3 fotky 
V pondělí večer zahalila oblohu nad Prahou neproniknutelná mračna a darovala nám pořádnou nadílku deště. Tou dobou se v sychravém ovzduší shromažďovali černě odění fanoušci před prostorem klubu Abaton, aby poprvé uctili svou metalovou ikonu; Lamb of God.
Vzhledem k faktu, že na vystoupení byl vybrán všední den a cena za lístek nebyla úplně lidová, nebyl ani prostor klubu zpočátku uspokojivě naplněn. Jediný stánek s merchandisem Lamb of God stál v prostoru jako kůl v plotě.
Po obligátním zpožděním nastoupili na pódium Slováci Rust 2 Dust, kteří byli vybráni jako předskokani pro koncert Lamb of God v Košicích a o den později v Praze. Dvě sedmistrunné kytary dodaly zvuku potřebnou hutnost a poměrně energický styl sem tam i rozhoupával publikum rytmikou, která lezla pod kůži. Na naše bývalé bratry to bylo slušné vystoupení, i když bylo zcela zřejmé, na koho se čeká.
Předzvěst bouře
Aparáty i muzikanti byli po necelé hodince v rychlosti uklizeni a nastalo další čekání na hvězdu večera. Prostor před pódiem značně zhoustl spolu s vydýchaným vzduchem prosyceným kouřem z cigaret. Díky neexistující ventilaci razantně stoupla teplota a nervozita perlící ve vzduchu několikrát vyeskalovala v nedočkavé skandování jména kapely.
Místnost rázem potemněla a ozvaly se očekávané zvuky španělky; intro ze skladby The Passing z nového alba Wrath těchto velikánů pravého amerického metalu. Do uší udeřil krásně čitelný zvuk, který byl zásluhou týmového zvukaře amerických drtičů; razantní změna byla okamžitě znát. Hned při druhé skladbě se rozpoutalo naprosté peklo. Hrálo se především z nového alba, které v klubu očividně velká část publika znala. Pohled na více než stovku skákajících lidí byl vskutku impozantní.
Lamb of God v Praze, Foto: Miloš Štáfek, Topzine.cz
Vypuklo peklo na zemi
Předávaná energie byla neskutečně intenzivní a zhruba v polovině setu dosahovala teplota vzduchu i publika bodu varu. Mocné houpavé groovy riffy, čistě trash metalové sekačky a hardcoreová hradba přiváděly fanoušky do euforie. Desítky zpocených těl tvořily víry ve formě circle pitu a mlýn z propletených těl jasně ukazoval, jakou sílu má tvrdý, ale promyšlený metal v podání richmondské pětice. Možná přes dvě stovky hrdel křičely s frontmanem refrény a noroticky známé části skladeb a podlaha se doslova otřásala pod nohama.
Po lehce rozpačitém konci kolem jedenácté hodiny noční fantastický koncert skončil. Smíšené pocity ke konci vystoupení vyvolávaly především pauzy mezi skladbami, kde se pak tvořila hluchá místa. Další věcí, která zarážela, bylo chování zpěváka Randalla Blythea, který několikrát poměrně surově shodil fanoušky z pódia. Tyto drobné incidenty byly ovšem jen nevýrazným šrámem na jinak dokonale odvedeném koncertu, který, pokud se bude v budoucnu opakovat, přiláká jistě ještě mnohem větší publikum.
