Město v noci, detektiv v noci, zločin. Co dodat? Nemnoho, snad jenom to, že to celé kočíruje Warren Ellis a že už na první stránce nahlédnete do noirového světa plného všeho zlého, které obklopuje i nás, ale nechceme o tom vědět. Každý něco skrývá a tento komiks toho skrývá o mnoho víc, než by se dalo čekat.
Na úvod dovolte drobnou citaci jednoho z prvních hodnotících soudů o tomto komiksu. „Běž si to okamžitě sehnat; jak to, že neběžíš. Dělej, tohle je to nejlepší, co jsem kdy čet!“ Před, během, i po citovaných větách autor této recenze vydával různé nadšené zvuky, a kdyby mohl, z uší by mu stoupaly duhové bublinky. Aby ale recenze byla alespoň trochu kvalitní, bylo třeba počkat několik hodin pod studenou sprchou, aby mohl být tento text napsán a neopakovalo se v něm jenom slovo skvělý dvoutisíckrát za sebou.
Už z prvního odstavce lze soudit, že Fell je komiks skutečně dobrý, otázkou tedy zbývá proč. Autorem tohoto díla není nikdo jiný, než duchovní otec série Transmetropolitan, která zde vyšla před nedávnem, Warren Ellis. Ve svém předchozím díle předvedl, jak moc dobře mu jdou hrdinové, kteří boří nepřekonatelné stereotypy společnosti a odhalují pravdu v ohavné a bolestivé nahotě.
Richard Fell je detektiv, který po přeložení přichází do ponuré, zapadlé čtvrti Snowtown, aby doplnil stav tamního policejného oddělení a navýšil tak jeho stav na čtyři a půl detektiva. Blonďák, neustále v černém obleku, jen ten klobouk mu chybí. Ale to by bylo příliš klišovité, proto se v tomto komiksu s klasickými stereotypy nesetkáte v žádném skupenství. Už od počátku je hlavnímu hrdinovi dána volnost. Policejní ředitel je stylizovaný přesně opačně, než mají policejní ředitelé být, dává Fellovi možnost pracovat sám! V kterém jiném díle se tohohle dočká kladný hrdina-detektiv? Výskyt takovéto svobody u hlavního hrdiny bychom mohli napočítat na prstech jedné ruky velice nešikovného truhláře. Policejní ředitel se víc než cokoliv jiného podobá spíš městu, které Ellis stvořil – staré, ponuré, bláznivé a unavené. Přímo luxusní kulisy pro boj se zločinem, který jak jinak ve městě jenom bují.
Práce přímo stvořená pro člověka, který se postaral o grafickou stránku komiksu, Bena Templesmitha. Tento člověk se již blýskl zajímavým komiksem 30 dní dlouhá noc. Jeho až surrealistická technika, kombinace barev a svět za jakýmsi oparem jen podtrhují Ellisův obsah. Text a obraz jsou spolu v symbióze. Ani jeden nemůže existovat bez druhého, navzájem se doplňují a spolu vytvářejí nádherný grafický i čtenářský zážitek. Ponuré barvy, děj odehrávající se zásadně v noci, polorozpadlé město a kresba rádoby neurčitá a jednoduchá, jež působí na první pohled jako pouhý sled barev, které ale po pozorném sledování vytvoří propracovanou malbu. Jen s pomocí odstínů a jemného tahu pera vytváří Templesmith emoce, výrazy a mimiku na tvářích svých hrdinů, kteří jsou skutečně bizardní, stejně jako jejich osudy.
Varování redakce:
Pozor, tento komiks může způsobit deprese. Nečíst, máte-li po ruce či u hlavy pistoli.
