3 fotky 
Očima 
!Recenze!Kytarista a zpěvák John Kelly, proslavený ponejvíce jako člen populární skupiny Kelly Family, vystoupil v pražském P.M. Clubu s projektem Elfenthal. Se svou manželkou Maite Itoiz předvedli jedinečnou rockovou operu nazvanou The Blue Elf’s Dream.
Elfenthal v pražském P.M. Clubu, Foto: Eva Makovská, Topzine.cz
S úderem osmé hodiny začaly v pražském P.M. Clubu znít první tóny barokní skladby La Folia D’espagne od italského mistra Archangela Corelliho. Ač se to zdá neuvěřitelné, začalo se přesně včas a všichni fanoušci už byli rozestaveni kolem pódia, skandujíce Kellyho jméno.
Do neprostupné mlhy naběhl tanečník představující modrého elfa a za doprovodu smyčcových podkresů se začal vyprávět příběh. Nástup jednotlivých členů kapely byl provázen jekotem pubertálních fanynek jako při vyhlášení SuperStar. Pánská část publika uznale zamručela při příchodu zpěvačky a kytaristky Maite Itoiz. Výkřiků přesahujících čtyřčárkovanou oktávu si všichni náležitě užili, když na stage vstoupil hlavní protagonista, John Kelly.
Sólo pro dva
Celý soubor se skládal ze sedmi umělců posbíraných z nejrozmanitějších koutů zeměkoule. Nechyběl bubeník, klávesačka, baskytaristka ani hráčka na cello. Do popředí však jasně vystupovali John s Maite. Společně tvoří neuvěřitelně kompaktní pár. Perfektně sladěné duety a kytarová souhra, vše naprosto profesionální bez jediného kazu. Zvukaři občas lehce na chvíli ujela zpětná vazba z mikrofonů, jinak ale podával na české poměry naprosto špičkový výkon.
Očima Vlastimila Blažka: Výběr klubu pro tento koncert byl velmi dobrým nápadem. Ve větších prostorech by to mohlo vypadat na menší návštěvnost, ale P. M. Club obecenstvu dostatečně vyhovoval. Koncert byl perfektní, John Kelly a Maite byli opravdu skvělí. Až na občasné zvukové problémy se vše dařilo. V jednu chvíli to také přehnal člověk, který na pódium vpouštěl mlhu – myslel jsem, že Maite omdlí a už se neprobere, protože dostat dvojitou dávku do obličeje je i pro zkušeného kuřáka dosti náročné.
Hodnocení: 85%
Celý děj rockové opery se točil okolo elfa, který najde tajemnou knihu a střídavě nahlíží do reality a zpět do svého světa. V závěru tyto dva světy splynou v jeden. Renesanční hudba se střídala s říznými sóly na elektrické kytary, nechyběly líbivé refrény, kde celá kapela zpěvem doprovázela dva hlasy v popředí. Hra světel, taneční projevy provázejícího elfa celým dějem a prology jako z fantasy filmů přinesly návštěvníkům rozhodně komplexní zážitek. Program byl dotažený po všech stránkách. Snad jen přechody mezi klasickými a tvrdě rockovými částmi byly ke konci již perfektně předvídatelné a šablonovité, což bylo do jisté míry zaviněno příběhem jako takovým.
Klub byl naplněn, nicméně ve švech rozhodně nepraskal, takže během celé akce panovala příjemná, řekněme až komorní atmosféra. Přestože se jednalo o pražský koncert, zahraniční zastoupení převažovalo, potkat jste mohli především návštěvníky z Holandska, Německa, Rakouska a Polska. Těžko říci, jestli za tímto úkazem stála vysoká cena vstupenek nebo neefektivní propagace ze strany pořadatele.
Nechyběl ani Dvořák
Kontakt kapely s publikem byl až neuvěřitelný, atmosféra byla veskrze přátelská. Posluchači kapelu odmítali nechat jen tak odejít a vytleskali si celkem čtyři přídavky. Zpěvačku Maite dohnali až k slzám, na oplátku vysekla naprosto špičkově podanou Rusalku od Antonína Dvořáka. Provedení bylo tak úžasné, že Tarja Turunen by měla po svém pokusu na Masters of Rock dva roky zpátky jen sedět a šoupat nohama, jejich výkony jsou nesrovnatelné.
