu. Oba diskutující se shodli, že literární ocenění jsou důležitou součástí dnešního knižního trhu, výrazným způsobem jej redefinují a mohou pomoci na světlo novým, dosud nepříliš známým autorům. Večer zakončily otázky z řad publika.
Jan Brandt (nar. 1974) pochází z východního Fríska, kam umístil také děj svého prvního románu Gegen die Welt (2011). Pracoval na něm přibližně deset let, během nichž však uveřejňoval své kratší práce v denním tisku nebo víkendových kulturních přílohách. Letos jeho román prošel až do užšího výběru na Německou knižní cenu, která se každoročně uděluje v předvečer frankfurtského knižního veletrhu.
