4 fotky 
Ema a Eli přizvaly diváky k několika svým obědům. Nechaly nás tak nahlédnout pod pokličku pracovních i soukromých vztahů, ukázaly nám něco ze svého dětství i současného partnerského a rodinného života.
Emu a Eli obsluhuje velmi pozorný číšník Zdroj: Divadlo Kampa
Nová autorská hra Nataši Burger a Vladislavy Kužílkové Ty dvě, které obědvají se odehrává v malé restauraci, kde se ženám při každém obědě věnuje velmi ochotný číšník. Je milý, pozorný, má krásné ruce a zajímavé oči, ale stále mlčí. Nicméně upovídané přítelkyně si vystačí i bez něj, stačí jim, když cítí jeho pozornost.
Číšník zastává mimo postavy i funkci střihu. Zvukovým znamením mění děj, přenáší Emu a Eli do jiných prostředí, kde se divák dozví více o jejich momentálních náladách, něco z jejich dětství i o současné rodinné situaci.
Nepřehlédněte: Casanova hraje všemi barvami
Za doprovodu číšníkovy kytary pak obě ženy představují své partnery. Obra, kterého nikdo nevidí, a přítele na telefonu. Postupem času, jak se přítelkyně poznávají, svěřují si stále niternější pocity a prožitky.
Ema nemá nejlepší vztah ani se svou matkou, ani s nadřízenou
Divák se tak dozví, že obě sužuje nehodnotný partnerský vztah. Ema si partnera jen vysnila ve svém zoufalém osamění. Eli pro změnu vkládá naděje do vztahu se zákazníkem, který ji považuje pouze za zboží.
Číšníka si ženy velmi oblíbí
Obě jsou tak velice vděčné číšníkovi za jeho pozornost. Kdo by se nechtěl cítit výjimečný a žádaný. Proto každý číšníkův pohled vzbuzuje u obou až pubertální projevy štěstí.
Celá inscenace ve své podstatě poukazuje na mezilidské vztahy, a to především na ty nefunkční nebo nehodnotné. Takové, ve kterých si nejsou lidé vzájemně partnery, ale tak nějak jsou nuceni fungovat vedle sebe.
Čtěte také: Lucrezia Borgia v muzikálu láme srdce
Eminy příhody s novou nadřízenou jsou modelovým příkladem nešťastného pracovního prostředí. Zrovna tak její vztah s matkou působí negativně. Ty dvě spolu komunikují, ačkoliv se vlastně vůbec nevnímají. Tato bariéra je velmi dobře naznačena stolem. Na jedné jeho straně sedí matka a hledí do prázdna, kde tušíme Emu, na druhé straně pak Ema stojí nad prázdnou židlí.
Zpočátku si ani Ema s Eli nedokáží naslouchat
Velmi nesourodě působí z počátku i přátelství Emy a Eli. Při prvním obědě každá mluví o svých vlastních problémech a jako by se vzájemně vůbec neposlouchaly. Časem si ale dokážou naslouchat a zjišťují o sobě navzájem důležité informace, díky kterým se sbližují.
Důkazem toho, že naslouchat se vyplatí, že jen tak dokážete komunikačnímu protějšku nabídnout adekvátní zpětnou vazbu, je i číšník, který řekne jedno jediné slovo za celé představení. Na konci nabídne ženám dezert. Na základě jejich běžného chování na obědech vytuší, že jejich poslední společný oběd by nebyl úplný, pokud by jej nezakončily sladkou tečkou.
Ačkoliv zpočátku působí hra poněkud chaoticky a zmateně, postupně se divákovi dostává cenného poselství. I v dnešní hektické době je potřeba věnovat svým partnerům pozornost a naslouchat, jinak žádný vztah nikdy fungovat nebude.
Ty dvě, které obědvají
Divadlo Kampa
Autor: Nataša Burger a Vladislava Kužílková
Hrají: Nataša Burger, Vladislava Kužílková a Andraž Polič
Hodnocení: 80 %
