6 fotek 
!Profil autora!Míla Linc, nenápadný smíchovský knihovník, ve volném čase spisovatel. Napsal spoustu povídek a jeho tvorba se objevila v sedmi Drakobijcích. Svůj zájem o fantastiku šíří mezi prostý lid menšími knihovnickými cony, které často pořádá, ale třeba i příručkou pro začínající spisovatele a Pány jeskyně Středověký svět. Má rád Tolkiena, sedmnácté století a značku piva Dačický.
Miloslav Linc. Nejen psaním živ je člověk Zdroj: roggy.dobrodruh.net
Míla Linc se narodil roku 1982 v Praze. Už od malička měl rád pohádky a bavilo ho číst si, jak rytíři bojují s draky pro záchranu království. To byl vlastně jeden z důvodů, proč se pro kariéru spisovatele fantasy rozhodl. Nemeškal a svou první povídku napsal jako domácí úkol. Byla sice krátká a zčásti opsaná z časopisu, ale líbila se. Publikoval první dílo už v patnácti letech, což ho hodně motivovalo k dalšímu psaní.
O dva roky později se s povídkou Žlutý drak umístil v prvních Drakobijcích na čtvrtém místě. Hlavním hrdinou je dobrodruh Roggeveev z Dragrosu, se kterým se tehdy čtenáři setkali poprvé, ale rozhodně ne naposled. Objevuje se totiž i v ostatních dílech Míly Lince, třeba v povídce Ve jménu Boha, kterou publikoval o rok později v pořadí již druhých Drakobijcích.
Stejný hrdina se objevil i v dalších Drakobijcích, příběh nesl název Kousek lásky. Tento rok si Míla krom Drakobijců udělal čas i na sborník Kočas, do kterého přispěl povídkou CK SS. V roce 2002 uveřejnil časopis Pevnost jeho dvě další povídky, tolkienovsky zaměřené Skřety a Žlutého draka. V roce 2003 krom psaní příběhů pro Pevnost a Drakobijce Míla Linc zabrousil do oblasti komiksu, když pro tolkienovský fanzin Imladris vytvořil kreslené verze Hobita a Pána Prstenů.
O dva roky později vydal příručku pro začínající spisovatele fantasy či Pány jeskyně (DrD) Středověký svět. Krom touhy pomoci začínajícím autorům chtěl také ukázat, že spoustu inspirace pro fantasy příběhy lze čerpat z historie a že i vymyšlený svět se musí řídit nějakými pravidly. Roku 2006 se po delší době vrátil k Drakobijcům, kde publikoval příběh Děti Štěstěny. Díky úspěchu Středověkého světa vyšel v roce 2007 druhý díl, ale i nové vydání prvního dílu. A zatímco v prvním díle se čtenáři mohli dozvědět spoustu zajímavých informací o životě ve městě i na vesnici, oblékání a heraldice, tak pokračování Středověkých světů se zabývá další důležitou složkou fantasy: souboji, válkami, trestním právem atd.
Ve stejném roce se Míla Linc opět ukázal v Drakobijcích, tentokrát s dílem Ve stínu Havrana. Do posledního (desátého) dílu této série antologií přispěl hostující povídkou Přísahy mrtvým.
Po konci série se Míla Linc rozhodl posunout svoji tvorbu zase o krok dále a napsat román. Tak se taky stalo a o rok později vydal v nakladatelství Straky na vrbě (které mimochodem vydává většinu jeho tvorby) román Stín Černého hvozdu. Příběh se točí kolem vraždy hejtmana Kozího hrádku. Odehrává se v jakémsi pseudostředověku a díky tomu, že se Míla Linc vyzná v historii, má působivou atmosféru. Román byl úspěšný a sklízel veskrze nadprůměrná hodnocení.
V minulém roce se díla Míly Lince objevila třeba ve sborníku povídek ze života lidí žijících na březích Vltavy Wilth Ahwa. Dále měl hostující povídku v Žoldnéřích Fantasie, kteří jsou nástupcem Drakobijců, a také publikoval v knize Legendy: Draci. Dále Míla Linc zavítal se svou tvorbou do vod sci-fi, když napsal knihu Absolutní spravedlnost, která je již 68. přírůstkem do série Mark Stone.
V současnosti Míla Linc pracuje ve smíchovské knihovně, která je známá pořádáním menších knihovnických conů. Také se chystá volné pokračování Stínu Černého hvozdu, knihu nazvanou Mrtví muži netančí, jež by se měla na pultech objevit na konci září. Budoucí čtenáři se ale se starými postavami z předchozího románu již nesetkají. Naopak, více prostoru se dostane novým hrdinům známým ze starších prací.
Za tu dobu, co píše, si Míla Linc vytvořil vlastní styl psaní. Rád se nechává inspirovat dějinami. Kromě pedagogiky vystudoval totiž na UK i historii. Nezbývá než doufat, že nehodlá svoji kariéru spisovatele pověsit na hřebík a že se můžeme těšit na jeho další díla, ať už povídky či romány.
