2 fotky 
Kouše to, slintá to, vraždí to, syčí to a v hubě plné břitvoidních zubů to má ještě jednu vysunovací tlamu na skutečně hluboké francouzské polibky. Kdo ani po tomhle netuší o čem mluvím, nemusí už dál číst. Zbytek se může vrhnout na tuto masivní porci vetřelčího guláše.
Roku 1979 vtrhl do kin vetřelec s velkým V, který režíroval fenomenální režisér sir Ridley Scott a od té doby nedá tato vesmírná mrcha showbyznysu pokoj. Dočkala se nejenom dalších tří filmových zpracování, ale také několika knižních publikací, počítačových her a v neposlední řadě proniklo toto kousající monstrum i do komiksu. A právě tady si užijeme vetřelců dost a dost, neboť kniha je jimi doslova prolezlá.
Omnibus znamená spojení několika různých dílů do jednoho velikého, takže se v něm dá nalézt celkem pět komiksových sérií, které na sebe volně navazují, takže dohromady vytvářejí jeden neuvěřitelně dlouhý a táhlý příběh, ve kterém dochází k neustálému sbližování lidského a vetřelčího druhu. Celý děj navazuje na druhé filmové zpracování, protože filmaři se rozhodli skvělou sérii ukončit třetím dílem, kdy Hickse a Newt, jediné přeživší z druhého dílu nechají zemřít už v úvodu a Ripleyovou na konci. Komiksový scénárista Mark Verheiden tak byl postaven před otázku, jak navázat. Učinil to oklikou, tedy prostým přejmenováním Hickse na Wilkse a Newt na Billie, a celé veledílo se tak mohlo rozeběhnout dál ve svých vlastních kolejích, už nezávisle na filmech. Znetvořený Hicks se potácí od maléru k maléru, ale je pro armádu nepostradatelný, protože jako jediný má zkušenosti s vetřelčím druhem, a proto je také povolán na další tajnou vojenskou operaci.
Celý omnibus se skládá ze tří hlavních částí, ve kterých Mark Verheiden rozehrává pomocí tří různých kreslířů přímo vetřelčí orgie, ve čtvrté vysloveně filosofuje a pátý díl – již od jiného autora – napovídá, že pokračování ságy o vetřelcích zdaleka nekončí. Tyto závěrečné části jsou sice krátké, ale svým obsahem skvěle doplňují celou knihu, přičemž velice otevřený konec dává jasně najevo, že pokračování bude a lze jen doufat, že bude brzy.
Všechny komiksy jsou založeny na poukázání na lidskou hamižnost a touhu po moci. Ač je to neuvěřitelné, vetřelec samotný nikdy nebyl ten zlý. On prostě jedná pouze tak, jak mu to je přirozené a pouze lidský pohled (většinou do vyceněných tesáků) zobrazuje vetřelce jako zlé monstrum. Není tak divu, že se stal fenoménem díky své konfrontaci svého syrového pragmatismu s lidskou hrabivostí, pletichařením a touhou po moci. Už jenom myšlenka, na které je založený díl Útočiště šílenců – využívání vetřelců coby zbraní – je směšná, protože čtenář dávno dopředu ví, jak to všechno dopadne.
Vetřelci jsou mnohem silnější než lidé se vší technikou dohromady. Oproti Homo sapiens ji nepotřebují a v jednoduchosti života vetřelců tkví také síla, kterou jejich protivníci postrádají. V celém omnibusu není žádné překvapení, které by čtenáře zvedlo ze židle. Naopak, děje komiksů se občas silně podobají filmovému zpracování se všemi klady i zápory. Zachovávají správnou ponurost, pocity bezmoci a naprosté dominance vetřelčího rodu, ale zároveň tak nenabízejí nic originálního, vše plyne v již zajetých kolejích: vetřelci zabíjejí, lidé umírají a do toho tlupa hrdinů zachraňuje, co se dá. Sice se v dílu s názvem Dívčí válka lidé dostanou až na původní mateřskou planetu všech vetřelců, a autor tak měl možnost rozehrát konečně originální novou partii s mimozemským tvorem, který ve filmovém zpracování prakticky nebyl. Má tak vlastně prostor pro zabroušení do minulosti, aby podhnil roušku tajemství, proč se jinak netechničtí vetřelci objevili na palubě mezihvězdné lodě. Aby komiksy pouze nekopírovaly stříbrné plátno, změnily se kulisy a děj se přesunul na samotnou Zemi, na kterou vetřelci také budou slintat, ale podstata příběhů je stále stejná.
Na druhou stranu je dobře, že se Verheiden nepouštěl do nějakých šílených experimentů, protože lze jen těžko odhadnout, co by z toho vzešlo. Čtenář bude na obrázcích spatřovat známé tvary útočných pušek, transportních vozidel a hlavně vždy elegantní těla vetřelců, které konečně můžeme spatřit v detailních záběrech, jaké film nikdy nenabídl. Vyceněných tesáků si užije dosyta.
Po grafické stránce lze komiksům vytknout jen velmi málo chyb. Kresba všech malířů je skutečně zajímavá. I když se liší pojetím a technikami, Den Beauvais svojí kresbou v Útočišti šílenců dokonce úplně vybočuje z pomyslného úzu celého komiksu, všechny verze se svojí kvalitou téměř rovnají a záleží jen na čtenáři, jaký styl mu více vyhovuje. Při čtení tedy nepůsobí přechod mezi styly rušivě a případná aklimatizace přichází velice rychle. Důležité je, že vetřelec je v každém díle téměř stejný, právě takový, jakého jej máme rádi.
Závěrem lze tedy říci, že vetřelčí omnibus je dílo určené nejenom pro milovníky tohoto vesmírného druhu, ale díky své přístupnosti jej bez problémů mohou číst i ti, kteří o filmové sérii jenom slyšeli. Sice z knihy nebudou mít takový požitek a chvíli bude trvat, než se adaptují, ale je téměř jisté, že po dočtení posledních stránek už se začnou shánět po filmovém zpracování. Díky hlubšímu obsahu, který nádherným způsobem zobrazje celou lidskou civilizaci konfrontací s fenoménem vetřelec, nenabízí kniha jenom bezduché střílení a orgie krve mísené s kyselinou, ale i povedenou satyru na lidskou povahu jako takovou, protože konečně před člověkem stojí něco, co by mohl považovat za svého přirozeného nepřítele. Balení v luxusním hardbacku je již povinností. Cenově se sice nejedná o lacinou záležitost, ale pro fanoušky tohoto kultu se jedná o nutnost. Označení „díl jedna“ zároveň znamená, že v budoucnu přibudou podobné omnibusy, u kterých ovšem hrozí, že budou opakovat stále totéž a vetřelec se tak stane jen provařeným tématem. To se ale ještě uvidí.
Název: Vetřelci omnibus
Scénář: Mark Verheiden, John Arcudi
Kresba: Mark A. Nelson, Den Bevuvais, Sam Keith, Mark A. Nelson, Tony Akins
Počet stran: 384
Vydalo: BB/art a CREW, Praha 2009
Doporučená cena: 899 Kč
Hodnocení: 80%
