4 fotky 
Napadla mě myšlenka, jak by to bylo skvělé, kdybychom nemuseli užívat žádné léky a nadávat na stav našeho zdravotnictví, platit poplatky u lékaře a prosedět nekonečné hodiny v čekárně plné vzdychajících, kašlajících a smrkajících pacientů. Přitom by stačilo tak málo. Vědět, co jíme a zdravě se stravovat.
Už Hippokrates si myslel, že strava může být lékem. Také Michio Kushi, který stanovil zásady makrobiotické stravy, věřil tomu, že správně zvolenými potravinami lze odstranit veškeré zdravotní problémy. Makrobiotika je vlastně ucelený léčebný stravovací systém vycházející z taoistické filozofie. Základem je udržování rovnováhy mezi energiemi jin a jang, které jsou podle čínské filozofie základními protikladnými silami působícími ve vesmíru.
ZÁKONY A PRAVIDLA ŘÁDU VESMÍRU
1. Všechno pochází z jednoho jediného nekonečna.
2. Vše se stále mění.
3. Všechny protiklady se doplňují.
4. Nic není totožné s něčím druhým.
5. Všechno má svůj rub a líc.
6. Čím větší je líc, tím větší je i rub.
7. Všechno, co má začátek, má i konec.
( Přírodní léčení makrobiotikou – Michio Kushi)
Síla jin je síla pasivní, ženská, zvlhčující, uklidňující, ochlazující. Jang je síla mužská, aktivní, zahřívající, vysušující, dráždící. Síly jin a jang se nevylučují, jsou na sobě závislé, jedna nemůže existovat bez druhé, navzájem se podporují, navzájem se mohou měnit a část jedné je obsažena v druhé a naopak.
Zdroj: Petra Prokopová, Topzine.cz
Podle standardního makrobiotického režimu by nejméně 50% z celkového množství stravy měly tvořit celozrnné obiloviny, převážně ve formě kaší, placek, občas i chleba, 5% z celkového množství stravy by měla tvořit polévka, která by měla obsahovat různé druhy zeleniny, mořské řasy, luštěniny, obiloviny. Každé jídlo by mělo obsahovat 20-30% zeleniny, přičemž nejvhodnější je ta, která se pěstuje v našem nejbližším okolí. Dvě třetiny z celkového množství zeleniny by měly být tepelně zpracovány a zbývající třetinu je možno konzumovat v syrovém stavu například ve formě salátu. Luštěniny a řasy pak tvoří asi 10 – 15% naší denní stravy, například fazolky adzuki, cizrna, červená čočka, sója, z mořských řas pak kombu, hiziki, wakame, nori, dulse, agar-agar, irský mech.
Vhodným nápojem je grilovaný čaj z tříletých větviček – bancha, čaj Mu (z kořenů bylin), pampelišková káva, obilné kávy, čaje z tradičních bylin, nikoli průmyslově zpracované čaje. Nevhodnými nápoji jsou aromatické nebo stimulující čaje. 1-2 krát týdně je možné podávat bílé rybí maso. Celkové množství ryb a mořských živočichů by však nemělo přesahovat 15% z celkové dávky pokrmu. 2-3 krát týdně si můžeme pochutnat na moučníku s tepelně upraveným ovocem, podmínkou je opět to, aby bylo ovoce vypěstované v našem kraji. Lidé žijící v mírném pásmu by neměli konzumovat tropické či subtropické plody a rovněž nejsou vhodné ovocné šťávy.
Při přípravě pokrmů používáme pouze rostlinné oleje a k solení mořskou sůl. Jako koření můžeme použít gomasio (20 -24 dílů lehce opražených sezamových nebo lněných semínek smíchaných s trochou opražené mořské soli), opražené mořské řasy, slané švestičky umeboshi nebo sójové omáčky shoyu či tamari. Semínka, ořechy, pražené nebo sušené luštěniny nebo můžeme konzumovat kdykoli mezi hlavními jídly. Každé sousto by se mělo nejméně 50 krát rozžvýkat, doporučuje se tři hodiny před spánkem již nejíst a při žízni během dne popíjet čistou neperlivou vodu.
Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz
Mezi potraviny jang se řadí především vejce, maso, drůbež, sýry, sůl, uzeniny, pohanka, ryby, ostrá koření, alkohol, dráždivé a stimulující pokrmy a nápoje. Potravinami jin jsou jakékoli chemické produkty, aditiva, hnojiva, drogy, léky a z potravin jsou to cukr, čokoláda, med, javorový sirup, jakékoli sladkosti a sladidla včetně umělých sladidel, dále tropické a subtropické ovoce, lilkovitá zelenina jako například brambory, rajčata, cuketa, avokádo, kyselinotvorná zelenina – chřest, špenát, dýně, dále ocet, ostrá koření a přísady, výrobky z bílé mouky a veškeré mléčné produkty.
Existuje spousta odpůrců makrobiotiky, kteří uvádějí, že díky vyloučení mléka, mléčných produktů, vajec a masa ze stravy, což se samozřejmě týká také veganů, standardní makrobiotický režim nezajistí dostatek esenciálních aminokyselin, železa, vitamínu B12 a vápníku a také díky nadměrnému příjmu vlákniny může způsobit nedostatečné vstřebávání živin, zejména u dětí. Je pravdou, že na esenciální aminokyseliny jsou bohatší živočišné produkty oproti rostlinným, avšak makrobiotický režim alespoň občas povoluje konzumaci ryb, které jsou nejen bohatým zdrojem esenciálních mastných kyselin, o které nemají makrobiotici nouzi, ale také esenciálních aminokyselin.
S vitamínem B12 je to však složitější. Dosud nebyl prokázán jeho spolehlivý zdroj z rostlinné říše. Avšak co se týká například železa nebo vápníku, tam je spolehlivých rostlinných zdrojů habaděj a nejedná se jen o špenát, při jehož zmínce si vždycky vzpomenu na spolužačku z mateřské školky, které padaly do talíře slzy jako hrachy a zelená pusinka se jí křivila v neskutečném odporu, přičemž nepomohly ani sliby soudružky učitelky, že pokud to všechno sní, bude mít svaly jako Pepek Námořník.
Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz
Velké množství vlákniny skutečně může způsobovat nedostatečné vstřebávání vitamínů a také některých léků! Náhlý a rychlý přechod z normálního stravování na makrobiotiku se rozhodně nedoporučuje. Vzhledem k vysokému obsahu vlákniny v makrobiotické stravě je důležité začínat pomalu a pít dostatečné množství vody. Kromě příznivého vlivu na trávení a vyprazdňování má vláknina také příznivý vliv na snižování hladiny cholesterolu a cukru v krvi.
Pokud se začnete stravovat makrobioticky, začnete velmi záhy na svém těle pociťovat velké změny. Jednoduše zhubnete a budete zdraví. Odborníci však striktní makrobiotický režim doporučují pouze krátkodobě, například také z hlediska redukce váhy, odstranění některých zdravotních potíží a prevence rakoviny tlustého střeva.
