2 fotky 
Ta věta má celkem 913 slov a je na čtyřech stranách. „Potřeboval jsem popsat smrt matky hlavního hrdiny. Popsat smrt je vždy těžké,“ říká o své nové knize Pergameny spisovatel a novinář Jaromír Štětina.
Štětina v novém románu Pergameny vypráví příběh čtyř přátel z hnědouhelného dolu. Zdroj: Nakladatelství Portál
Spisovatel Jaromír Štětina opět využil své letité zkušenosti a z jeho pera vznikla další kniha. Tentokrát se jedná o román Pergameny s podtitulem Román o čtvrtém přikázání. A právě téma cti otce svého i matku svou se rozprostírá v Pergamenech od začátku až do konce.
Když je ouvej…
„Všechny postavy jsou spojené čtvrtým přikázáním. Když je ouvej, tak si vzpomenou na mámu. A to je hlavní poselství knihy, cti otce svého i matku svou,“ vysvětlil Štětina.
Štětina v novém románu Pergameny vypráví příběh čtyř přátel ze severočeského dolu Maxim Gorkij. S prací v dole má ostatně sám vlastní zkušenosti, což se v knize často projevuje. A jak přiznává, nejvnitřnější pohnutkou k napsání Pergamenů byly právě jeho zážitky.
„Vzpomínal jsem na velkodůl Maxim Gorkij a na ty, kteří tam se mnou pracovali. Hlavním motivem byl můj šéf. Když do Československa v roce 1968 přišla sovětská armáda, řekl, že si nechá narůst vousy, a oholí si je, až odjede poslední sovětský voják. A on to vydržel celá ta léta.“
Pergameny tak podle Štětiny mají promlouvat za tisíce a tisíce bezejmenných hrdinů, kteří nedovolili, aby u nás komunismus vydržel. Zasloužili se o to, že nerozum neklesl pod kritickou mez. Zároveň jsou Pergameny příběhem o ztroskotancích, podrazáctví, znásilnění, víře v lepší budoucnost, Československu 70. a 80. let, emigraci i národní identitě.
„Nedávno jsem si uvědomil, že jsem napsal dělnický román. Pergameny totiž jsou hornickým románem. Někdy si připadám jako Marie Majerová,“ podotkl Štětina s úsměvem.
Silné ženské postavy
Štětina také prozradil, že ženské postavy se mu psaly nejlépe. „Jako kdyby mi to přímo diktovaly. Mám je rád, jsou to velmi silné ženy.“ A silnou ženou je i Josefa Marie, matka hlavního hrdiny Ogara Charlieho, které Štětina věnoval větu o 913 slovech. „Lidé si před smrtí promítají celý život. Musel jsem ho zachytit, proto vznikla věta na čtyři strany,“ dodal Štětina.
Může se zdát, že román Pergameny je výpovědí na vážné téma, o nelehké době našeho národa. Štětina však ve svém příběhu používá často nadsázku, humor i ironii. Proto se mu daří příběh příjemně a uvěřitelně odlehčit.
„Nejraději mám příhodu, kdy ve Dvoře Králové nad Labem uteče ze zoologické zahrady lev a nikdo neví, co má dělat. Nakonec to vyřeší vedení města tím, že povolá lidové milice,“ uzavřel Štětina.