Po obrazové stránce dílo nemá chybu a co po stránce obsahové? Taky. Ellis je autor, který skutečně boří klasická klišé buldozerem zvícím velikosti Mont Blancu. Komiks se skládá z osmi drobných epizod Fellova profesního života, ve kterých se setkává výhradně se zločinem a beznadějí zapadlého, umírajícího města. Na první pohled můžou příběhy připomínat klasickou detektivní školu Raymonda Chandlera, ale už během prvního příběhu čtenář zjistí, jak moc se mýlil. Hlavní hrdina nepáchá žádné superhrdinské skutky, nebojuje se zločinem, který autor kondenzuje do podoby jednoho superzlého mafiánského bosse, ale v celé knize najdeme věci ryze světské, přízemní. Setkáváme se tu se zločinem v jeho nejsyrovější a nejprostší podobě. Ellis se profiluje jako autor, kterému jde především o odhalení pravdy a tu neskrývá do klasických motivů, ale naplno odhaluje svět zločinců a únavu policistů při věčném boji s ním.
Jednotlivé epizody jsou krátké, zhuštěné do maximální únosnosti a tudíž nacpané atmosférou a napětím k prasknutí. V každé části se vyřeší jeden případ, který je vždy, odpusťte ten superlativ, dokonale vypointovaný. I když se zdá, že občas celá část je jen velice jednoduchou výplní k pouhému navození atmosféry a vyjádření pocitů autora, poslední, úplně ta poslední věta změní celé jeho chápaní a čtenáře nechá jen bezmocně lapat po dechu. A hlavně, polovina dialogů obsahuje repliky, které budou čtenáři rezonovat v hlavě ještě po mnoho dní.
– Ahoj, jsem sebevražedný atentátník.
– To vidím.
Ellis dokázal napsat hlášky takové, aby čtenáře dokonale uzemnily. Předvádí jim svůj um dokonale syrového vtipu, syrovějšího než tatarský biftek bez vajíčka a koření, díky kterým umocňuje zážitek z celého díla. Nejsou to však repliky trapně okopírované z úst Phila Marlowa, ale jdou vlastní cestou, cestou syrově surového realismu, který zatím v komiksu nemá obdoby.
Mnohokrát se stane, že u komiksu vybuchnete smíchy. Výbuch bude ale tlumený a krátký a nebude způsoben nějakou ryze vtipnou hláškou. Bude to způsobeno tím, že čtenářovo podvědomí nenalezne jinou adekvátní reakci na syrovost a brilantní kontrastování různých situací a hlavně již zmiňovaných hlášek. Autor jimi čtenáře brutálním způsobem neustále překvapuje.
Jeho zápletky nejsou složité, ale přesto se do nich čtenář ponoří lépe než kámen do vody. Vyprávění staví na velice jednoduchém principu, který ale funguje velice dobře a pomáhá tak autorovi jednak budovat hutnou atmosféru, jednak vytvářet uvěřitelný a logický příběh a zároveň čtenáře šokovat pomalu na každé stránce. Na tak krátkém prostoru by nic než jednoduchost ani nemohla existovat, ale přesto se příběh zpočátku jeví jako velice komplikovaný a čtenář čeká, co se z něj vyklube, aby nakonec zjistil, že to trochu i čekal, ale přesto byl velice příjemně překvapen.
Příběhy jsou vzácně vyrovnané, žádný z nich nevybočuje z vysoké laťky, kterou si autor dal první povídkou. Budete se u nich bavit, proto ten smích, ale zároveň vám po několika vteřinách zamrzne úsměv na rtech, nahrazený mrazením dole u páteře, které bude stoupat výše z představy faktu, že to, co si čtenář právě přečetl, je neskutečně reálné. Že by se to mohlo stát i jemu. Díky tomu je komiks velice uvěřitelný, čtivý a dynamický. Atmosféra z něj nejenom ukapává, ale doslova tryská jak artézská studna.
Tento komiks, ač vypadá zcela nenápadně, skrývá pod obálku skutečně výborně napsané příběhy, doplněné o skvěle kooperující grafiku. Spojením obou vzniká zážitek, který stojí za to. Vyvolává nadšení i hrůzu, neustále překvapuje a originalita kolem něj neprošla obloukem, ale vstoupila s tímto komiksem do manželského svazku. Toto je skutečně jedno z nejlepších děl letošního roku.
Název: Fell, svazek 1: Kruté město
Scénář: Warren Ellis
Kresba: Ben Templesmith
Počet stran: 148
Vydalo: CREW, Praha 2009
Doporučená cena: 389,- Kč
Hodnocení: ***** (90%)
