2 fotky 
Snad každé malé dítě ví, kde se vzaly Velikonoce a s jakou novozákonní událostí se pojí. Co konkrétně ale znamená slovo Velikonoce a jak vzniklo, ví už málokdo. Vydejme se tedy po stopách slova, které si dnes spojujeme především s kraslicemi, pomlázkami, mazanci a kuřátky!
Když jsem se několika svých nebohemistických známých zeptala, z čeho si myslí, že vzniklo slovo Velikonoce, ve většině případů se mi nedostalo žádné odpovědi. Několik odvážlivců si přece jen nevěřícně tiplo: „Velké noci?“ K jejich nelibosti jsem musela opáčit, že správnou odpověď prozatím neznám, ale budu po ní pátrat. Pátrejte tedy se mnou!
Velikonoce
Dnešní slovo Velikonoce se ve staré češtině vyskytovalo v podobách veliká noc, velikonoc či velkonoc a skutečně vzniklo spojením slov velký a noc, přičemž celkový význam složeniny je noc, kdy se slaví Kristovo vzkříšení. Polština a slovinština jsou na tom obdobně, v prvním jmenovaném slovanském jazyku najdeme výraz Wielkanoc, v druhém výraz velíka nôč.
Kalk je pojmenování vytvořené z domácího jazykového materiálu přesným napodobením cizí předlohy
Poněkud jinak jsou na tom východoslovanské jazyky. V ukrajinštině se říká Velyk den a ve staré ruštině to byl velikden, což je kalk k řeckému megálē hēméra, které znamená doslova velký den. Proč ale někteří spojují Kristovo vzkříšení se dnem a jiní zase z nocí, vám bohužel neprozradím. Mohu vám říci, proč Velikonoce změnily podobu z jednotného čísla na množné (dnes toto slovo patří do pomnožných jmen). Může za to vliv slova Vánoce, kterému se svou formou Velikonoce časem připodobnily.
Židovské a pohanské Velikonoce
Ne ve všech jazycích je ale svátek, který my nazýváme Velikonocemi, spojen s křesťanskou tradicí zmrtvýchvstání Ježíše Krista, tedy takzvaného velkého dne. Některé jazyky při pojmenování tohoto svátku vychází ze slova Pesach, které v hebrejštině znamená přejití, ušetření a označuje právě židovské Velikonoce. Ty jsou slaveny na památku vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví. Připomínalo se jimi Hospodinovo milosrdenství, když při hubení prvorozenců v Egyptě přešel domy Židů, které byly označeny krví beránka.
Že některé jazyky přechovávají ve svých názvech Velikonoc pohanské tradice, by napadlo asi málokoho. Přesto ale zrovna angličtina a němčina, jejichž znalost se už dnes pokládá za nezbytnou, jsou živým příkladem toho, že Velikonoce byly původně svátky jara, plodnosti a znovuobrození přírody. Anglické slovo Easter a německé Ostern totiž má ve svých starších podobách společný kořen související se starořeckým ēōs znamenajícím Slunce. Zní to sice krásně, jen kdyby tak na Velikonoce aspoň někdy nepršelo!
Pomlázka a kraslice
A jak je na tom se svým původem například takové slovo pomlázka? Pomlázka je etymologicky spojena se slovem mladý a původně označovala jméno velikonočního zvyku. Jak praví Machkův etymologický slovník: Pošlehání má magicky přenésti jarní sílu z rostlinstva na lidi, má je pomladiti, zmladiti. Později se význam slova pomlázka metonymicky posunul na označení nástroje, kterým je onen zvyk pomlazení vykonáván.
Jaký původ má slovo kraslice?, Zdroj: sxc.hu
Slovo kraslice označující malované velikonoční vejce souvisí jak jinak než s podstatným jménem krása a slovesem krášlit. Ve staré češtině se totiž toto sloveso vyskytovalo v podobě krásliti (i krásiti) a znamenalo nejen naše současné krášlit, ale i zdobit, což jsou v určitých případech vlastně synonyma. A že se velikonoční vajíčka zdobí, a proto jsou tak krásná, o tom nemůže být jistě pochyb.
Mazanec − to, co je namazáno
U tak etymologicky průhledného slova, jakým je právě mazanec, jistě nikoho nepřekvapí, že souvisí se slovesem mazat. Když se ale podíváme hlouběji do jazykové minulosti, možná nás zarazí, že slovo mazat nemělo vždy takový význam, v jakém ho užíváme dnes.
Praslovanské mazati totiž souvisí s německým machen (dělat), anglickým make (rovněž s významem dělat) a řeckým mássō (hnětu, zadělávám těsto). Všechna tato slova mají svůj prapůvod právě v indoevropském kořeni mág- znamenajícím hníst, lepit. Takže mazanec nemusí znamenat jen to, co je namazané, ale spíše to, co je uhnětené.
Nyní už víme, odkud pocházejí pojmenování pro tradiční velikonoční symboly a pochutiny, nezbývá tedy než věřit, že nám letos počasí bude přát a velikonoční svátky si užijeme v klidu. Čtenářkám Topzine.cz pak přejeme hlavně malý výprask od přišedších koledníků!
Velikonoce v různých jazycích:
Anglicky: Easter
Čínsky: Fùhuó jié
Dánsky: Påske
Finsky: Pääsiäinen
Francouzsky: Pâques
Holandsky: Pasen
Chorvatsky: Uskrs
Indonésky: Paskah
Irsky: Cásca
Islandsky: Páskar
Italsky: Pasqua
Japonsky: Īsutā
Maďarsky: Húsvét
Makedonsky: Veligden
Německy: Ostern
Norsky: Påske
Polsky: Wielkanoc
Portugalsky: Páscoa
Rumunsky: Paşti
Rusky: Pashalʹnyĭ
Řecky: Páscha
Slovinsky: Velikonočni
Srbsky: Uskrs
Španělsky: Semana Santa
Švédsky: Påsk
Vietnamsky: Lễ Phục Sinh
