Tři různá divadla, tři herci a tři premiéry se spojili v jedné inscenaci s názvem Léčitel. Herci zkoušeli monology odděleně a sešli se až na premiéře. Na inscenaci je to znát.
[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/lecitel-divadlo-v-celetne/]
Markéta Haroková a první premiéra patřily ostravským Bezručům. Další premiéru sehráli v ústeckém Činoheráku, odkud přišel Matúš Bukovčan. Trojici uzavřela pražská Celetná. Tu v ansámblu pomyslně zastupoval šéf spolku Kašpar Jakub Špalek.
Zázračný léčitel Francis Hardy stojí uprostřed víru událostí. Jako první ze tří postav vypráví divákům útržky ze svého života. Nabízí svůj pohled na ženy, rodinu a pracovní úspěchy. Při tom si pobroukává jména vymírajících irských vesnic.
Tři hrdinové si v příběhu sem tam něco přibarví. Zdroj: Michal Hladík, DvC
Jakub Špalek v roli Hardyho dominuje hlasovými prostředky. Správným důrazem a intonací přidává postavě na vážnosti. Naopak hereckým projevem zaujmout nedokázal. Jeho paleta skrývá příliš málo barviček.
Jakoby si ale potřeboval osahat domácí jeviště a připravit si půdu pro finální část, kdy uzavírá tajemný příběh plný smrti. Podruhé, když se Špalek na scéně objeví, zlepší pohyb po jevišti a zvýrazní gestikulaci. Nedostatky v mimice tak upozadí.
Herectví Jakuba Špalka má pomalejší rozjezd
Paní Hardyová představuje zázračného léčitele ze svého pohledu. Vyprávění se prolíná a zároveň doplňuje. Každá z postav si ale k němu něco přidá a něco ubere.
Očima Evy Síčové: Čistá kompozice Léčitele mi příjemně osvěžila nynější divadelní scénu. Filipu Nuckollsovi se podařilo vyprávět příběh skrze tři postavy neuvěřitelně poutavě, i přes minimalistickou scénu.
Tak trochu jsem si připadala jako v menším divadle někde v New Yorku, kde se bez zbytečných příkras dívám do tváře hercům a jejich slova nejsou zabalena do zbytečných rekvizit. Trojice rozmanitých charakterů do sebe zapadá jak zoubky převodovky a čistá jízda bez výmolů se mění pouze podle řidiče.
Hodnocení: 90 %
Markétě Harokové chybí hlasová dynamika, kterou disponuje Špalek, zato barvitější výrazy vás tak rychle neomrzí. Dokáže v momentě změnit grimasu ze šťastné do plačtivé a následně do naštvané, to vše s emotivním nádechem.
Haroková předvedla emotivní výkon
Hardyho agent přidává svůj příběh do mlýna. Díky Teddymu si ještě více začnete uvědomovat a spojovat známé momenty, které jste slyšeli z úst předchozích postav – mrtvé dítě, narovnání prstu.
Matúš Bukovčan díky vtipnému textu, který se objeví poprvé a naposledy, a výraznější gestikulaci připomíná místy one man show Na Stojáka. Napomáhá k tomu, pro některé možná rušivá, čechoslovenština. S každým slovem jsem čekala, zda Bukovčan nesklouzne k jazyku našich sousedů. Komická poloha, kterou jako jediný má, mu ale sedí.
Scéna plná prázdných židlí a uprostřed perlil Matúš Bukovčan
Ačkoliv celek, kromě scény, nepodtrhují světla, kostýmy ani hudba, herci utáhli inscenaci s lehkostí. Poutavě zvládnout monology, zvlášť když se na jediného herce soustředí veškerá pozornost, patří ke královským disciplínám. Všichni tři v náročné zkoušce obstáli.
Přesto by inscenace potřebovala dopilovat. Chyběly jí odvážné a dynamické momenty. Stejně jako u první premiéry v Celetné dostihla Léčitele statičnost.
Léčitel
Divadlo v Celetné, Divadlo Petra Bezruče, Činoherní studio
Autor: Brian Friel
Režie: Filip Nuckolls
Hrají: Jakub Špalek, Markéta Haroková a Matúš Bukovčan
Hodnocení: 60 %