3 fotky 
Stephen Baxter vytvořil vizi budoucnosti, ze které až zamrazí. Skutečně náš svět zanedlouho zmizí pod vodní hladinou? Nebo je to jen další čtivý příspěvek k blížícímu se roku 2012?
Ilustrace na obálce knihy Autor: Bohumil Fencl
Stoupání hladiny moří, skleníkový efekt, tání ledovců. To jsou problémy, se kterými se každý ve zprávách či varováních ekologických aktivistů setkává co chvíli. Dokáže si ale nezainteresovaný čtenář představit, co by skutečně po zatopení mořského pobřeží následovalo? V jaký hrůzostrašný kolotoč tragických a nezvratných událostí by se toto vše mohlo proměnit? Stephen Baxter, jako zkušený autor hard sci-fi, si to nejen představil, ale problém dopodrobna prostudoval a rozpracoval, aby se o své poznatky nakonec podělil se svými čtenáři.
Tragická vize budoucnosti pro neplavce
Děj knihy se odehrává v letech 2016 až 2052, kdy dochází k zatopování stále větší a větší plochy souše. Zlomové události, kterým čelí celé lidstvo, ke čtenáři přicházejí na pozadí životů několika hlavních postav. Lily s rodinou, Helen se svou dcerkou Grace, Gary a Pierse. Tito lidé byli po několik let drženi jako rukojmí fundamentalistů ve Španělsku, bez jakéhokoli kontaktu s okolním světem. Jejich očima se čtenář dívá na změny, které nastaly během uvěznění a s nimiž se musí po osvobození sžít. Dalším hlavním protagonistou příběhu je podnikavý miliardář a vizionář Nathan Lammockson.
Právě jeho společnost v úvodu ostatní hrdiny osvobodila a s ním a jeho projekty jsou až do konce svých dnů nějak spojeni. Protože tím hlavním faktorem, jenž ovlivňuje Zemi a život všech jejích obyvatel, je počasí a stoupající hladina vod, sleduje jej i čtenář a před očima se mu odvíjí snaha zachránit co nejdéle co největší část civilizace a nakonec alespoň holý život.
Samá voda, hoří
Přestože by se mohlo zdát, že téma zalití pozemské pevniny vodou není příliš původním a nosným námětem, není to pravda. Obliba katastrofických příběhů je obecně známa, a pokud lze obrazy o konci světa zabalit do efektní podoby aktuálních ekologických problémů, má autor vyhráno. Kniha vsadila na současné celosvětové problémy a obavy. Představy o jejich následcích pak dovedla až k nevyhnutelnému apokalyptickému vyvrcholení.
Přestože má Potopa jako fenomén zcela jasné a zřetelné paralely k té první, biblické, autor se k těmto souvislostem příliš neobrací. Pokud se na ni čtenář podívá jako na ostatní katastrofické příběhy, které vedou ke zničení naší civilizace a života na Zemi vůbec, vidí, že je předkládána spíše jen jako kulisa ke konkrétním lidským příběhům. Jen těžko by se mohl ztotožnit se stovkami milionů trpících obyvatel naší planety v zaplavovaných oblastech, snažících se zachránit to nejnutnější ze svých domovů či hledajících ve větrné smršti své nejbližší.
O mnoho přirozenější je brát tyto události jen jako pozadí. Jako dokreslení životních příběhů bývalých rukojmí snažících se v šílených událostech postupující katastrofy zkontaktovat jeden druhého, či najít své ztracené dítě. A přestože čtenář ví, že okrajové události, které tu a tam při líčení jejich příběhů zahlédne, jsou jen slabým odvarem toho, co se děje v globálním měřítku na celé Zemi, prožívá je naplno a bojí se vlastně právě jen o těchto několik postav. O miniaturní zlomek z miliard obětí, které si celosvětová potopa vyžádala.
Dalším autorovým skvělým nápadem bylo šikovné propojení hlavních postav s megalomanským dobrodincem lidstva, Lammocksonem. Díky němu může být čtenář přítomen téměř každému velkému předělu ve snaze zachránit přežívající obyvatele zkoušené Země a postava mu může ukázat i pátrání po možnostech, jak situaci řešit, či mapování postupující katastrofy. Tento konec civilizace však v sobě nese také slabou naději. Naději v to, že i když se možná nikdy neobnoví ve své původní podobě, má lidstvo šanci na přežití.
Děj knižního příběhu se v mnohém velmi podobá nespočtu literárních a zejména filmových katastrof. Ať již se jedná namátkou o 2012, Den poté či Potopu a samozřejmě nesmí býti opomenuta ta první zmínka o celosvětové potopě, jež je na stránkách Bible. Kniha však, na rozdíl od jmenovaných filmových zpracování a spousty dalších, jde mnohem dále. Nezastavuje se na půli cesty a do nejmenších podrobností mapuje a názorně ukazuje, co by se za daných okolností pravděpodobně skutečně dělo. Nezastaví se po obvyklé záchraně těch několika šťastných přeživších či celé naší planety. Svědčí to o pečlivém prostudování daného námětu a jeho serióznímu vědeckému zkoumání. To pak dodává knize mnoho na reálnosti.
Potopa je poměrně čtivá, přestože na několika místech příběhu maličko ztrácí na tempu. Obavy o hlavní hrdiny a zvědavost, kam to všechno vlastně povede a jestli se proudy vod nakonec přece jen nezastaví, čtenáře přes ně ovšem bez problému převedou. Přestože se kniha dá zařadit k čistokrevné sci-fi, je její děj natolik realistický a aktuální, že zaujme i čtenáře zvyklé na jiný literární žánr, aniž by si změny vůbec všimli. Jediným problémem možná zůstává, že je pak v běžném zpravodajství najednou budou mnohem více zneklidňovat příspěvky o lokálních záplavách, vlně tsunami nebo hurikánu se zemětřesením.
Název originálu: Flood
Český název: Potopa
Autor: Stephen Baxter
Překlad: Radim Klekner
Obálka: Bohumil Fencl
Počet stran: 353
Vazba: vázaná
Rozměry: 215 x 158 mm
Vydal: BB/ art, Praha 2011
Doporučená cena: 299 KčHodnocení: *** (60 %)
