Kladenské divadlo uvedlo premiéru původní hry Tomáše Svobody Srnky a opět nezklamalo diváky očekávající místy drsný, ale svěží humor. Mladším divákům do patnácti let hra přístupná není.
Čtyři náhodné příběhy, jedno prapodivné setkání Zdroj: MDK
Divadelní soubor stále okupuje malé Divadlo Lampion, ale zdejší inspirační půdu využívá naplno. Díky menší scéně vynikne hra Srnky, která spojuje příběh několika lidí, jejichž osud se protne díky absurdním náhodám.
Pokud si připadáte na tomto světě sami kvůli nějakému komplexu, zajděte si na Srnky a uvidíte, že v tom nejste sami.
Nejprve se diváci seznámí s dirigentem Petrem (Štěpán Benoni), který při autonehodě přijde o svá víčka. Místo nich dostane plastové protézy, které klapají, což se s jeho prací absolutně neslučuje.
Na cestě do Ostravy se setkává na dálnici (ano, také cestu dálnicí zažijete velmi autentickou) s mykologem Patrikem (Jaroslav Slánský) a začínají se dít prapodivné věci.
Při návštěvě Srnek zjistíte, že je dobré si dát pozor na úředníka finančáku Karla (Karel Janýz). Vsadila bych se, že po zhlédnutí představení si toho svého budete považovat jinak. A také, že nezaměstnanost nemusí vést jen k lenošení, ale naopak k destrukci čehokoli.
Srnky nepatří mezi komerční hry a jejich humor či poetika doznívá u každého diváka velmi subjektivně. Pozitivně vyzní zmíněná scéna Divadla Lampion, která hru posouvá do komorního a lehce alternativního duchu, což hře svědčí. Na hercích je vidět, že si užívají role a tím se celá neskutečnost příběhu přetransformovává v celkem uvěřitelnou realitu.
3D obrázky byly kdysi velkým hitem, na Srnkách si je připomenete
První třetina hry se lehce táhne a chvíli trvá, než se správně rozjede, ale když už zařadí nejvyšší rychlost, velmi svižně ji udržuje. Jak už jsme u kladenských divadelníků zvyklí i zde se pilně zapracovalo na scéně, dekoracích a kostýmech, které vzájemně ladí. Pestrobarevnost stejně jako hra velmi přitahuje pozornost.
Pánská volenka
Na Srnkách se podílejí také ženy ze souboru, a to Šárka Opršálová, Zuzana Mixová nebo Lenka Zahradnická, ale v tomto případě spíše kolegům sekundovaly. Přesto se hezky postaraly o králíčky, které si jako srnky s sebou přinesly na jeviště, aby s nimi plnily přání svým svěřencům.
Štěpán Benoni (Štěpán ze seriálu Ulice) a jeho klapající víčka zaslouží obdiv, protože vždy se najdou diváci, kteří budou kontrolovat, jestli klapou správně. Svého dlouhovlasého dirigenta vystihl lehce karikaturně, ale s příjemnou grácií. Jan Vlas se po roli v Dámském krejčím nejspíš trochu zasekl ve stylizaci a i v Srnkách předvádí lehce neurotického a nově po sexu plačícího muže, u kterého nevíte, zdali jej litujete nebo odsuzujete.
Když potkáte kouzelnou srnku s králíčkem, dejte si pozor na to, co si přejete
Velmi originální scénář Tomáše Svobody pod dramaturgickým dohledem Petra Kolečka dostává správnou dynamiku a nejen kladenští diváci mají štěstí, že si mohou vychutnat i takovou absurdní hru, která byla oceněna před pěti lety Radokem v dramatické soutěži.
Srnky
Městské divadlo Kladno
Autor: Tomáš Svoboda
Dramaturgie: Petr Kolečko
Hrají: Štěpán Benoni, Jaroslav Slánský, Jan Vlas, Petr Pěknic, Zuzana Mixová, Lenka Zahradnická, Jan Krafka, Šárka Opršálová, Karolína Nižníková, Lucie Roznětínská
Hodnocení: 70 %