4 fotky 
Nová inscenace Švandova divadla si pohrává s pojetím času a skutečnosti. Do konverzačního dramatu promíchává drsné hospodské rvačky i přestřelky. Náročný text vyžaduje hodně pozornosti, ale když mu ji věnujete, nezklame vás.
Vladimirova děvka vystihuje atmosféru zapadlého hostince. Zdroj: Švandovo divadlo
Divná doba. Tato slova, která na jevišti opakovaně zaznívají, naprosto trefně vystihují atmosféru celé inscenace. Špinavá zapadlá knajpa ukrývá mnoho tajemství. Olav se pokouší dopátrat osudu děvky, která se zde jednoho dne objevila s parchantem v náručí. Podlézavý hospodský přitom odhalí jen pravdu, kterou mu sám host vyjeví. Vyprávění minulosti se však začíná podivně zaplétat a události se proměňují každým okamžikem.
Hovory mezi hospodským a Olavem občas probíhají stylem „kdo s koho“.
Svérázný scénář se stal vítězným textem Dramatické soutěže Cen Alfréda Radoka za rok 2011. Nabízí mnoho otázek k zamyšlení a zaujme nápady a originalitou. Za odpočinkové představení se ale zrovna označit nedá. Stejně tak nejspíš nezapadne do vkusu divákům, kteří dávají přednost přímočarým příběhům.
Očima Anny Kottové: Text Vladimirovy děvky je pro herce skutečně náročný. Skýtá mnoho pastí a míst, kde se herec může snadno splést. Přestože jsem Michalu Dlouhému z důvodu špatné artikulace zpočátku nerozuměla, zdálo se, že on i David Punčochář mají text pod kontrolou.
Moji pozornost připoutala především Martina Krátká jako němá pomocnice. Přestože neřekla ani slovo, pohybovala se po scéně roztřeseně jako uzlíček nervů, ale přesto silná. Díky dlouhým havraním vlasům, které jí padaly do obličeje, vypadala jako Samara z filmu Kruh a vynikala v panoptiku roztodivných postav. Místy velmi složitá inscenace klade také vysoké nároky na pozornost diváka. Jakmile se zamyslíte, unikne vám důležitá informace nebo se v ději ztratíte úplně.
Hodnocení: 80 %
Herecké obsazení dopomáhá navodit poněkud drsnou atmosféru. Děvčátko, které vzhledem připomíná Samaru z Kruhu, hraje roli zranitelného a ubližovaného stvoření. Pro dokreslování charakterů ale příliš prostoru nezůstává. Hra se zabývá tím, co se událo a jak.
Podivné dívence se málokdy dostalo slušného zacházení.
Kulisy dovedou skvěle vtáhnout a přenáší publikum do hostince podivného vzezření. Kostýmy dohrávají situaci nezvyklými nápady i naprostými detaily. Mezi tyto osobité prvky patří i temné vlasy v obličeji oné děvky. Ze začátku se mohou konverzace zdát mírně rozvláčné, obohacuje je ale notná dávka humoru. Scénář se brzy rozjede a představení bez přestávky velmi rychle uteče.
Vladimirova děvka, Švandovo divadlo, autor: Jan Kratochvíl, režie: Dodo Gombár, hrají: Michal Dlouhý, David Punčochář, Miroslav Hruška, Tomáš Pavelka, Petra Hřebíčková, Filip Čapka, Jaroslav Šmíd, Klára Cibulková, Marek Pospíchal, Patrik Děrgel, Martina Krátká, Lenka Nová j.h., Matej Benko j.h./Kryštof Pobořil j.h
Hodnocení: 70 %
