3 fotky 
Mezinárodní workshop festival ProART má za sebou svůj jedenáctý ročník. Poslední dva červencové týdny v Brně a v Praze nabízel zájemcům o umění workshopy z oborů tance, herectví, zpěvu, fotografie, klavíru a smyčcových nástrojů. Účastníci oceňovali přístup lektorů – vysoce profesionální a zároveň příjemně lidský.
Workshop Ivy Bittové se konal v evangelickém kostele Jana Amose Komenského v Brně. Zdroj: ProART
Brněnský festival čítal jedenadvacet workshopů, které vedli pedagogové z Česka, Slovenska, Rakouska, Německa, Izraele, Švýcarska, USA a Velké Británie. Největší účasti dosáhla pěvecká masterclass Ivy Bittové, kterou navštívilo třicet studentů z celé Evropy.
Specialitou festivalu byly tzv. searching projekty, tedy intenzivní workshopy, jejichž výsledkem bylo představení na prknech brněnského Divadla na Orlí. Neil Paris z Velké Británie společně se svými frekventanty workshopu tanečního divadla vytvořil představení, které se opíralo o individuality účastníků a o ústřední téma festivalu Tělo jako hlas, slovo jako obraz. Herečka Hadivadla Kamila Valůšková zase nazkoušela v rámci hereckého searching projektu Svatební košile Karla Jaromíra Erbena.
Pražský ProART oproti tomu hostil čtrnáct pedagogů z Česka, Slovenska, Rakouska, Německa, Slovinska a Malajsie a nabízel patnáct workshopů. I zde vyvolení studenti získali možnost předvést veřejnosti, co se naučili. V experimentálním prostoru NoD tedy zazněli písně účastníků masterclass Báry Basikové a k vidění byla představení tanečního searching projektu Evy Klimáčkové a hereckého searching projektu Lucie Ferenzové.
Festival se také prezentoval bohatým divadelním programem, který obstarala jak pořádající ProART Company, tak hosté z různých koutů světa.
Za nejoriginálnější inscenaci osobně považuji You Make Remake z dílny izraelské choreografky Renany Raz. Renana se inspirovala serverem YouTube. Diváci se nestačili divit, co všechno se dá na této stránce najít a jak překvapivě a obohaceně se videa dají realizovat na jevišti.
V inscenaci YouMake ReMake vtipné momenty střídaly chvíle, při kterých běhal mráz po zádech.
Další skvělý kus – Büchsenlicht – z dílny německé tvůrkyně Bärbel Stenzenberger interpetoval Olaf Reinecke. Jeho osobité sólo zachycovalo pocity tanečníka a nahost duše ve světle reflektorů.
Vynikajícím počinem byl taktéž projekt Motion Scores tančená ProART Company. Jedná se o projekt deseti choreografů na hudbu deseti českých skladatelů k Roku české hudby. Motion Scores vznikalo přímo během festivalu a odhalilo svých osm desetin. Premiéra celého díla proběhne totiž až 8. a 9. listopadu v Moravské galerii v Brně a 12. 12. v divadlePonec v Praze. Nechme se tedy překvapit, kam se tato originální produkce vyvine a čím nás ProART opět překvapí.
S hudbou českých skladatelů si v taneční inscenaci Motion Scores museli poradit choreografové z různých zemí, například z Velké Británie či Německa.
Letošní ročník tohoto největšího českého workshop festivalu totiž rozhodně stál za to – umělecky a především lidsky. A to je v dnešní době silný potenciál.
Festival ProART, 11. ročník
