8 fotek 
V pražské Hybernii se uskutečnila premiéra rekonstruovaného baletního muzikálu Lucrezia Borgia. Od svého posledního uvedení v roce 2005 se leccos změnilo. Na konci cesty je ale komplexní dílo a černý kůň české muzikálové scény.[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/lucrezia-b-premiera/|width=660]
Poté, co se za muzikálem Dracula uzavřelo víko rakve, Hybernia dlouho neotálela a pod křídly producentky Emy Krahulíkové pustila na jeviště Quasimoda a zmiňovanou Lucrezii.
Muzikál Petra Maláska nevězí pod stínem jiného současného či minulého hybernského díla. Umělecky a emocionálně silná podívaná rozhodně není žádná komerční tryzna. Ze všech žánrových výtvorů se široko daleko Lucrezia Borgia zřejmě nejvíc přizpůsobila tomu, jak by měl skutečný muzikál vypadat. Inscenaci režíroval Libor Vaculík.
Rozporuplná Lucrezia
Lucrezia z rodu Borgiů byla postava skrývající v sobě vodu i oheň. Pod povrchní slupkou (a pár dalšími) intrikánství je ukryta nešťastná osoba.
Někomu by mohla evokovat osudem zkroušenou Moll Flandersovou ze stejnojmenného románu Daniela Defoea nebo trochu sobeckou, ale zároveň nepochopenou Tolstého Annu Kareninu. Nejhříšnější součást jejího nitra pak připomíná vychytralou vražedkyni Velmu Kellyovou z broadwayského muzikálu Chicago.
Zlo nabývá na četnosti Zdroj: Tomáš Martínek, DH
Lucrezia s nimi spadá do klubu žen, pro které se žití stalo kvůli tlaku dogmatické společnosti mohutným břemenem.
Nejopravdovější muzikál
Zpěv, herectví, tanec. Disciplíny, jež by měly být tradiční muzikálové osnově svaté. Je to sice klišé, které je však třeba zdůrazňovat. Inscenace z prostředí renesančního Říma toho dbala.
Bohatství Maláskovy hudby se skrývá v rozmanitosti a precizní flexibilitě. Rozjímavé skladby s propracovanou melodickou skladbou střídají jednodušší písně s úderností. Jejich nálada je proměnlivá a rytmická pestrost je také kladem.
Očima Ivety Svobodové: Lucrezia Borgia předvedla, že i Praha umí vytvořit skvostný muzikál. Rezonujicí hlas Basikové by stačil k zážitku sám o sobě, ale kompaktně ho doplňují zejména taneční výkony baletního souboru ND. Krom mimořádné taneční složky patří obdiv i choreografii, která si výtečně poradila s plochým a příliš nevýrazným prostorem Divadla Hybernie. Unikátnost dotváří protagonisté, kteří víceméně hrají a zpívají, nikoli naopak. Uhrančivá atmosféra vtáhne do nelítostného děje osudů rodiny Borgiů natolik, že případné technické selhání budiž shovívavě prominuto.
Hodnocení: 90 %
Většina melodií jde ruku v ruce s děním na jevišti. Vystihuje rozpoložení postav a působí neuvěřitelně živelně. V některých momentech se v písních objevuje taková míra naturelu, jako by ani herci nepěli kvůli představení, ale prostě se potřebovali vyzpívat z nějaké chmury či z nešťastné lásky.
Hudební složka patří k silným stránkám Lucrezie. Nemá podbízivou podobu, ale přesto dovede pohltit. Je vytvořená s nesmírnou zodpovědností a do muzikálu citlivě zapadla.
Lucrezia je žádanou ženou
Hhudba spolu s texty Václava Kopty bude těžko hledat v ostatních muzikálech soupeře. Společně nabízí libozvučný požitek, jímž se může pyšnit málokteré původní české dílo.
Jedinečné taneční umění
Zpěv většina tradičních protagonistů u nás zvládá bez problémů, herectví také obstojně, ale tanec bývá kamenem úrazu. V tomhle sehrál důležitou roli baletní základ z původní verze Lucrezie.
Účinkuje zde hned několik baletních umělců. Postava Lucrezie má kupříkladu sama svou čistě taneční alternaci, přičemž se obě Lucrezie pravidelně střídají. Celkově si pak čas strávený před diváky rozdělí téměř rovnoměrně. Taneční role se na premiéře zhostila Kateřina Rejmanová-Benešová, kterou byla potěcha sledovat.
Jde do tuhého
Na pódiu se objeví ještě několik dalších sólových tanečníků. Jedním z nich je Daniel Bič, který se propůjčil postavě Pedra, Lucreziina milence. Dále Miloslav Šturc jako Alfonso, druhý manžel Borgie.
Nezanedbatelné jsou také alegorie zla. Tanečnice, které zlo znázorňují, přibývají na scénu stejnou měrou, jako se stupňují hříchy. Mohou připomínat krvinky z muzikálu Dracula.
V umění pohybu nebodovali jen sólisté a dobře organizovaná company, ale i většina představitelů hlavních rolí se činila.
Basiková vládne, ale není jediná
Role Lucrezie vyžadovala někoho opravdu výrazného. Dostala ji, stejně jako v prvním nastudování, Bára Basiková.
