3 fotky 
Nadešla doba vánočních besídek a určitě by stálo za to podebatovat nejen tam o současné podobě Vánoc. Přemýšleli jste někdy nad tím, kde se vůbec všechny ty tradice a zvyky vzaly? Proč jsou dnes Vánoce nerozlučně spojeny se stromečkem, dárky a mnoha dalšími rituály, u nichž už jen málokdo tuší jejich původ? A navíc – je opravdu nutné zažívat každoroční předvánoční shon?
Vánoce jsou časem zklidnění a zastavení, Foto: Alena Nová, Topzine.cz
I když se Vánoce staly součástí křesťanského kalendáře ve 4. století našeho letopočtu, nešlo o nic nového. Už dříve byla tato doba vyhrazena oslavám svátku slunovratu, které byly natolik populární, že se církvi nepodařilo je vymýtit. Aby oslabila pohanské tradice, spojila dobu zimního slunovratu s narozením Ježíše, jenž se s největší pravděpodobností narodil v jiném období. Dá se říci, že snad všechny vánoční zvyky mají (nebo mohou mít) svoji předlohu v římských, germánských, keltských a jiných tradicích, mnoho z nich je možná spojené s kultem Slunce (zlaté prasátko, vinná klobása).
Stromečky se u nás zdobí od 19. století
Tak třeba takový stromeček zdobili už Germáni a Římané a občas se objevoval i v raných křesťanských dobách, k většímu rozšíření ovšem přispěli protestanti v 16. století v rámci boje proti katolickým betlémům. Odsuzovali totiž jakoukoliv formu uctívaní model. U nás první stromeček postavil ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich v roce 1812. Zprvu se jako vánoční symbol rozšířil jen mezi bohatými, mnoha českým rodinám i o dost později stačila borová větev.
Právě ozdobená větvička může originálním způsobem vyřešit problém, zda zvolit stromeček živý, nebo umělý. Pokud se vám zdá, že pouhá větev na vytvoření pravé vánoční atmosféry nestačí, dalším řešením šetrným k přírodě je strom z prořezávky. Pokud máte zahradu, nabízí se možnost koupit stromek v květináči. V tom případě se ale raději obejděte bez zapálených svíček, protože kapající vosk by živý stromeček poškodil.
Příležitost obdarovat nejen své blízké
Dárky už si dávali i Římané, ovšem až na konci roku. Křesťané pak tento zvyk přesunuli na současné datum, běžným se stal v 19. století. U nás ovšem i dříve dávalo panstvo dary chudákům a v oblibě byly prý i vánoční úplatky úředníkům.
Proč by tedy dnes měla vládnout štědrost jen v rámci vlastní rodiny, proč neudělat vánočním zvykem obdarovávání zvířátek nebo potřebných lidí? A koneckonců i darování ekologických a dalších kvalitních výrobků, vyrobených například v chráněných dílnách, je jistou formou charity. Lidem určitě více než almužna prospěje, když oceníte jejich dobrou práci.
Dovedeme se o živý dárek opravdu postarat?
Dlouho by se dalo diskutovat na téma vhodnosti a nevhodnosti různých darů. Třeba taková živá zvířata. Tolik lidí si pořád neuvědomuje, co péče o různé druhy zvířat obnáší, že se nedají za rok separovat a recyklovat. Vždyť ani ten ušetřený kapr v ledové vodě nepřežije, copak teprve domácí zvířata, opuštěná nesvědomitými lidmi? Pokud děti o zvířátko škemrají opravdu vytrvale, proč se nevydat třeba do útulku? Nedejte na pověry, ani drahé čistokrevné plemeno se ne vždy vydaří tak, jak by mělo.
Říká se, že Vánoce jsou, nebo by aspoň měly být, svátky klidu a míru. Proto není třeba se stresovat, nezáleží na tom, zda je byt dokonale uklizen, jestli stromek má větvičky a ozdoby dokonale uspořádané nebo jestli jsme dárky zakoupili v luxusních obchodech. Zkusme se raději zamyslet sami nad sebou a změnit se trochu k lepšímu tam někde uvnitř nás samých. Možná, že se nám pak i okolí bude zdát tak nějak lepší. A to i přesto, že žijeme v krizi, peněženka není nejnaditější a doma vládne lehce řízený nepořádek.
