Svět budoucnosti je závislý na síti. V uměle stvořených světech lidé tráví více času než v reálu. Ale i mezi bity se může ukrývat nebezpečí…
Polský spisovatel Marcin Przybyłek předvádí v knize Gamedek: Prodavači lokomotiv svou vizi budoucnosti velice jasně. Lidé zde propadají technice natolik, že dokonce opouští reálný svět a začínají nové životy v síti. Protože už v současnosti lidé tráví stále více času u počítače a snaží se vytvářet si zde životy, které v reálu žít nemohou, působí tato vize docela pravděpodobně. Rozhodně však není nijak optimistická.
Když se v uměle vytvořené realitě objeví nebezpečí, lidé si neumí poradit. Mnoho z nich v síti žije, někteří už ani nemají reálné tělo. Do virtuality přece utekli proto, aby se chránili před nebezpečím číhajícím v reálu na každém kroku. A pokud je jejich idyla ohrožena, je třeba ji zachránit. Za jakoukoliv cenu.
Politika, politika a politika
Tento příběh by se dal zasadit i do prostředí 21. století a vznikla by velice dobrá detektivka. Hlavní hrdina totiž je detektiv (gamedek znamená detektiv ve hrách), ačkoliv se během čtení změní na špiona, vyhnance, vojáka a spasitele. Autor opravdu nešetří obraty o sto osmdesát stupňů a jakmile se zdá, že je jisté, kdo to udělal, ukáže se něco nového a nečekaného. Kolikrát gamedek změní zaměstnavatele, kolikrát se z jeho přítele vyklube nepřítel, to vše musí čtenář vstřebat a hlavně si zapamatovat, což občas není úplně jednoduché.
Tempo příběhu je jeho dobrou i špatnou stránkou. Rozhodně se nedá říct, že by se zdržoval hloupostmi. Naopak, šlape jako motor nejnovějšího Lamborghini a je stejně nepříjemné ho opustit. Po chvíli čtení je nicméně třeba dát si pauzu, srovnat v hlavě všechny nové informace, události a osoby. Kdo to neudělá, riskuje, že hned na další straně bude nemile překvapen, a to bohužel tak, jak to autor nezamýšlel.
Organik, zoenet, diginet…
Označení dají čtenáři taky pěkně zabrat. Postavy se dělí podle toho, z jakého jsou materiálu, kde se nacházejí… a samozřejmě každé toto označení má několik ekvivalentů. Nepomáhá ani slovníček na konci knihy, čtenář je líný se do něj podívat, a tak doufá, že vše pochopí z textu. Ale nepochopí, bohužel. Autor nejspíš počítal s tím, že čtenář už má za sebou předchozí díl, ale pokud nemá, bude ztracen.
Občas je také těžké rozeznat, kde se právě hrdinové nacházejí. V reálu, v síti, někde úplně jinde? A když už je konečně jasné, že je to reál, hrdinové se rozhodnou zase vyrazit do sítě. Není jednoduché příběhy pouze číst, ale nevidět.
Závěrečný rozsudek?
Je to jasné. Sci-fi Gamedek má své mouchy, jako každá kniha, ale klady rozhodně převažují nad zápory. Má vše, co by příběh měl mít: boj, lásku, obtížná rozhodnutí, překvapivý závěr. A když říkám překvapivý, myslím to víc než vážně. Způsob, jakým na konci vše zapadne na své místo je prostě geniální. Do poslední tečky si totiž čtenář nemůže být jistý, jak to všechno bylo. A to je to, co na této knize obdivuji.
Název originálu: Gamedek: przedawcy lokomotyw
Český název: Gamedek: Prodavači lokomotiv
Autor: Marcin Przybyłek
Překlad: Pavel Weigel
Obálka: Marcin Jakubowski
Počet stran: 352
Vazba: brožovaná
Rozměry: 165 x 107 mm
Vydal: Laser-books, Plzeň 2010
Doporučená cena: 255 KčHodnocení: **** (80 %)