Byť od jejího narození uplynulo už bezmála půl století, stále ji zdobí fantastický sytý hlas, který rezonuje v celém prostoru. Při premiéře jí v jedné z hlavních písní hlas přeskočil, ale to bylo jediné patrnější negativum. Hned v další pasáži dojem napravila.
César Borgia v příznačné pozici
Basiková je výrazná i herecky. Tvář milující ženy se plynule prolíná se skrytým charakterem potvory. Jednou se zdá Lucrezia silná, podruhé je ztrápená a žije v beznaději.
Co se týče pohybové stránky, v drtivé většině Basikovou zastupuje taneční alternace, vzhledem k obtížným kreacím ale nebylo zbytí.
Vedle nejzářivější hvězdy inscenace se nesluší zapomenout na hlavního záporáka a bratra Lucrezie, Césara Borgiu alias Zbyňka Frice. Pěvecky je na hodně vysoké úrovni. Hraní mu také jde dobře, ale poloha sobeckého despoty mu zůstává v průběhu celého děje, a tím je Fricova role jednodušší. V tanci na sobě ale opravdu zapracoval.
„Svatý“ otec čeká na poslední soud
Druhého bratra Lucrezie a zároveň jejího milence, Juana Borgiu, ztvárnil Tomáš Beroun. Co do zpěvu a ani pohybově nepokulhával za svým divadelním bratrem. Tomáš Beroun měl při premiéře smůlu, když byl Zbyňkem Fricem nešťastnou náhodou zraněn mečem do ruky.
Bažanti mezi mazáky
Vilného papeže Alexandera VI. z rodu Borgiů se zhostil Vladimír Marek. Ač nemá tolik prostoru, figuruje v několika významných momentech inscenace a svůj specifický hlas dovede prodat. Navíc k jeho výkonu přispěl fakt, že je hercem z povolání.
Prvního manžela Lucrezie, Sforzu, si zahrál a zazpíval Martin Šemík. Svým kolegům rozhodně nedělal ostudu a působil jistě se zachováním slušné úrovně.
Chlípná intrikánka získala další zářez
Poslední výraznou postavou muzikálu a v životě Lucrezie Borgie byl mladík Pietro, který se objevil až ve druhé půli. Štěpán Klouček v jeho těle začal trochu nejistě. V průběhu se zlepšil, ale na roli nemá dostatečně vyzrálý hlas. Perličkou je, že vypravěče se zhostil Michael Kocáb.
Herecké, respektive taneční, obsazení je v inscenaci nezvykle kvalitativně vyvážené. Objevila se v něm i řada talentů. Režisér očividně umí ze všech svěřenců vyždímat maximum, a to po všech stránkách. Nikdo tak nezůstává v pozadí.
Pompézní podívanou nečekejte
Prostory Hybernie nenabízí tolik možností pro řádění scénografů. Do jisté míry nastává sterilní prostředí. Výtvarná složka Lucrezie Borgie je schematická. Spoléhá se na drobnou náznakovost, ilustrující momentální atmosféru. K půvabům patří znázornění moře prostřednictvím modrého rozvlněného plátna. Z minima se opět vytěžilo maximum.
Kostýmy si zaslouží pochvalu
Se světly si tvůrci hrají rádi, avšak výsledek je mydlářovský. Mnohdy byla světla přehnaně rozdivočelá a všechny barvičky v součtu vytvářely kompletní barevnou paletu. Zbytečně. Chyběla větší ukázněnost. Diskotékový charakter divadlu málokdy svědčí.
Koncept výtvarné složky je načrtnutý tak, aby se jeviště využilo co nejlépe. Tvůrci se nesnažili cpát mezi umělce přemíru nadbytečných kulis. Spolehli se na vlastní fantazii a rafinovanost. Rozhodně neostrouhali.
Nádherné renesanční kostýmy Romana Šolce se také řadí k mnoha dalším kladům. Je třeba ocenit, že se pokusil napodobit dobové italské odívání. Alternativní provedení zavánějící postmodernou by zřejmě nebylo to pravé ořechové.
Mnozí rádoby konkurenti se mohou jít zahrabat
Za Lucrezií Borgií byl nechán kus práce. Je málo věcí, jež by stálo za to vytknout. Skvělá hudba je podpořená nadprůměrným tancem a výbornými herci, mezi nimiž je mládí s citem smícháno se zkušeností.
Tvůrčí tým, který stál za zrodem inscenace, si byl jist tím, že nevytvoří pozlátko v podobě dechberoucího prostředí. Spolehl se na vlastní inteligentní invence, položené na pevných základech kreativity Petra Maláska. Výsledkem je jeden z nejlepších muzikálů, co se kdy na českých divadelních kolbištích objevil.
Lucrezia Borgia
Divadlo Hybernia
Režie: Libor Vaculík
Hudba: Petr Malásek
Obsazení: Bára Basiková/Iva Marešová, Zbyněk Fric/Csongor Kassai, Tomáš Beroun/Tomáš Savka, Vladimír Marek/Ladislav Županič, Martin Šemík/Jiří Zonyga, Štěpán Klouček/Roman Tomeš, Kateřina Rejmanová – Benešová/Zuzana Susová
Hodnocení: 80 %
