2 fotky 
Pro některé známý fakt, pro některé možná zcela nový poznatek. Pravdou však zůstává, že pro komunitu obeznámenou se seriálovým a filmovým velikánem jménem Star Trek, je číslo 47 všechno; zákon, kuriozita i dobře promyšlená podprahová reklama. Především ale druhý nejznámejší symbol.
Mluvit o nejdůležitějším a nejznámějším symbolu Star Treku, vulkánském pozdravu s roztaženými prsty a pronesením památné věty „Live long and prosper“ (Žij dlouho a blaze) by samo o sobě vyšlo na jeden dlouhý článek. My se však dnes podíváme na jiný, široké veřejnosti méně známý symbol, a tím je číslo 47, které provází velice zajímavý příběh.
Vyhledáme-li si ve Wikipedii co je to vlastně číslo 47, dozvíme se velice strohá a známá fakta. Například že předchází číslu 48 a samo je umístěno za 46 v číselné řadě. Do trochu tajemnějšího hávu se číslo 47 zaobalí svým místem ve Fibonacciho posloupnosti, kde je zároveň příkladem tzv. repfigitu neboli Keithova čísla (tj. číslo, které se objevuje ve zobecněné Fibonacciho posloupnosti). Dále se jedná o přirozené číslo, 15. prvočíslo a také protonové číslo stříbra.
Výskyt 47 však nepobláznil jen členy fandomu, avšak i nadané mozky Pomona College v Kalifornii, která již od roku 1964 hlásá teorii profesora Donalda Bentleyho, jenž tvrdil, že všechna čísla jsou rovna 47. Tento matematický předpoklad samozřejmě neuspěl, přesto „Společnost 47“ na Pomona College stále šíří myšlenku, že 47 je nejčastější, náhodně vyskytující se číslo v přírodě.
Spojitost se Star Trekem a číslem 47 se jeví jasnější ve chvíli, nahlédneme-li do života jednoho z jejich tvůrců. Joe Menosky, jeden z hlavních scénáristů Star Trek: Nová generace totiž sám vystudoval Pomona College a svou posedlostí číslem 47 infikoval i všechny ostatní spisovatele. Jakákoli verze čísla 47 (buď samo o sobě, nebo jeho prohozená forma 74, násobky 47 či jiné verze jako například zlomky a destinná místa) se doopravdy objevuje v prakticky každé epizodě Star Treku, včetně některých dílů Star Trek: Hluboký vesmír 9 (Star Trek: Deep Space 9), Vesmírná loď Voyager (Star Trek: Voyager) a posledního, avšak v dějové linii Treku chronologicky nejstaršího seriálu Star Trek: Enterprise.
Několik epizod a filmů s výskytem čísla 47:
- Star Trek VII: Generace – Scotty oznamuje, že byli schopni transportovat pouze 47 El-Aurianů, než byla jejich loď zničena.
- Star Trek: Vesmírná loď Voyager / epizoda „Tetování“ – Pohotovostní lékařský holografický kanál má číslo 47.
- Star Trek: Nová generace / epizoda „Všechno dobré I.“ – Kapitán Picard cestující v čase si ověřuje hvězdné datum 47988.
- Star Trek: Hluboký vesmír 9 / epizoda „Šepot“ – kolem planety Parada 4 obíhá 7 měsíců.
V duchu zachování starých tradic pokračoval také producent J. J. Abrams při natáčení nejnovějšího Star Treku XI. Číslo 47 se ve filmu vyskytuje hned několikrát. Samotná Enterprise byla postavena v Sektoru 47 a obrovské plavidlo hlavního záporného hrdiny zničila 47 klingonských lodí. Aby toho nebylo málo, blue-ray verze snímku vyšla v Americe ve 47. týdnu roku 2009 a jelikož náhoda je přesně taková, jak se říká, Star Trek XI. má v rámci Motion Picture Association of America pořadové číslo No. 44847.
Star Trek XI
A jak vlastně číslo 47 působí na fanoušky? Je jednoduše fenomén. Existují lidé, kteří jsou schopni přesně vyjmenovat, v jakých dílech se vyskytuje, zapisují je do Sportky jako výherní číslo, nebo si schválně sedají na vyznačená sedadla. Při každém neplánovaném pohledu na projíždějící auto s SPZ obsahující 47 se pousmějí, někteří se s nimi dokonce i fotí. Na Youtube je možné nalézt video, kde jsou odzpívány všechny názvy epizod ST: Nové generace a v jedné sloce se zpěvák ptá: „co kdyby bylo sérií 47? “
Existuje mnoho racionálních vysvětlení, matematicky vypočítaných pravděpodobností a psychologických teorií, proč je nereálné, aby člověk neustále potkával jen jedno číslo. Avšak skutečné historky trekovských fanoušků mluví za vše.
Před dvěmi lety slečna M. nastoupila do vlaku a po krátké chvíli si uvědomila, že sedí na čísle 47. O dvě hodiny později dostala ve škole test číslo 474, který – byť se na něj neučila – udělala na plný počet bodů. A když se pak vracela zpátky domů, do svého rodného města, jel autobus na vlakové nádraží 18:47.
Je všechno jenom náhoda?
