Láska je droga jako každá jiná a zamilovaný člověk se chová jako ten největší narkoman. Tohle není žádná domněnka, ale fakt. A dokonce vědecky potvrzený.
Foto: Veronika Chvátalová, Topzine.cz
Láska je chemický proces, který mění hladinu hormonů, otevírá brány vnímání, vypouští smršť nejrůznějších pocitů. Člověk se chová jinak než obvykle. Člověk se chová jako blázen. Jako narkoman, který touží po jediném. Po své droze.
Pokud jsme zamilovaní, chvějeme se, buší nám srdce, toužíme toho druhého spatřit, dotýkat se ho, leckdy nám stačí se na něj jenom dívat. Dívat se na svou drogu, kterou si nemůžeme dopřát, je sice velmi frustrující a destruktivní záležitost, ale je to rozhodně lepší než sedět a zírat do prázdna.
Zamilovanost versus láska
Je však třeba rozlišit dva pojmy, chceme-li škatulkovat. Zamilovanost a lásku. Zatímco zamilovanost je právě ona narkomanie, láska je trvalý stav, kdy již došlo k rezistenci vůči droze a tělo si na ni zvyklo. Abstinenční příznaky jsou v obou případech různé a krajně individuální.
Zamilovanost je především hormonální záležitost. Může vzniknout velice rychle, ale také rychle vyprchat. Když se zažehne jiskra, může vzniknout velký požár, který vše velice rychle spálí na popel.
Existence pocitu zamilovanosti, který vzniká v našem mozku, nikoli v srdci, řídí jak pohlavní hormony, které zodpovídají za naše sexuální pudy, tak také endorfiny, noradrenalin, dopamin, fenyletylamin a oxytocin.
Foto: Martin Koubek, Topzine.cz
Hormony kůry nadledvinek (noradrenalin, dopamin, fenyletylamin) způsobují bušení srdce, případné červenání se, jakýsi stav nabuzenosti a vzrušení, chybějící únavu a potřebu milovat se nebo si povídat s tím druhým.
Podle vědců může mít polibek v této fázi zamilovanosti stejný účinek jako desetiminutový smích nebo šňupnutí si kokainu!
Oxytocin je známý jako hormon podporující produkci mateřského mléka. Způsobuje citlivost, empatii, mazlivost a uvolňuje se také při orgasmu.
Zamilovanost podle odborníků vydrží maximálně dva roky, spíše i méně. Láska je už trvalý stav, oheň v krbu, do kterého je nutno neustále přikládat, aby nevyhasl.
Láska dává člověku pocit jistoty a bezpečí. Láska už není adrenalin. Po chemické stránce se v těle milujícího člověka uvolňují vysoce návykové endorfiny, které zajišťují trvalý pocit štěstí.
